Revoluce v polské ochraně přírody: stát omezí těžbu v rozmanitých lesích

Nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Paulina Hennig-Kloska hned po pár týdnech v úřadu začala konat a plnit předvolební sliby. Vláda se totiž zavázala chránit až 20 procent státních lesů.

Aktuální zákaz či částečné omezení těžby by se tak mělo týkat především druhově bohatých a rozmanitých lesů jako jsou například lokality v Karpatech, Knyszynský les či zeleň na periferii Wrocławi. Dohromady opatření ochrání zatím jen 1,5 procenta státních lesů.

„Jsou to nejcennější přírodní místa, která mají velmi důležitý sociální aspekt, včetně blízkosti velkých městských center,“ uvedl pro Guardian náměstek ministryně Mikołaj Dorożała.

• Tip: Metan kromě lidské činnosti produkuje i příroda. Může pomoci zmírnit změny klimatu?

Podle polské organizace Greenpeace zažily lesy v Polsku zničující zásahy kvůli těžbě dřeva. Nyní je třeba podle ochránkyně přírody Aleksandry Wiktor reformovat lesní státní správu, která by měla začít přírodu konečně chránit, nejen na ní vydělávat.

Nová polská vláda slíbila důraznější opatření v oblasti klimatu než ta předchozí. Zavázala se vybudovat více čistých zdrojů energie, urychlit přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům a rychleji snížit znečištění způsobující oteplování planet.

Slíbila také silnější ochranu přírody. Hned po svém zvolení odcestovala Hennig-Kloska do národního parku Bělověž a oznámila plány na vytvoření ochranné správy lesů, která bude pevněji provázána s místními komunitami, lesníky a vědci. Kromě plnění předvolebních slibů tak reaguje také na evropské žaloby právě kvůli nešetrné lesní těžbě.

Česko nezůstává pozadu

Poprvé v historii má i Česko vládu, která se zavázala zvýšit tlak na ochranu přírody. O stanovení nového národního parku Křivoklátsko se čile jedná, stejně tak jako o chráněných krajinných oblastech Krušné hory a Soutok. Poslední jmenovaný bude na řadě nejspíše jako první, jeho oficiální vyhlášení by mělo proběhnout koncem roku 2024.

• Mohlo by vás zajímat: Stát povolil odstřel problematických vlků, mění se také výše úhrad za ztížení pastvy

„Do konce volebního období nás čeká několik zákonů, na kterých spolupracujeme s MŽP. Jedná se zejména o ochranu vody a půdy, která již je v legislativním procesu. Jedná se ale také o myslivecký zákon, který zabrání tomu, aby přemnožená zvěř ničila lesy a znemožňovala jejich obnovu po kůrovcové kalamitě. Pro budoucnost našich lesů je stejně důležitá novela lesního zákona,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík.

Česko sice narozdíl od Polska netrápí tolik samotná těžba dřeva, jako nevhodné hospodaření, sucha, eroze a přemnožená zvěř, která zabraňuje přirozené obnově.

Foto: Freepik