Tohle lidstvo ještě nezažilo: přírodě zabral růst CO2 v atmosféře miliony let, lidé to stihli za staletí

Dnešní nárůst množství oxidu uhličitého v atmosféře může spustit kaskádové změny, které budou probíhat po celá tisíciletí. A oteplení, které přinese zdvojnásobení koncentrace tohoto skleníkového plynu v atmosféře, může být mnohem vyšší, než se dříve čekalo. Upozorňuje na to výzkum 80 vědců z 16 zemí světa, který publikova prestižní magazín Science.

Vědci pomocí analýzy dostupných dat zmapovali koncentrace CO2 v atmosféře až od počátku kenozoika, což je geologická éra, která začala před 66 miliony lety po vymření dinosaurů (tedy po konci druhohor). Úrovně CO2 výzkumníci porovnali s údaji o dřívější teplotě na Zemi a stanovili „citlivost zemského systému“.

Zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře podle nich povede ke zvýšení průměrné globální teploty o děsivých 5 až 8 stupňů Celsia. Přitom už nárůst o 2 stupně, ke kterému lidstvo podle stávajících modelů směruje a dosáhne jej odhadem na konci tohoto století, bude znamenat zásadní změnu života stávajících ekosystémů i samotné civilizace.

Na konci 18. století činila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion). Kvůli spalování fosilních paliv množství CO2 stouplo do dnešního dne o 50 procent na 420 ppm. Do roku 2100 může podle vědců být v atmosféře 600 ppm CO2 i více. Srovnání těchto úrovní v kontextu desítek milionů let vývoje Země podává podle vědců znepokojivý obrázek o budoucích klimatických poměrech na planetě.

• Tip: Bída i naděje boje za klima: skandály na COP28 překrývají fakt, že planetu pořád lze zachránit

Samotný oxid uhličitý je podle vědců přitom spíš jen spouštěčem změn, které mohou vést k zásadnímu nárůstu teplot. Ačkoliv 600 ppm CO2 v atmosféře v roce 2100 nezpůsobí bezprostřední nárůst teploty o 5 až 8 stupňů, procesy vyvolané rostoucí koncentrací skleníkových plynů k tomuto zvýšení v dlouhodobém měřítku povedou. Tání polárních ledových čepiček sníží schopnost Země odrážet sluneční záření do vesmíru, vliv na teplotu může mít i související změna v biosféře, jako je úbytek rostlin v některých částech světa či změny v tvorbě mraků nebo atmosférických aerosolů.

Jako kenozoikum vědci označují geologickou éru, která panuje od konce dinosaurů v podstatě až dodnes. Během uplynulých desítek milionů let se koncentrace CO2 v atmosféře výrazně měnily. Nejvyšší podíl oxidu uhličitého (a zároveň nejteplejší období) vědci naměřili před zhruba 50 miliony lety, kdy bylo v atmosféře 1600 ppm CO2 a planeta byla o 12 stupňů Celsia teplejší než dnes.

Další desítky milionů let koncentrace CO2 (a s tím i globální teplota) víceméně klesala. Během té doby se vyvinula řada předků dnešních rostlinných a živočišných druhů. To ukazuje, že klima má zásadní vliv na vývoj života a ekosystémů.



Před zhruba 20 miliony lety došlo k obrácení trendu a koncentrace CO2 začaly opět růst, aby před 16 miliony lety dosáhly maxima 480 ppm. Poté začaly opět klesat a na dnešních hodnotách 420 ppm CO2 byly naposledy před 14 miliony lety. Pokles na předindustriální úroveň 270 až 280 ppm nastal před zhruba 2,5 miliony lety, kdy došlo k nastartování série dob ledových. V těchto podmínkách se vyvinul i samotní lidé.

„Nehledě na to, o kolik stupňů se změní globální teploty, je jasné, že už jsme planetu přivedli do podmínek, které náš druh nikdy nezažil,“ upozorňuje spoluautor studie Gabriel Bowen z Utažské univerzity pro server Phys.org a dodává: „Mělo by nás to přimět zastavit se a položit si otázku, co je ta správná cesta vpřed.“

„Pokud byste po nás chtěli, abychom řekli, jaká teplota bude v roce 2100, tento výzkum vám to neřekne. Ale má to vliv na současnou klimatickou politiku,“ řekla spoluautorka studie Dana Royer, paleoklimatoložka z americké Wesleyan University a dodává, že planetární atmosféru ovlivňují kaskádové efekty, které mohou trvat tisíce let. Výzkum tak potvrzuje prokázaný vztah mezi CO2 a teplotou atmosféry, na který klimatologové upozorňují dlouhodobě. A přináší i nové informace o podmínkách na zemi v desítky milionů let vzdálené minulosti.

Ilustrační foto: Pixabay