Náš blahobyt stojí na pálení uhlí, upozorňuje tým AMO. Teď získal klimatickou cenu OSN
Cenu za komunikaci změny klimatu letos nedostal jednotlivec, ale celá expertní skupina. Usiluje o spravedlivou společnost směřující k udržitelné budoucnosti.
Pavel Baroch
21. 11. 2023
Za poslední roky se Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) rozrostl na více než dvacítku expertů v různých oborech. Všichni ale mají společnou jednu věc. „Spojuje nás porozumění existenčnímu charakteru klimatické krize a přesvědčení, že klíčová rozhodnutí týkající se podoby a průběhu nezbytné transformace je třeba činit na základě kvalitních, o data opřených podkladů,“ uvádějí členové týmu.
A mají také společný cíl: „Naší vizí je spravedlivá společnost směřující ke stabilizaci klimatu a udržitelné budoucnosti. Usilujeme o Česko, které aktivně a systematicky přistupuje ke klimatickým výzvám při vědomí svých mezinárodních závazků i historické odpovědnosti.“
Klimatým AMO se stal letošním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou organizuje a každoročně uděluje Informační centrum OSN v Praze spolu s Učenou společností České republiky. Jde už o pátého laureáta. V předchozích letech převzali ocenění klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022).
„Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory,“ uvádějí organizátoři.
Dialog s politiky
Právě tato kritéria tým výzkumnic a výzkumníků AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského dlouhodobě naplňuje. „Odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v České republice i na mezinárodní úrovni,“ uvedla jménem nominačního výboru poslední laureátka Marie Šabacká.
Dodala, že Klimatým vnáší do veřejné debaty významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. „Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ poznamenala Šabacká.
Ocenila, že se komunikace o dopadech klimatické změny v posledních letech významně posunula. Od nadšenců, kteří se tématu často věnovali po večerech, ve volném čase k profesionálnímu pojetí. Aktuálně se Klimatým věnoval například otázce těžby lithia v Krušných horách, které je klíčovou surovinou pro zelenou transformaci hlavně pro své použití v elektrovozidlech. Anebo tomu, jak energetická krize dopadla na české domácnosti. Rozebíral také, jak Česko financuje klimatická opatření.
„Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí,“ uvedl Klimatým u příležitosti převzetí ocenění.
„Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskusi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních,“ dodal Klimatým.
Symbolický „klimatický“ strom
Předseda Učené společnosti Libor Grubhoffer při slavnostním udělování ceny předal Klimatýmu peněžitý dar 30 tisíc korun. „Učené společnosti leží na srdci udržitelnost života na Zemi, a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem,“ připomněl Grubhoffer. Současně upozornil, že člověk svým krátkozrakým přístupem prohlubuje negativní dopady na klima – a to v globálním měřítku.
„Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu,“ dodal Grubhoffer.
Vedoucí Kanceláře OSN v Praze Michal Broža uvedl, že efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. „Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování,“ řekl Broža, který komunikační koordinátorce Klimatýmu Veronice Šmausové předal tradiční sazenici „klimatického“ stromu. „Nastudujeme si, jak správně strom zasadit,“ slíbila s úsměvem Šmausová.
Organizátoři letos udělili rovněž dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“. V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).
Rekordně teplý rok
Že je globální oteplování skutečně vážným problémem, dokládají aktuální data, která připomněli i organizátoři Ceny za komunikaci změny klimatu. Celosvětové emise oxidu uhličitého z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o jedno procento, k čemuž přispěl především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové skleníkové emise z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 procenta vyšší než ve stejném období 2022.
Celý letošní rok přitom bude zřejmě nejteplejším rokem v historii měření. Po zveřejnění dat za říjen to v předstihu oznámila unijní služba Copernicus. Minulý měsíc byl přitom nejteplejším říjnem v měřených dějinách s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,3 stupně Celsia.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 stupně Celsia. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.
Ilustrační foto: Pixabay