V Česku nemyslitelné: Čaputová spustila fotovoltaiku na historické střeše své prezidentské kanceláře

„Řešení klimatické krize nemůže být jen o slovech a slibech na papíře, proto máme v prezidentské kanceláři cíl stát se do roku 2030 první uhlíkově neutrální veřejnou institucí na Slovensku,“ píše Zuzana Čaputová na svých sociálních sítích.

Udělala proto krok, který je v českých vodách jen těžce myslitelný. Nainstalovala solární panely na střechu sídla své prezidentské kanceláře, které pokryjí až 15 procent vlastní spotřeby, ozelenila střechu Karáčoniho paláce a postupně zavádí úsporná opatření v celé budově.

• Čtěte také: Jak často hoří bateriová úložiště? Jen velmi vzácně, hlavně vinou neodborné montáže

„Proškolili jsme zaměstnance a tak dnes produkujeme o polovinu méně odpadu, méně svítíme, méně topíme i klimatizujeme a snížili jsme díky tomu spotřebu energií o 12 procent,“ uvádí dále Čaputová. Snížila také emise ze služební flotily o polovinu hodnot z roku 2019.

Slovenská prezidentka dlouhodobě usiluje o osvětu klimatických cílů, pořádá letní klimatickou akademii, uděluje Prezidentskou zelenou pečeť za udržitelnou obnovu budov veřejných institucí. Nainstalovat solární panely přímo na historickou budovu a ozelenit střechu je poměrně odvážný krok s ohledem na konzervatismus a běžně silný nesouhlas památkářů.

Oproti světové konkurenci je Česko pozadu

I v České republice se ale doba mění, a ačkoliv tradiční zastánci historické Prahy protestují, již v roce 2009 nainstalovalo solární panely Národní Divadlo, ačkoliv „jen“ na provozní budově a následně na Nové Scéně. Využít přímo historickou budovu si zatím nikdo netroufl.

Kromě samotného příklonu k obnovitelným zdrojům je samozřejmě také nutné brát ohled na podstatu historických budov, krajinný ráz a mnohdy nereálné stavební úpravy. Ne všechny na první pohled robustní střechy skutečně instalaci unesou a někdy jsou natolik pestré a členité, že prostor na fotovoltaiku zkrátka chybí.

Národní památkový ústav je s každým dalším rokem pod stále silnějším tlakem na úsporná opatření nejen kvůli klimatu ale i zdražování energií. Za zlomový rok se dá považovat 2015, kdy se konflikt mezi památkáři a Lednicko-Valtickým areálem dostal až k soudu. Památkáři totiž zakázali výstavbu fotovoltaiky na střeše i v takových místech, kde to do krajinného rázu nijak nezasahovalo a budovu to neohrozilo ani nezměnilo.

• Tip: Praská tam půda pod nohama. Island očekává každým dnem obří sopečnou erupci

Obec dala rozhodnutí památkářů k Ústavnímu soudu, který se po delším rozhodování zastal samosprávy. Bylo to gesto, které vyústilo v ještě silnější tlak na památkáře, aby fotovoltaiky povolovaly i na historických budovách, nebo alespoň nezakazovaly bez rozmysli.

Budoucnost fotovoltaiky i v zóně UNESCO

Přesto se dále brání a v roce 2022 vydal doporučení (kterým se ale většina rozhodnutí pevně řídí), že v případě památek, památkových rezervací a území spadajících pod ochranu UNESCO nejsou solární panely vhodné. A podobná instalace, jako na střeše kanceláře slovenské prezidentky, tak v Česku nejspíš jen tak nevznikne.

„V řadě případů se setkáváme s tím, že je velký problém umístit FVE na budovy v ochranných pásmech památek nebo památkových zón, natož přímo na kulturní památce jako takové. Orgány památkové péče žijí v představě, že k čerpání výhod vlastní výroby elektřiny poslouží připravovaná právní úprava sdílení elektřiny a energetických společenství,“ řekl pro Obnovitelně.cz právník Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti s tím, že lidé žijící v památkově chráněných centrech měst se podle památkářů v budoucnu třeba složí na výstavbu solárního parku za městem a z něj budou odebírat elektřinu.

S tím se sice v rámci komunitní energetiky a připravované novely Lex OZE 2 počítá, ale podíl na elektrárně za městem nebude tak výhodný, jako vlastnictví fotovoltaiky přímo na střeše budovy, ve které bude energie i přímo spotřebovávána.

„Takže nezbývá než postupně, případ od případu, překonávat negativní názor orgánů památkové péče, využívat třeba i soudní ochrany a tak dosáhnout toho, že FVE bude vnímána jako stejně samozřejmé technické zařízení budovy jako třeba moderní kuchyně nebo toaleta. Navíc, při instalaci FVE v drtivé většině případů není nevratně zasahováno do historických konstrukcí budovy, FVE je kdykoliv odstranitelná. Vadí v podstatě jen vizuálně,“ dodává Pavel Doucha.

• Čtěte také: Říkal i nepopulární věci. Ekologické osobnosti vzpomínají na Karla Schwarzenberga

Ve světě přitom ani instalace na vzácných historických objektech nejsou úplně výjimkou. „Příkladem ze světa může být konferenční budova ve Vatikánu. Památka světového dědictví UNESCO s nejvyšší mírou ochrany má přímo vzorovou fotovoltaiku. Další je například budova Reichstagu v Berlíně od Normana Fostera, který umístil fotovoltaiku na čtyři strany budovy,“ uvádí server TV Architect.

Podle prohlášení, které Národní památkový ústav vydal, je nejdůležitějším parametrem skrytost pohledu. Ačkoliv tak solární panely na budově splní všechny konstrukční i bezpečnostní prvky, nesmí kazit krajinný ráz a vytvářet vizuální smog.

Ve své příručce NPÚ doporučuje třeba integrované solární panely do střešních tašek nebo fotovoltaiku schovat za vizuální bariéry. Ačkoliv se tedy přístup k obnovitelné energii na střechách historických budov vyvíjí jen velmi pomalu, posun existuje. Kdo ví, třeba se tak jednou dočkáme i solárních panelů na střeše sídla českého prezidenta.

Foto: Kancelář prezidenta Slovenské republiky