Zapomněl započítat přírodu: ekonom dostal Nobelovku za model, který může zabít miliardy lidí

Když v roce 2018 William Nordhaus obdržel Nobelovu cenu za ekonomii, probudil tím mnoho ekologických aktivistů, kteří se proti jeho práci bouřili. Ocenění totiž získal za vyčíslení nákladů na změnu klimatu, které byly následně přebírány různými světovými organizacemi od IPCC přes mnoho světových univerzit.

Ovlivnil tak doslova miliardy lidí, kteří se podle jeho strategie nyní učí ekologickou ekonomii a vypočítávají náklady, které budoucí klimatická změna přinese. Podle mnoha ekologů a klimatologů je ale jeho model nefunkční. Proč? Protože zkušený letos 82letý ekonom je sice odborníkem ve svém oboru, ale klimatu a přírodě nerozumí ani trochu, tvrdí reportér serveru The Intercept Christopher Ketcham.

• Čtěte také: Příplatek za obnovitelné zdroje skončí, nahradí ho platba za reaktory

Ekonom Nordhaus totiž nepočítal s přírodními vlivy, které by výraznější klimatická změna v budoucnu přinesla a vytvořil pouze ekonomický model na základě dnešních skutečností. Ve svém modelu uvádí, že i když teplota naroste až o 3,5 stupně Celsia, globální ekonomika se dokáže udržet optimálně funkční. Pomocí investic do infrastruktury a postupnými společenskými změnami, včetně dalšího chrlení emisí uhlíku, se pak náš život podle jeho rovnic téměř nezmění.



Podle profesora ekonomie na Kolumbijské univerzitě Josepha Stiglitze jsou ale tyto teorie a modely naprosto zcestné. Pokud by se svět oteplil skutečně o 3,5 stupně Celsia, vyvolalo by to globální chaos, klimatickou a potravinovou genocidu a stálo by to miliony až miliardy životů, především v těch zranitelnějších a chudších oblastech.

„Jinými slovy, ekonom, kterého globální instituce pověřená vedením lidstva klimatickou krizí přijala jako vedoucí osobnost, který získal Nobelovu cenu za klimatické strategie a který je široce oslavován jako odborník svého oboru, neví, o čem mluví,“ říká Ketcham.

Místo optimalizace globální ekonomiky katastrofické scénáře

Podle mnoha vědců je naprosto nesmyslné uvažovat o budoucnosti ve chvíli, kdy se planeta oteplí o více než tři stupně. A v případě oteplení o pět stupňů, které Nordhaus také s lehkovážností zmiňuje, by to pro lidstvo bylo v podstatě smrtící. Ve zprávě Climate Endgame její autoři vysvětlují, že obyvatelnost a obdělávatelnost půdy by se při zvýšení průměrné teploty o tři stupně snížila natolik, že většina obyvatel planety do roku 2100 zemřela.

Kevin Anderson, profesor energetiky a klimatických změn na Manchesterské univerzitě tvrdí, že při zvýšení teploty o čtyři stupně a více přežije zhruba deset procent populace, tedy půl miliardy lidí. „Všichni lidi na planetě pravděpodobně nezemřou. Někteří lidé se správným druhem zdrojů se ukryjí do správných částí světa a přežijí. Je ale silně pravděpodobné, že při oteplení o čtyři stupně dojde k masovému vymírání,“ dodává.

• Tip: Stromy ve městech bojují o přežití. V některých ulicích už nikdy neporostou

Navzdory těmto a dalším vědeckým tvrzením o tom, že při zvýšené teplotě nastane hromadné vymírání, a to především kvůli potravinové chudobě, Nordhaus stále obhajuje svůj matematický model. Ve chvíli, kdy by se planeta oteplila až o šest stupňů, očekává pouze ekonomické škody ve výši 8,5 až 12,5 procenta HDP.

„Většina ekonomů – lidí, kterým říkáme mainstreamoví nebo neoklasičtí ekonomové – má malé znalosti o tom, jak věci na planetě Zemi skutečně fungují, nebo se o to nezajímají,“ kritizuje Ketcham. Neoklasičtí ekonomové podle něj vůbec nevnímají okolní ekosystém, který by mohl ohrozit trh, pokud se nedá spočítat.

„K metodologii ekonomie neodmyslitelně patří ignorovat závislost člověka na přírodním světě,“ uvádí ve své knize Malé je milé Ernst Schumacher, představitel nového proudu ekologické ekonomie. Kritizuje neoklasicistní ekonomii z pohledu ekologa, který chápe hloubku problému a představuje ekonomii jako bariéru pro pochopení hranic světa.

Ketcham popisuje čtyři zásadní body, ve kterých se podle něj Nordhaus mýlí. Jednak ignoruje postupné investice, které budou muset jednotlivé státy navyšovat, až se začnou projevovat extrémnější dopady klimatické změny, jako jsou sucha, hurikány, povodně a další. Vychází jen ze situace, jaká je dnes. Dále počítá s tím, že dopady změn klimatu se na ekonomice projeví postupně a hladce, že nebudou žádné prudké výkyvy.

Ztráta zemědělství? Podle Nordhause zanedbatelný problém

Třetí chybou je podle Ketchama zjednodušování matematických vzorců HDP, které ale v případě oteplení nemohou fungovat stejně jako dnes, protože jednotlivé lokality budou poskytovat odlišné podmínky. Za čtvrtou a fatální chybu pak Ketcham označuje naprosté podcenění důležitosti zemědělství.

„Zemědělství je část ekonomiky, která je citlivá na změnu klimatu, ale představuje pouze tři procenta národní produkce. Narušení produkce potravin proto nemůže mít velký dopad na americkou ekonomiku,“ tvrdí Nordhaus.

Ketcham toto tvrzení tvrdě kritizuje. „Bez jídla, zvláštní, že to člověk vůbec musí zmiňovat, neexistuje ekonomika, společnost, ani civilizace. Přesto Nordhaus považuje zemědělství za lhostejně zaměnitelné a tento hrubě nefunkční model mu vynesl Nobelovu cenu,“ pohoršuje se Ketcham.

• Tip: Myslivci přijdou o lovecký monopol. Novela otevře honitby i vlastníkům lesů

Podle Steva Keena, výzkumného pracovníka z Londýnské univerzity, je to důkaz, jak málo kontroly kvality při výběru laureátů Nobelových cen probíhá. „Nedbalost ze strany ekonomů jako je Nordhaus skončí smrtí miliard lidí,“ říká Keen. Za největší problém pak označuje skutečnost, že se Nordhausovými výpočty řídí například i panel IPCC a díky němu i mnoho světových investorů.

Důvodem dlouhotrvající nečinnosti různých světových velmocí je pak často právě Nordhausův velmi otpimistický a naivní model, který Ketcham označuje za „matematicky geniální, ale klimaticky idiotský.“

Foto: Unsplash