Milion lidí v energetické chudobě: stát selhává při rozdělování dotací i v komunikaci
Nový Sociální fond pro klimatická opatření přinese velké množství peněz. Česko má dva roky na to, aby vytvořilo funkční systém, díky kterému bude energetická transformace spravedlivá a efektivní.
Kristýna Čermáková
27. 11. 2023
Sociální fond pro klimatická opatření přinesl nové výzvy pro jednotlivé členské státy Evropské unie. Důležité je, aby financování zelené transformace probíhalo efektivně, sociálně ohleduplně a spravedlivě, shodli se odborníci různých oborů na konferenci Česko 2030: Jak podpořit zelenou transformaci a nevyhazovat peníze oknem?
„Česká republika má poprvé k dispozici podobně bezprecedentní množství peněz a je třeba se bavit o tom, jak je investovat a správně zužitkovat,“ uvedla Eva Mariničová z Centra pro dopravu a energetiku. Podle zástupce Evropské komise Josefa Schwarze bude fond významnou finanční injekcí pro zranitelné domácnosti, uživatele dopravy i malé podnikatele.
Podle údajů Evropské unie trpí více než 34 milionů lidí energetickou chudobou a jejich počet se bude stále zvyšovat. Fond nabídne nový systém obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a paliva. Příjmy z prodeje povolenek poputují přímo do Sociálního fondu pro klimatická opatření a jeho prostředky postupně zamíří mezi jednotlivé členské státy.
Rozpočet Evropské Unie na Sociální fond bude v letech 2026 až 2032 sahat až do výše 65 miliard eur. I proto je důležité namodelovat přidělené peníze České republice dopředu, aby bylo jasné, které investice mají dlouhodobě vyšší smysl.
Investice jsou nutné i bez fondu
„Z modelování vychází, že většina z částky půjde na zateplování a izolaci budov, ať v domácnostech nebo v průmyslových halách,“ vysvětlil Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, který se podílí na finančním modelu SEEPIA.
Další investice z fondu počítají s instalací solárních a větrných elektráren. Pokryjí ale také problematiku spojenou se silniční dopravou, obnovou vozových parků za nízkouhlíkové či elektrické vozy nebo obecně investice do úsporných dopravních opatření.
Přesto, že se bude jednat o velké sumy peněz, není možné se na ně koukat jako na vyhozené náklady za sociálně klimatická opatření. Mnoho z investic by bylo nezbytně nutných i bez balíčku Fit for 55, z kterého Sociální fond vychází.
„Nutné náklady musíme porovnat s alternativou, jak bychom to řešili, kdybychom neměli příjem fondů z Evropské unie,“ dodává Ščasný. Česká republika by do mnoha z doporučených opatření investovala i bez přispění Evropy, stálo by jí to však o 750 miliard korun více.
„Celá energetická transformace působí jako drahá záležitost, ty náklady jsou ale nutné. Nelze k tomu přistupovat tak, že jen vyhazujeme peníze. My bychom je investovali stejně,“ vysvětluje Ščasný často špatně interpretovaný přístup k budoucímu nutnému financování.
Problémem přijetí fondů ze strany České republiky je ale stále nevyhovující dosavadní legislativa i zastropování investic na padesát procent. Podle výsledků modelu SEEPIA je při plánování Fondu také třeba počítat s možným nedostatkem pracovních sil, nedostatkem kvalitních projektů čerpajících dotace a negativním přijetím ze strany spotřebitelů.
Nejvyšší náklady ponese průmysl
Nejvyšší finanční náklady ponesou průmyslové budovy, jejichž transformace a elektrifikace bude nákladná. Když podnik zvažuje nutné investice do inovací, musí přemýšlet především ekonomicky, upozorňuje Tomáš Trubačík ze Svazu průmyslu a dopravy. Ve chvíli, kdy pro něj klimatická opatření nebudou výhodná, investice využije jinak.
Proto by podle Trubačíka měly fondy poskytnou prostředky především průmyslovým budovám. Pokud to bude stát komunikovat dostatečně kvalitně, uvidí společnosti výhled do budoucna v rámci dlouhodobé koncepce jako udržitelný i ekonomicky výhodný. „Řadu z průmyslových společností vede dekarbonizace k elektrifikaci, protože se do budoucna předpokládá, že bude nízkoemisní,“ vysvětluje.
Firmy si spočítají, kde se jim vyplatí zrealizovat dekarbonizační projekt. I proto se Česká republika podle Trubačíka ale od roku 2015 téměř neposunula v přístupu k obnovitelným zdrojům. „Pro podniky je například Green Deal příležitost, ale vnímají tam i to riziko z konkurenceschopnosti, protože avizované snížení cen obnovitelných zdrojů se zatím nekoná,“ kritizuje Trubačík aktuální stav českého průmyslu a vládního přístupu.
Komunikace a transparentnost jsou při jednání o dotacích klíčovými faktor výsledné efektivity. Bude totiž třeba dohlížet i na to, aby se příspěvky v postupném plnění nesnižovaly na zbytečnou byrokracii a aby se jimi neplýtvalo na ta opatření, která nedávají smysl.
Milan Ščasný dodává, že na to je třeba si dát pozor i u menších projektů, než jsou jen průmyslové haly. „Například instalovat za dotace tepelné čerpadlo v domě, který není vůbec nijak zateplený a izolovaný, nedává smysl. Je třeba optimalizovat nastavení všech podobných fondů a dotací,“ upozorňuje na možná rizika přijetí nového sociálněklimatického fondu.
Přerozdělování musí dávat smysl
Fond by měl být především spravedlivý a rozdávat příspěvky tam, kde to má smysl. Právě chaos v aktuálním množství podobně orientovaných fondů je podle Maggie Škabraha Dokupilové z Ministerstva životního prostředí častým důvodem, proč jsou prostředky vynaloženy nesprávně.
„Celý rok 2024 je třeba se věnovat analýze a diskuzi, nadefinovat si opatření, která by se měla financovat a jak by se fondy měly doplňovat navzájem,“ dodává Škabraha Dokupilová. Vyplácet peníze by měl fond začít v roce 2026.
„Když se potká vysoká cena energií s chudší rodinou, je to v podstatě neřešitelný problém, protože ačkoliv mají úsporná opatření poměrně velmi hezkou návratnost, pro mnoho rodin je to naprosto nereálný výdaj,“ vysvětluje Roman Matoušek z Ministerstva pro místní rozvoj.
Často podceňovaným a neřešeným tématem je také samotná klimatická změna a její dopad na běžný život občanů. „Až dvacet procent nájemníků uvádí v posledních letech problém s přehříváním bytů. Ochladit vzduch v bytě jim pak přijde jako naléhavější problém, než to, jak ho vytopit přes zimu,“ dodává Matoušek.
Je také třeba nevnímat Česko globálně, tepelný rozdíl v hlavním městě a současně například hraničními městy je značný, stejně tak jako finanční situace místních obyvatel.
Energeticky udržet rodinný dům v horských oblastech je pak pro příjmově chudší rodinu větší problém, než udržet stabilně teplý byt v příjmově bohatší Praze. Tyto rozdíly velmi rychle rozevírají nůžky v demografické chudobě.
Spravedlnost pro regiony
S tím souhlasí i Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku. Finanční gramotnost se pak propisuje i na schopnosti fondy správně využít. „Bohatší regiony totiž obvykle dokáží pobídnout jednotlivé obce k využívání dotací, a v lokalitách, kde jsou výrazně více potřeba, naopak dotace nevyužijí, i když na ně nárok mají,“ říká Vondrová.
Spravedlivé přerozdělování finančních prostředků pak ale leží spíše na bedrech státu než Evropské unie, a ten to zatím podle Vondrové nezvládá příliš dobře. „Je důležité si uvědomit, že fondy mají sjednotit evropské závazky. Nemají nahrazovat daňovou reformu nebo jiný sociální přístup jako je třeba sociální bydlení. Evropská unie za nás nemůže vyřešit naše vlastní problémy,“ říká Vondrová.
Na sociální problémy poukazuje i Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení. Nejvíc finanční dopad zdražení cen elektřiny a nutných energetických opatření pocítí chudí nájemníci a osamělí seniorové nebo statisticky spíše seniorky.
„Nacházíme se v energetické chudobě. Jednak kvůli nedostatku příjmů, pak pro vysokou energetickou náročnost bydlení a kvůli vysokým cenám za energie,“ uvedl Klusáček. Týká se to přinejmenším milionu lidí a číslo ještě poroste. Kromě již uvedených důvodů je to také tím, že především senioři často žijí v předimenzovaně velkých a neúsporných domech.
Stát pomáhá dotacemi, zájem mají desítky tisíc žadatelů
Za poslední roky se jedna z nejrizikovějších skupin, osamělí seniorové nad 80 let zvýšila z 200 000 na necelý půl milionu obyvatel. I proto je třeba podle Klusáčka cílit s podporou konkrétněji.
Stát nabízí řešení v podobě dotací na úsporná opatření, mezi která patří například izolace oken, zateplení fasád nebo pořízení tepeleného čerpadla. „V aktuální etapě programu Nová zelená úsporám (od září 2023) podalo žádost 15 128 žadatelů, kteří požádali o více než 4 miliardy korun. Největší zájem v oblasti rodinných domů je o fotovoltaiku a výměnu zdroje vytápění za tepelné čerpadlo, v oblasti bytových domů o zateplení,“ říká pro Obnovitelně.cz Marie Šůchová ze Státního fondu životního prostředí ČR.
„V programu pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy NZÚ Light bylo v letošním roce podáno 52 650 žádostí za 6 miliard korun, žadatelé mají největší zájem o zateplení,“ dodává. Od září navíc nově u starších budov není nutné dokládat dopředu faktury a některé z dotací jsou vypláceny dopředu a ne zpětně, což pomůže právě především seniorům a rizikovým nízkopříjmovým skupinám.
Foto: Unsplash