Česko může být zase na špici, věří ministr Hladík. Zatím však musíme dohnat i Polsko
Naši zemi musíme zmodernizovat a zbavit závislosti na uhlí, aniž by to mělo výrazný dopad na české rodiny, řekl Hladík na mimořádné schůzi.
Redakce Obnovitelně.cz
2. 12. 2023
Dlouhé roky se Česko srovnávalo a dohánělo vyspělejší země v západní Evropě. V případě přechodu na čisté technologie včetně fotovoltaických elektráren ale dohání nejen západní, ale také některé východoevropské země.
„Ruku na srdce, ono nás totiž předběhlo i Polsko. V Polsku je dneska na střechách rodinných domů 1,3 milionu malých instalací fotovoltaik, průměrně je to osm kilowatt-peak na jednu domácnost a dohromady je to deset gigawattů. Je to na obyvatele třikrát více, než má Česká republika,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k cenám energií.
Narážel na to, že Česko zaspalo při zavádění moderních technologií a energetických úspor. „Prováhali jsme čas, kdy začít s touto modernizací, proto, jako trošku v Česku obvykle, zase něco doháníme,“ uvedl Hladík. Připomněl, že „své“ ministerstvo životního prostředí nazývá jako ministerstvo budoucnosti.
„Pro nás je klíčové, abychom dokázali Českou republiku provést procesem dekarbonizace a modernizace. A zároveň abychom toto dokázali udělat tak, že změny nedopadnou na české rodiny, a zároveň zůstaneme zemí technologickou, zemí technologického pokroku. Zemí, která dokáže modernizovat a využívat svůj potenciál,“ uvedl Hladík.
Investice do modernizací
Dodal, že Česko v tomto směru už těžko může dohnat například Čínu, která patří mezi světové lídry na trhu se solárními technologiemi. Ale i v Česku jsou například výrobci tepelných čerpadel, které v posledních dvou letech zažívají neobyčejný rozvoj. „Česká republika vyrábí 200 tisíc tepelných čerpadel. Do tří let jich budeme vyrábět milion,“ poznamenal Hladík, podle něhož se jeho resort, ale i další ministerstva snaží inovativní firmy i technologie podporovat.
„Už totiž není čas dohánět to, co tady mělo být: nezávislá energetika, využívající slunce, vodu, vítr, ale také odpady. Komunitní energetika i v našich nejmenších obcích. Čistá moderní doprava bez emisí. Nebo třeba efektivní soběstačné budovy, které jsou nenáročné na provoz, v létě chladí rozpálené město,“ konstatoval ministr Hladík.
Uvedl, že zelenou modernizací musí země projít poměrně rychle. „Naším cílem je investovat. Investovat do modernizace, abychom náležitě chytli novou průmyslovou revoluci, která se tady právě teď odehrává,“ zdůraznil Hladík. Vedle zelené elektřiny je něho zapotřebí využít rovněž potenciál renovace budov.
„Dobře zateplené a kvalitní domy s rekuperací potřebují minimum energie na vytápění. My jsme bohužel nedokázali za minulé vlády výrazným způsobem investovat do veřejných budov, do kancelářských prostor, do radnic, do škol, školek, tak abychom snížili ty dopady pro veřejné budovy právě při zvyšujících se cenách energií,“ uvedl ministr.
Připomněl stovky miliard korun v Modernizačním fondu, který je vedle zateplování určen rovněž na modernizaci průmyslu, teplárenských soustav, přenosových sítí nebo dopravy, ale také na podporu nových perspektivních zdrojů, jako je biometan či vodík. Z modernizačního fondu se přitom podpořily už tisíce projektů, například do teplárenství už směřovalo 70 miliard a na zlepšení energetické účinnosti průmyslu 27 miliard korun.
Roční úspora 18 tisíc
Hladík také připomněl finanční podporu na zateplování rodinných i bytových domů z populárního programu Nová zelená úsporám, z něhož se hradí rovněž zavádění obnovitelných zdrojů energie. „Každý vlastník a každý nájemník má teď šanci rekonstruovat svůj dům, svůj byt takovým způsobem, aby snížil výdaje na energie, ať už používá plyn, elektřinu nebo uhlí,“ řekl ministr.
Jako příklad uvedl dům, který i díky dotaci vyměnil elektrokotel za tepelné čerpadlo a ještě nainstaloval fotovoltaiku s baterií. „Dneska šetří 18 tisíc ročně. Nejlepší je totiž ta energie, kterou nemusíme vyrobit a spotřebovat,“ uvedl Hladík, podle něhož je zapotřebí rovněž rozběhnout adaptace na klimatickou změnu.
Ministr také připomněl pasáž vládního prohlášení, v níž se koaliční kabinet zavázal nainstalovat solární panely na 100 tisíc střech. „Jsme v polovině volebního období a už to máme splněno. A těch střech bude mnohem víc, možná čtvrt milionu, protože to zajistí soběstačnost,“ řekl Hladík.
Dodal, že se postupuje krok za krokem, aby bylo možné zelenou modernizaci postupně provést. „Protože pokud ty věci teď neuděláme, tak nám hrozí, že třeba za deset let tady budeme stát a budeme si tady povídat o tom, jak máme dvacetiprocentní nezaměstnanost, jak naše ekonomika je málo výkonná, jak nám nepřicházejí investoři, jak nám odešly výrobní a technologické firmy,“ zdůraznil.
Aliance pro bezemisní budoucnost
Reakce opozičních politiků na Hladíkovo vystoupení bylo vesměs ideologické a bez konkrétních argumentů. Pouze někteří kritizovali Hladíka a celou koaliční vládu za nezvládnutou energetickou krizi a přetrvávající vysoké ceny elektřiny a plynu.
„Já jsem se dostala do doby, jako když slyším ty svazácký přednesy. Vy jste mi vlastně řekl, že žiju v zemi, kde zítra znamená již včera. Všechno je krásný, zalitý sluncem. Rodiny, hlavně ty rodiny podporujeme. Průmysl podporujeme tím, že budou fotovoltaiky a budou dělat tepelný čerpadla,“ uvedla například někdejší náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová (ANO). Paradoxně právě Berenika Peštová dříve působila jako náměstkyně ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a učinila první kroky v oblasti zavádění Modernizačního fondu.
Její kolega ze stejného poslaneckého klubu Roman Kubíček zase Hladíkovo vystoupení přirovnal k legendárnímu projevu generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše na Červeném Hrádku pár měsíců před pádem komunismu v listopadu 1989. „Když jsem slyšel ty bláboly pana ministra Hladíka, já se obávám, že on těm blábolům opravdu věří,“ uvedl zase Jan Hrnčíř z SPD.
Zdá ale, že poslancům z hnutí ANO ujel vlak. O rychlou dekarbonizaci totiž usilují také mnohé české podniky. Nedávno například vznikla Aliance pro bezemisní budoucnost, jejímiž hlavními partnery jsou společnosti ČEZ, Komerční banka, McKinsey & Company, Moneta, Onsemi a Orlen Unipetrol. Hlavním cílem aliance je „urychlení přechodu na nízkoemisní modely a technologie, aby české ekonomice a českým firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti z důvodu jejich pomalé implementace“. Při představení aliance zazněla například potřeba reagovat na zelené strategie Číny nebo USA, které mohou přetáhnout některé investice a tím ohrozit konkurenceschopnost evropského (a tedy i českého průmyslu), pokud se včas nepodaří nastartovat stabilní modernizaci ekonomiky směrem.
Pavel Baroch, Ondřej Novák
Foto: MŽP