Další vlna dotací: stát podpoří modernizace řemeslných dílen nebo opravy hornických památek
Operační program Spravedlivá transformace nyní nabízí podporu pro jednotlivce a malé firmy na modernizaci tradičních řemesel, rekultivaci lokalit postižených těžbou nebo třeba opravu kulturních památek.
Kristýna Čermáková
26. 12. 2023
Fond spravedlivé transformace jsme na Obnovitelně.cz v posledních týdnech rozebírali několikrát. Nyní proto přinášíme shrnutí, jaké přínosy program má a v čem spočívají jeho nevýhody.
Tři uhelné kraje si z fondů Evropské unie přerozdělí zhruba 42 miliard korun. Z toho polovina připadne mezi samotné kraje na podporu malých a středních podnikatelů, druhá část pak na velké strategické projekty, které by do lokalit měly přinést centra vzdělávání, pracovní místa i turistické cíle. O podporu mohou žádat i třeba obce nebo spolky. Peníze jsou určené na přeměnu takzvaných uhelných regionů, aby se místní obyvatelé mohli lépe vypořádat s koncem těžby uhlí.
Už jen samotná skutečnost, že polovina peněz připadne velkým podnikům a projektům, vybočuje z původní myšlenky fondu. Česká republika v tomto ohledu udělala výjimku oproti dalším členským státům, které všechny dotace využívají pouze na podporu malých a středních podnikatelů.
To podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku nemusí být nutně na škodu, pokud budou velké projekty skutečně smysluplné. „Velké množství emisí u nás souvisí s provozem budov, jsme hodně neefektivní a teprve se začínáme učit řešit úspory. Fond spravedlivé transformace by v tomto ohledu mohl pomoci,“ říká pro Obnovitelně.cz.
Šance pro řemesla i kulturu
Pro menší subjekty Operační program Spravedlivá transformace vypisuje jednotlivé výzvy a postupně v tom bude pokračovat až do roku 2027. Koho se to ale týká, kdo má nárok na peníze a jak si o ně zažádat nemusí být hned podnikajícím jednotlivcům jasné. Je proto třeba věnovat pozornost webu opst.cz, kde je vše vypsané.
Například do konce příští roku mohou podnikatelé žádat o dotace na řešení sociálních, hospodářských, environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, jako je výstavba rekreačních areálů, oprava veřejně přístupných kulturních památek hornického dědictví nebo regenerace brownfieldů.
Dále se podporují takzvané řemeslné inkubátory, což je modernizace prostorů a zázemí dílen tradičních řemesel, umění, designu, technologií či gastronomie. Výzev je v tuto chvíli na webu celkem 42 pro všechny tři regiony.
„Projekty na podporu místních podnikatelů, nebo podpora sociální stability mohou mít velký potenciál, ačkoliv mám dojem, že jde spíše o hašení požáru, než řešení příčin. Podpořit podnikatelské prostředí malých a středních firem by mohly podobně jako v Ústeckém kraji také inovační a podnikatelská centra v Moravskoslezském kraji, což jsou místní strategické projekty,“ vysvětluje Vondrová.
Je ale třeba ještě přitvrdit, důležitá je podle Vondrové i podpora nevládních organizací, které řeší například inkluzi dětí nebo environmentální vzdělávání. „Podpořit potřebují všechny organizace, které pomáhají skutečně lokálně a přímo v terénu, to má pro sociální oblast podpory ten největší smysl,“ dodává.
Všechny tři lokality, Karlovarsko, Ústecko i Moravskoslezko, během několika následujících let kvůli energetické transformaci přijdou o velké množství zaměstnavatelů a sociální nůžky se tak bez národního řešení budou stále více rozevírat.
„Měli bychom těm lidem nabídnout něco, co přijmou, když jsou nyní zvyklí pracovat v uhelném průmyslu. Musíme si být vědomi tohoto dědictví, ale zároveň i myslet do budoucna a hledat nová zajímavá odvětví, aby nám neujel vlak. Je třeba přijít s novým konceptem, ale to u nás stále chybí,“ vysvětluje Vondrová.
„Výzvu zaměřenou přímo na zájmové vzdělávání a osvětu připravujeme v následujícím roce, půjde o investiční i neinvestiční projekty pro různé druhy organizací (nevládní neziskové organizace, školy a jiné). Návrh podpory se zaměřuje primárně na posílení vzdělávacích, výchovných a osvětových aktivit v oblasti klimatu (mitigace a adaptace regionu, související téma transformace regionu a podobně) a odborné zázemí organizací, které tyto aktivity realizují,“ uvádí pro Obnovitelně.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.
Ministerstvo připravuje také výzvy na posílení sociální stability zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, a to formou vzdělávání pracovníků v oblasti preventivních a sociálních služeb, podporou činnosti sociálních pracovníků a preventistů v terénu nebo podporou mimoškolních preventivních pobytů pro děti a mládež.
„Tímto způsobem se snažíme doplnit aktivity ostatních programů financovaných z evropských nebo národních zdrojů a přinést území peníze navíc speciálně šité na míru těmto krajům,“ dodává Ješátková.
Nejasná dlouhodobá koncepce
Podle Ondřeje Kopečného z Transparency International může nastat riziko při vyplácení peněz. Tím, že jde o narychlo sestavený plán bez přímé a včasné koncepce, se mnoho detailů řeší až za pochodu. Vzniká tak velké množství různých byrokratických překážek a nejasností, kde je navíc reálné, že prostředky nebudou využity skutečně účelně a v souladu s cíli celého projektu.
„Vhodnější by bylo, kdyby se s plánováním fondu začalo včas, ne až ve chvíli, kdy už jsou peníze z fondu jasné,“ kritizuje český nešvar, který je podle něj typický při vytváření finančních strategií. Strategické projekty podle něj ne vždy naplňují smysl celého konceptu. „Ten princip ‚znečišťovatel platí‘ a další strategie, které měly přimět projekty být udržitelné a využívat obnovitelné zdroje, v těch strategických projektech nejsou, nebo jen částečně,“ dodává Kopečný.
Přípravy čerpání peněz z Fondu také ukázaly na problematický fakt, že Česku chybí dlouhodobá strategie, jak se s koncem uhlí vypořádat. Chybějící strategie v kombinaci s časovým tlakem, které přípravy FST provázely, tak vedou k tomu, že je větší důraz kladen na objemy čerpání, než na kvalitu projektů. Dalším nedostatkem bylo nedostatečné zapojení veřejnosti.
„Bylo by skvělé, kdyby se Česko z problémů, které přípravu FST provázely, dokázalo poučit a příště bylo lépe připraveno. Pokud rychle nezlepšíme strategické plánování v případech jako je právě tento, hrozí, že promrháme cenné zdroje pro modernizaci české společnosti a ujede nám vlak, který už nemusíme dohnat,“ dodává Kopečný.
Ministerstvo aplikuje strategie předchozích projektů
„Operační program Spravedlivá transformace je sice nový program, ale vycházíme ze strategií a plánů, které již existují řadu let, jako je RE: START Ministerstva pro místní rozvoj. I díky němu se podařilo na úrovni EU vyjednat samostatný fond pro evropské regiony, které prochází transformací. Existují také plány spravedlivé územní transformace jednotlivých regionů. Koncepce máme, jsou definované problémy a priority, ze kterých OPST vychází,“ reaguje na kritiku Ješátková.
Podle Ješátkové návrhy podmínek v jednotlivých výzvách se konzultují v pracovních skupinách, na dílčích jednáních s dotčenými resorty nebo partnery z regionů a také se ověřují nad existujícími projektovými záměry, aby nabídka odpovídala realitě, to znamená, aby neexistovaly zbytečné bariéry využití podpory.
„Tím nejsou v žádném případě dotčeny požadavky na kvalitu a přínosy projektu. Zásadní je, že šijeme podmínky krajům na míru a s nimi, což je jiný proces než v ostatních operačních programech. Žadatelé mají prostor se s podmínkami seznámit a postupně projekty podávat, pokud zaznamenáme větší zájem, po dohodě s územím výzvy navyšujeme,“ dodává Ješátková.
Program je schválený přibližně rok. Během té doby se podařilo nastartovat jeho implementaci, vyhlásit téměř 50 výzev s alokací přes 30 miliard korun. „Dostali jsme se do fáze vydávání první rozhodnutí o poskytnutí dotace celkem za 3,5 miliard korun. Jde o prvních 120 projektů, ke kterým již směřují prostředky. Jde především o projekty škol, na zlepšení konektivity a zkvalitnění odborných učeben,“ říká.
Jak vysvětluje Ješátková, pozitivně hodnotí stav samotného OPST i Evropská komise. „Pokud jsou spornými projekty myšleny strategické projekty, kdy nositelem jsou těžební společnosti (SEV.EN, SUAS), mohu ujistit, že pravidlo znečišťovatel platí je zde dodrženo. U těchto projektů je nastaven kontrolní mechanismus a platí, že veškeré přímé a nepřímé výdaje v rozporu s principem znečišťovatel platí, jsou nezpůsobilými výdaji,“ uzavírá Ješátková.
Ilustrační foto: Ondřej Novák