Česko je pomalý muž Evropy. Modernizací projde jen jedno procento budov ročně

Česká republika stojí před výzvou zrychlení renovací budov, aby dosáhla ambiciózních cílů energetické účinnosti a dekarbonizace. Ročně projde komplexní renovací pouhé jedno procento budov, což je nedostatečné tempo v porovnání s požadavky nedávno aktualizovaných evropských směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, které zdůrazňují potřebu zdvojnásobení tempa renovací.

Nově přijatá Směrnice o energetické účinnosti (EED) požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 procent ročně, což představuje zpřísnění oproti její původní verzi. Česká republika dosud povinný cíl zvyšování úspor energie v budovách neplnila.

Nově přijatá Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Nejnovější Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) definuje budovy s nulovými emisemi a požaduje zvyšování energetické účinnosti nejméně kvalitních stávajících budov. Tato opatření vytvářejí komplexní rámec pro dosažení udržitelného a bezemisního prostředí.

• Tip: Rekordní solární rok: Česko se opět zařadilo mezi gigawattové země, musí ale přidat v akumulaci

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka právě proto Ministerstvo životního prostředí letos rozšířilo stávající výzvy z investičního programu Nová zelená úsporám. Podporu již dostalo téměř 53 tisíc žadatelů. V září se navíc otevřel podprogram Oprav dům po babičce, který je určený především pro rodiny na komplexní renovace starších domů.

„V podpoře chceme pokračovat i nadále, v Národním klimaticko-energetickém plánu jsme si stanovili cíl roční míry kvalitních renovací na 3 procenta,“ říká Hladík.

„Spolupráce mezi různými sektory a hledání inovativních řešení jsou klíčovými prvky tohoto úsilí. Věřím, že tato událost poskytne podněty a inspiraci pro budoucí kroky, které povedou k urychlení renovací a dosažení cílů udržitelnosti v oblasti energetiky,“ dodal ministr.

Neefektivita českého průmyslu

Vzniklé expertní skupiny se snaží o úspory nejen v budovách, ale také ve výrobních halách, které mají velký potenciál snížit emise oxidu uhličitého, a to zejména v zimních obdobích. Podle předsedy správní rady společnosti SEVEn – The Energy Efficiency Center Jana Marouška není takový problém, že je Česko průmyslový stát, ale právě nízká efektivita jednotlivých výroben a továren. „Jenom jednu třetinu energie jsme schopni využít efektivně,“ říká.

• Mohlo by vás zajímat: Více plynu už neušetříme, v elektřině máme ještě rezervy, tvrdí výzkum

Marian Piecha, vrchní ředitel sekce evropských fondů na Ministerstvu průmyslu a obchodu dodává, že průmysl se neustále inovuje sám a každá technologie je efektivnější než ta předchozí. Musí ale mít funkční motivaci.

Piecha také upozorňuje, že část průmyslových společností již vykonala nějaká dílčí opatření v předchozích letech a nyní se jim možnost požádat o podporu komplikuje. Vypsané dotace jsou totiž v tuto chvíli komplexního charakteru a tolik se jim nevyplatí. Ministerstvo průmyslu a obchodu se proto zaměří i na podporu těchto společností a bude konzultovat možnosti například výhodnějších úvěrů.

O úsporách je třeba přemýšlet dalekosáhleji

Diskuze mezi ministerstvy a zástupci průmyslu a stavebnictví je podle Petra Valdmana naprosto klíčovým faktorem a cestou k úspěšné dekarbonizaci. „Zcela zásadní jsou nové finanční nástroje i ze soukromého kapitálu a pak také poradenství v těchto oblastech od specialistů ve všech oborech,“ říká.

Dotace z veřejného sektoru jsou přístupné za určitých podmínek neustále, liší se ale jejich procentuální účast na renovaci a je tak nezbytně nutné zahrnout i soukromé investory. „Neumíme o úsporách přemýšlet správně, jak není návratnost dva až tři roky roky, nevnímáme úsporná opatření jako nutná,“ kritizuje Maroušek. I proto je podle něj klíčové nabízet dotace. S počáteční finanční motivací nad tím lidé a majitelé či správci budov začnou přemýšlet jinak. Náročné ale může být vyznat se jak v samotných dotačních titulech, tak v tom, jaká úsporná opatření jsou možná.

„Poradenství je skutečně zásadní. Úplně každý, fyzická i právnická osoba, obce, firmy, budou moci pozvat odborníky na pomoc, přizvou je ke svým nemovitostem a ukážou jim, jaký je potenciál úspor jednotlivých budov,“ dodává Hladík. Většina z úsporných opatření navíc má komerční návratnost, ale tlak na nutné inovace je zatím nedostatečný.

Ilustrační foto: Unsplash