Záchrana na poslední chvíli. Vědci dosáhli průlomu v umělém oplodnění vyhynulých nosorožců

Úspěšné umělé zabřeznutí vloženým oplodněným embryem nosorožce tuponosého jižního (někdy označovaného jako bílého jižního) provedli vědci v projektu německého BioRescue Wildlife Research. Podle vědkyně Susanne Holtze je úspěšný přesun embrya nosorožce obrovský pokrok.

„Díky tomuto úspěchu jsme si jisti, že budeme schopni vytvořit tuponosé nosorožce severní stejným způsobem a že tím zachráníme tento druh,“ dodala pro BBC. Uměle oplodnit nosorožce je totiž mimořádně náročné a nynější úspěch je třináctým pokusem v řadě a prvním podařeným.

• Mohlo by vás zajímat: Krajina kolem nás odráží kvalitu společnosti. Té české chybí pestrost

„K průlomovému zákroku došlo 24. září 2023 v keňské rezervaci Ol Pejeta. Experti konsorcia BioRescue vedení odborníky z IZW Berlín vložili do těla samice Curry, kterou vybrali jako náhradní matku, embryo vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza. Spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku,“ uvádí Safari park Dvůr Králové ve své tiskové zprávě.

Přesto se uměle oplodněné nosorožče nenarodí. Samice zemřela na infekci, která s oplodněním neměla nic společného, což je s ohledem na náročnost procesu velmi nešťastné. Po pitvě jejího těla ale bylo jasno. Oplozené embryo se uchytilo a podle vědců byla 95 procentní pravděpodobnost, že by se mládě narodilo živé.

Česká pomoc súdánskému nosorožci

Osud vymírajícího druhu tuponosého nosorožce severního je Česku blízký. Poslední žijící jedinci žili dlouho v safari parku ve Dvoře Královém. Biologové doufali, že když se jim podaří shromáždit všechny poslední nosorožce a dovézt je do jejich původního prostředí, tedy do Jižního Súdánu, možná se stane zázrak a narodí se mládě. To se ale nestalo.

V roce 2018 uhynul poslední žijící samec, pojmenovaný Sudán, který svůj život prožil právě ve Dvoře Královém a jehož konec byl citelným píchnutím do posledních nadějí na přirozený odchov. Před jeho smrtí mu byly odebráno a zamraženo sperma a stále se doufalo v možnost alespoň umělého odchovu.

Nyní žijí na celém světě jen dvě samice, obě pocházející také z Česka, a to Najin a její dcera Fatu. Protože odchov jednorožců umělou cestou byl doposud považován za nereálný, je druh považován bez živého samce za vyhynulý. Obě samice jsou navíc nyní již s ohledem na svůj věk neplodné.

Nosorožec je velké zvíře, proto není pravděpodobné, že by někde žila skrytá populace, ačkoliv vyloučit se to nedá. Poslední stopy pocházejí z roku 2008 a od té doby proběhlo mnoho pátrání. Největším nepřítelem nosorožců jsou především pytláci. I proto poslední dvě žijící samice přísně střeží vojáci.

Pokusům o záchranu alespoň upozorňuje na veliký problém, kterým nelegální pytláctví je. Ochránci přírody se proto dlouhodobě snaží symbolicky pálit sloní kly a nosorožčí rohy, zvířata odchytávat, uspávat, odřezávat jim rohy a vypouštět zpět do přírody.

• Tip: Největší pohroma pro ptáky? Kočky, budovy, ropný průmysl. Větrné elektrárny jsou až na chvostu

Tyto pokusy se ale nesetkaly s úspěchem, když pytláci po dlouhých dnech stopování nalezli nosorožce bez jeho typického rohu, zabili ho stejně, aby ho příště nestopovali zbytečně znovu.

Poslední záchrana na „přirozený“ odchov

Úspěch dobře uchyceného embrya nosorožce jižního je nadějí, že by se do náhradní matky jiného poddruhu mohlo uchytit i embryo severního nosorožce. Vědecký tým to nyní vnímá jako svou prioritu.

Obě živé samice jsou již staré a vědci si přejí, aby se mládě narodilo co nejdříve a mohlo vyrůstat právě se svými genetickými matkami, a odkoukat od nich své druhové chování. Poslední živé mládě se narodilo v roce 2000, a to právě samice Fatu.

„Chtěli bychom, aby mláďata ještě žila společně s Nájin a Fatu, aby se naučila sociálnímu chování svého druhu. Přestože embrya mohou být uchovávána v tekutém dusíku po velmi dlouhou dobu, spěcháme, abychom přivedli na svět mládě severního bílého nosorožce – po tomto prvním úspěšném embryotransferu se to může stát realitou za dva až tři roky,” dodává Thomas Hildebrandt, vedoucí vědeckého projektu.

I když ale pokus o záchranu neskončí úspěchem, stále přinese nová poznání, vysvětlil na Radiožurnálu Jan Stejskal ze Safari parku Dvůr Králové.

„To, co jsme zjistili o nosorožcích a o moderních technologiích, které můžeme využít pro ochranu zvířat, to už nebude zapomenuto. I kdyby se to nepovedlo, dá se to použít pro některé další druhy, které bohužel jsou nebo na tom budou podobně, jako jsou v současnosti severní nosorožci,“ dodal Stejskal.

• Tip: Revoluce v polské ochraně přírody: stát omezí těžbu v rozmanitých lesích

I s ohledem na blízkou příbuznost zbývajících třiceti embryí (genetickou matkou je samice Fatu a sperma pochází od dvou samců) je pravděpodobnost na záchranu druhu spíše minimální. Pokud by se narodilo alespoň několik zdravých mláďat, stejně nejspíše podle Hildebrandta nedokáží uchovat životaschopnou populaci.

Záchranný program bude ale návodem například pro druh nosorožce sumatérského, kterého nejspíše čeká stejný osud, jako jeho afrického bratrance. Za vyhynulého je ve své rodné Malajsii považován od roku 2015, kdy zahynul poslední ve volné přírodě. Stále jich ale žije čtyřicet v různých zařízení a existuje díky tomu šance, že je tragický osud nepotká.

Foto: Karimi Ngore, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons