O Novou zelenou úsporám je ohromný zájem. Na zateplení a soláry šlo letos už přes 10 miliard korun
Ceny energií klesají a jejich spotřeba se snižuje, a to především díky teplému počasí a státním dotacím na úspory. Jen od září o Novou zelenou úsporám požádalo už přes 15 tisíc lidí.
Kristýna Čermáková
27. 11. 2023
Jen za letošní rok pomohl stát zhruba 67 tisícům žadatelům z programu Nová zelená úsporám k energetickým opatřením na zateplení, výměnu oken či pořízení tepelného čerpadla. Lidé dostali na dotacích přes deset miliard korun a sklízí první ovoce, opatření se vyplatila. Podle dat za první tři čtvrtletí je jasné, že se výrazně snížila spotřeba jak elektřiny, tak plynu.
Ve třetím čtvrtletí pokles spotřeby elektřiny spadl o 3,7 procenta na 12,9 terawatthodin meziročně. Největší útlum byl zaznamenán mezi domácnostmi, kde spotřeba klesla o 5,3 procenta.
„Pokles spotřeby je dán enormně teplým třetím čtvrtletím i motivací k úsporám energie na straně spotřebitelů. Spořit energie pomáhají domácnostem vylepšený program Nová zelená úsporám, který využily od začátku krize cen energie desítky tisíc domácností,“ říká pro Obnovitelně.cz Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Právě podpora opatření s dlouhodobým efektem je podle něj nejlepším lékem na vysoké ceny energie. „Zateplené domy s vlastní fotovoltaikou nepotřebují ruský plyn a jejich obyvatele drahota citelně nezasáhne,“ dodává Sedlák.
„V aktuální etapě programu Nová zelená úsporám (od září 2023) podalo žádost 15 128 žadatelů, kteří požádali o více než 4 miliardy korun. Největší zájem v oblasti rodinných domů je o fotovoltaiku a výměnu zdroje vytápění za tepelné čerpadlo, v oblasti bytových domů o zateplení,“ říká pro Obnovitelně.cz Marie Šůchová ze Státního fondu životního prostředí ČR.
Že lidé skutečně úsporná opatření vnímají jako klíčová pro snižování nákladů za elektřinu dokazuje skutečnost, že v programu pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy NZÚ Light bylo v letošním roce podáno 52 650 žádostí za 6 miliard korun. Podle Šůchové mají žadatelé největší zájem o zateplení.
Vliv na nižší spotřebu má i přívětivé počasí
V třetím čtvrtletí se v České republice vyrobilo pouze 16,2 terawatthodin, počítáno bez vlastní spotřeby elektráren, což je celkový meziroční pokles o 13,2 procent.
Nižší spotřeba má přímý vliv na pokles výroby elektřiny, kde nejvíce utrpěly uhelné elektrárny, jejichž provoz byl omezen o 24,5 procenta. Propad uhelek byl zapříčiněn nižší poptávky po elektřině i jejím přebytkem z obnovitelných zdrojů v Německu, které během celého slunného léta i podzimu produkovalo nadprůměrné množství zelené energie.
Z části je to zapříčiněno výjimečně teplým podzimem, kterému jsme se na Obnovitelně.cz již věnovali. Veliká část ze spotřebovaných energií je využívána právě k přeměně v teplo. Kvůli příznivému počasí tak obyvatelů ve svých nemovitostech do poslední chvíle příliš topit nemuseli.
Podle měsíční zprávy agentury Copernicus byl říjen na celém světě nadprůměrně teplý. Česká republika se řadí dokonce i nad tento průměr, kdy v říjenu naměřila o 2,9 stupně Celsia více, než v průměrném roce. Listopad ještě není u konce, ale i u něj se dají se očekávat nadprůměrná čísla.
„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ komentuje předseda Rady Energetického regulačního ústavu Stanislav Trávníček.
Nižší spotřeba se promítá i do dodavatelských cen, které se od začátku roku neustále snižují a začínají opět rozvolňovat tarify a nabízet různé formy fixovaných i spotových cen elektřiny.
Nižší poptávka po elektřině ale i plynu
Stejný trend zaznamenal také plyn, jehož nižší spotřeba se odvíjí také od snahy snížit závislost na dovozu této suroviny ze zahraničí, především kvůli vpádu Ruska na Ukrajinu. Spotřeba plynu klesla za tři čtvrtletí meziročně o přibližně 11 procent na 51 terawatthodin.
Nejvýraznější rozdíl byl zatím citelný právě v posledních měsících, kdy úřaduje teplé počasí. Mimo jiné se také snížil objem exportovaného plynu z České republiky do okolních států a to o 85 procent. Díky tomu je v tuto chvíli ke konci listopadu naplněnost zásobníků 97,38 procent, tedy téměř 37 tisíc gigawatthodin.
Ve třetím čtvrtletí, kdy se plyn začal pomalu využívat i k vytápění, ale zafungovala také úsporná opatření ze strany domácností, firem i úřadů. Trávníček zdůraznil, že klíčovou roli v poklesu spotřeby plynu hrají kromě úsporných opatření také systémové změny, včetně přechodu na jiná paliva.
Největší podíl na snižování spotřeby i nákladů měly podnikatelské účty a klienti. Dokázali svou spotřebu snížit o 34,5 procenta, zatímco domácnosti se dostaly o 28 procent dolů a relativně drobný pokles se týkal velkoodběratelských společností, které snížily spotřebu o 5,7 procenta.
Ilustrační foto: Pixabay