Ticho po bouři. Masivní erupce na Islandu zatím ustala

Po dlouho očekávané erupci islandské sopky poblíž městečka Grindavík to vypadá, že se sopečná aktivita chýlí ke konci.

Po mohutném vyvěrání lávy z téměř čtyřkilometrové trhliny na islandském poloostrově se zdá, že stejně rychle, jako erupce nastala, tak i utichá. Poslední dny vědci a pozorovatelé hlásí, že lávy ubývá a sopečná trhlina přestává být aktivní.

To by znamenalo velmi dobré zprávy, protože vláda i místní vědci očekávali daleko horší scénáře. Předpokládalo se, že láva ohrozí a zničí městskou infrastrukturu i samotné budovy. Kolem místní geotermální elektrárny bezpečnostní složky vystavěly ochranné valy, od kterých očekávaly, že případný tok lávy odkloní jinudy.

Kvůli nepřicházejícímu výbuchu sopky polevili v ostražitosti

Na bouřlivou erupci čekali obyvatelé Islandu několik týdnů. Zpočátku přicházely náznaky v podobě zemětřesní, následně se začaly v zemi objevovat praskliny a trhliny. Začátkem listopadu byli proto obyvatelé rybářského městečka Grindavík evakuováni, zavřené byly i blízké turistické památky a celou oblast střežila armáda. Výbuch podzemní sopky se očekával každým dnem.

Příčinou hrozby byl patnáctikilometrový magmatický podzemní tunel, jak jsme vysvětlili na Obnovitelně.cz již v listopadu. Nikdo nevěděl, na které místě magma vyvěrá na povrch a tunel zasahoval až do území Grindavíku.

Na začátku prosince ale otřesy ustávaly a vypadalo to, že se erupce konat nebude, ačkoliv mnoho odborníků na islandském serveru RUV upozorňovalo, že láva si cestu na povrch nejspíše stejně najde. A skutečně, 18. prosince v noci se z ničeho nic otevřela tehdy ještě zhruba pětiset metrová trhlina, ze které vytékalo veliké množství sopečného materiálu.

Nečekaně velká erupce i rychlý konec

Hned zpočátku i vědce zaskočila rychlost a mohutnost erupce. Proudy lávy dosahovaly vydatnosti různých místech od 100 do 200 metrů krychlových za sekundu. Pro srovnání, velikost výbuchu jiné sousední sopky se v předchozích letech pohybovala do dvaceti metrů krychlových za sekundu.

Postupný tlak rozšiřoval trhlinu až se zastavila na necelých čtyřech kilometrech délky. A ačkoliv byla od Grindavíku relativně vzdálená, místní se obávali postupného směřování lávy do údolí.



Během dvou dnů ale síla erupce ustávala a již 21. prosince se začínalo mluvit o konci soptění. Z trhliny tehdy proudilo kolem dvaceti metrů krychlových lávy za sekundu. „V kráterech sopky nyní nezaznamenáváme jakoukoliv aktivitu, ani nemáme ohlášené nové erupce,“ uzavírají zpravodajové serveru RUV. Podle vulkanologa Ármanna Höskuldssona je erupce u konce.

Místním bylo ve čtvrtek 21. prosince umožněno vrátit se do oblasti, alespoň pro vyzvednutí nutných věcí a již není nutné se pro vstup do města registrovat a žádat o povolení.

Vědci dodávají, že sice existují náznaky dalšího pohybu magmatu v oblasti Svartsengi, ale zatím není jisté, zda se jedná o nově přicházející erupci anebo dozvuky té stávající. „Pokud se pohyb magmatu v tunelu pod Svartsengi neuklidní, očekáváme opakování scénáře jako nyní,“ dodává Magnús Tumi Guðmundsson, profesor geofyziky Islandské univerzity.

Foto: Islandský meteorologický úřad, Atribuce, via Wikimedia Commons