Silvestrovský chemický koktejl v ovzduší. Rachejtle extrémně zvyšují znečištění, škodí lidem i přírodě
Ze zábavní pyrotechniky a ohňostrojů se uvolní desítky tun toxických látek, například množství baria se může zvýšit až 580krát. Některé prvky zůstávají v těle roky.
Pavel Baroch
29. 12. 2023
Česko čeká další silvestrovská noc, k níž neodmyslitelně patří odpalování raket, petard či světlic. Do ovzduší se dostane nebývalé množství škodlivých látek, zábavní pyrotechnika se tak stává doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí.
„Znečištění z odpalování zábavní pyrotechniky o novoroční půlnoci má na ovzduší vliv velmi zásadní, a to zejména ve městech nebo v místech, kde se odpaly koncentrují,“ řekl Obnovitelně.cz Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Ve městech je podle něho situace nejhorší v centrech nebo na sídlištích. „V místech, kde se lidé koncentrují, hojně odpalují a kde hustá zástavba brání rychlému rozptylu, takže znečištění se v ovzduší kumuluje,“ uvedl Brzezina. Výrazně vyšší koncentrace škodlivin ale podle něho mohou být i v okolí odlehlého hotelu, kde hosté také hromadně odpalují pyrotechniku.
Jáchym Brzezina sleduje znečištění ovzduší při silvestrovských oslavách dlouhodobě. Monitoruje především koncentrace suspendovaných částic PM10 (menší než 10 mikrometrů) a PM2,5 (menší než 2,5 mikrometru). „Koncentrace prachových částic bývají v prvních hodinách nového roku ve městech často tak vysoké, že se s podobně vysokými koncentracemi setkáme zase až o dalších novoročních oslavách,“ dodal.
Loni byla vůbec nejvyšší hodinová maxima zaznamenána v Táboře, kde v případě suspendovaných částic PM10 naměřila tamní stanice 821 mikrogramů na metr krychlový. Šlo dokonce o historický rekord, a to nejen na silvestra. Na druhém místě bylo Znojmo s 401 mikrogramy. Imisní limit pro prachové částice je přitom 50 mikrogramů. Tato hranice může být podle zákona překročena maximálně 35 dní v roce.
Podle Brzeziny se na znečištění ovzduší více podílí hromadné odpalování zábavní pyrotechniky v ulicích nebo na náměstích než tradiční novoroční ohňostroje, které pořádají některá města. „Při velkém ohňostroji se sice také mohou zvýšit koncentrace znečišťujících látek, ale v celkovém množství jich není tolik, odpaly bývají většinou ve vyšší výšce a jde o profesionální odpaly, kde například nepředpokládám používání nelegální pyrotechniky, která může obsahovat i různé zakázané látky, tudíž je její vliv potenciálně ještě významnější,“ uvedl Brzezina.
Dodal, že v minulosti se takto srovnával jeden profesionální ohňostroj v centru Prahy, který byl odpalován na Nový rok od šesti večer. „Oproti tomu, co se dělo krátce po půlnoci, měl naprosto zanedbatelný vliv,“ konstatoval Jáchym Brzezina.
Velké zdravotní riziko
Zábavní pyrotechnika obsahuje velmi pestrý koktejl prvků v různých sloučeninách. „Do ovzduší se tak dostávají i ty, které běžně v ovzduší vůbec nepozorujeme nebo v naprosto minimálních množstvích,“ poznamenal Brzezina.
Vědci z Akademie věd ČR už před loňským silvestrem upozornili, že množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek je alarmující a zdravotní rizika enormní. Lidé je podceňují, ignorují, případně o nich vůbec neví. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ uvedl Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny, dále jedna tuna stroncia, způsobujícího červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi půl tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
„Množství baria se proti běžnému pozadí v ovzduší během 45minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70 až 90ti násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ vypočítal Petr Klusoň.
Až několik let v těle
Novinář Jiří Zima na Facebooku upozornil, že barium zůstává v těle několik dní, než se vyloučí, rubidium až 50 dní, cesium 150 dní a stroncium dokonce až 18 let. A například o bariu napsal: „Už 0,9 gramu dokáže zabít dospělého člověka, ničí ledviny. Poškozuje nervový systém (třes, slabost, arytmie), plíce a imunitní systém. Poměrně rychle se vylučuje, takže problémy hrozí spíše akutní, nicméně asi 50 procent se uloží do kostí, odkud se mu už moc nechce. Toxicita menších dávek po delší dobu není příliš prozkoumaná, ale považuje se za bezpečnější než rtuť.“
Jáchym Brzezina z brněnského pracoviště hydrometeorologického úřadu potvrdil, že některé sloučeniny, které se uvolňují do ovzduší, jsou prokazatelné karcinogeny a (nebo) teratogeny – látky, které mohou zapříčinit vznik vrozené vývojové vady nebo riziko takovéto vady významně zvyšují.
„I krátkodobé vystavení vysokým koncentracím znečišťujících látek je pro člověka nežádoucí. Navíc se při odpalování pyrotechniky do ovzduší dostávají látky, které jiné zdroje neprodukují a jejichž vdechování je velmi nežádoucí. Z tohoto pohledu tedy jednoznačně může mít odpalování pyrotechniky a s tím související znečištění ovzduší vliv na lidské zdraví,“ řekl Obnovitelně.cz Brzezina.
Dodal, že konkrétní dopady na zdraví závisí také na tom, jak dlouho byla daná osoba extrémním koncentracím vystavena, jaký je její celkový zdravotní stav, kolik je jí let (náchylnější jsou děti, a to i plody těhotných žen, nebo starší lidé) nebo genetická predispozice.
Zvýšené hodnoty škodlivin podle vědců přetrvávají v ovzduší závislosti na klimatických podmínkách i řadu následujících dnů. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozornil hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.
Bude pršet? A foukat?
Jak tomu bude o letošním silvestru? Obecně lze konstatovat, že při odpalování zábavní pyrotechniky se koncentrace škodlivin v ovzduší výrazně zvýší. Míra znečistění se ovšem může výrazně lišit – nejen rok od roku, ale také podle daného místa. Záleží totiž na tom, jaké bude zrovna počasí.
„Při dobrých rozptylových podmínkách budou koncentrace nižší a znečišťující látky se v ovzduší rychleji rozptýlí,“ řekl Jáchym Brzezina z brněnského hydrometeorologického ústavu. Pokud bude více foukat vítr, sněžit nebo pršet a bude relativně teplo (a lidé budou méně topit), budou koncentrace škodlivých látek nižší.
„Naopak stav, kdy bude téměř bezvětří, teplotní inverze a velmi nízké teploty, už sám o sobě povede k vyšší míře znečištění, která se po odpalech ještě výrazně zhorší a koncentrace následně budou klesat pomaleji,“ konstatoval Brzezina. Dodal, že tak to fungovalo i v uplynulých letech.
Mírně odlišný byly pouze silvestrovské oslavy na přelomu let 2020 a 2021, kdy kvůli covidové pandemii byl zákaz vycházení v pozdních večerních hodinách. „Lidé odpalovali pyrotechniku dříve a místo půlnoci jsme výraznější nárůst pozorovali již okolo deváté večer,“ řekl Brzezina.
„K nárůstu koncentrací dochází víceméně ve všech městech. To, že však v určitém městě byla daný rok naměřena nejvyšší koncentrace prachových částic, ještě neznamená, že byla v daném městě situace nejhorší,“ poznamenal Brzezina. Vysvětlil, že záleží například na umístění měřící stanice. „Pokud bude v některém městě umístěna na náměstí nebo v uzavřeném sídlišti, bude se tam vliv ohňostrojů projevovat výrazně více.“
„Obejděme se letos na Silvestra bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Požádal jsem o to dnes dopisem všechny starosty a starostky, ale obracím se s osobní prosbou i na vás,“ uvedl Rakušan čtyři dny před koncem roku na sociální síti X.
„Před pár dny jsme zažili dva násilné činy spojené se střelbou. To nejmenší, co můžeme udělat pro ty, koho se události bolestně dotkly, je nezvyšovat nervozitu a neprohlubovat trauma, které násilí zanechalo. Budu rád, když moji prosbu zvážíte. Přejme si pokud možno klidný rok 2024 a oslavme jeho příchod v podobném duchu. Děkuji,“ napsal ministr.
Hladík chce větší regulaci
Rakety, petardy, pumy, římské svíce, bouchací kuličky či ohňostroje mají také výrazně negativní vliv na zvířata – ať už domácí nebo divoká, na což dlouhodobě upozorňuje Český svaz ochránců přírody nebo Společnost pro zvířata. Například ptáci ve snaze uniknout zábleskům a explozím narážejí do skel, vlaků, aut, elektrického vedení a dalších překážek.
„Zábavní pyrotechnika působí šok, paniku, trauma, zranění lidem a zvířatům, poškozuje jejich zdraví, usmrcuje zvířata, kontaminuje prostředí a ovzduší vysoce toxickými látkami, je rizikem požárů, ohrožuje bezpečnost,“ uvedla Společnost pro zvířata. Organizace požaduje v otevřeném dopise vládě plošné ukončení prodeje a použití zábavní pyrotechniky, což v petici zatím podpořilo více než 11 tisíc lidí.
Rozšíření regulace prodeje zábavní pyrotechniky podporuje také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Dnes si každý může koupit a odpálit veškerou zábavní pyrotechniku s výjimkou nejsilnější kategorie F4,“ napsal Hladík v dopise Společnosti pro zvířata. „Podle mého názoru by měla volně dostupná zůstat jen nejméně nebezpečná pyrotechnika v kategorii F1, která zahrnuje například dortové fontány nebo prskavky. Odpovědnost za nákup a používání silné zábavní pyrotechniky silnějších kategorií by měla být svěřena způsobilým osobám. Stejně je tomu například v Irsku.“
Dodal, že dosavadní masové používání silné zábavní pyrotechniky často bezprostředně ohrožuje zdraví a životy lidí i zvířat. „V době, kdy s klimatickými změnami přicházejí častější sucha, (pyrotechnika) zvyšuje riziko požárů. Produkuje nadměrný hluk, toxické zplodiny a nebezpečný odpad. Proto by měla být důsledněji regulována,“ uvedl Hladík.
Ilustrační foto: Pixabay