Invazní sršně spustily mezi lidmi paniku. Ochranáři dostávají stovky falešných hlášení

Ani sršeň asijská přitom není člověku nebezpečná. Je ale vážným rizikem pro naši biodiverzitu a především pro opylovače. Její hlavní potravou je menší hmyz, takže například včely medonosné, včely samotářky, vosičky nebo čmeláci. A na rozdíl od sršně obecné, které opylovače také loví, je asijský druh schopný vyhubit celou lokální populaci, a to velmi rychle.

Problémem je totiž mimo jiné i množství těchto predátorů na jednom místě. Sršeň obecná, tedy ta „naše“ česká“, staví menší hnízda, ve kterých přežívá několik set až zhruba 2 tisíce jedinců. Jejich hnízdo je tak menší, zhruba o rozměrech většího kopacího míče.

Sršeň asijská oproti tomu může mít hnízdo od rozměru „větší hlavy“, jako to, které bylo nalezeno na Plzeňsku, až po obří struktury o průměru 1,5 metru. Jedinců se do něj proto vejde několik tisíc.

Zbytečný povyk?

Protože rozmnožení populace sršní asijských by pro Českou republiku bylo velkou komplikací, vyzývají zástupci Agentury ochrany a přírody (AOPK) k hlášení podezření na další objevené jedince. Zatím se ale jednalo vždy jen o planý poplach.



„Během necelého týdne máme už více než 400 hlášení. Všechna bohužel není možné vyhodnotit, protože chybí fotografie podezřelého hmyzu či jeho hnízda. Na všech snímcích, které nám doposud v reakci na nález sršně asijské v Plzni lidé poslali, byla naše domácí sršeň obecná," konstatuje Tomáš Görner z AOPK.

• Tip: Invazní sršně při útoku neminou cíl a staví hnízda větší než lidská hlava. Stát má plán na jejich likvidaci

„V době, kdy to hnízdo našli, bylo naštěstí chladno a lehce mrholilo, takže pravděpodobně byla většina sršní uvnitř hnízda. Ale nebyla zas taková zima, aby tam byli úplně všechny,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR. Životní cyklus sršní je takový, že na jaře se vylíhnou, přes léto dospívají a loví a na podzim se oplodněné královny připravují na přežití zimy. Zbytek populace zahyne.

Nalezené hnízdo již entomologové stihli prozkoumat. Nalezli v něm několik tisíc larev a sršní v různých stádiích vývoje a jen čtyři dospělé královny, což je velmi dobrá zpráva pro českou přírodu. Šance, že některá z několik královen byla již oplozená a zakládá někde hnízdo na příští rok, je velmi malá.

Rozdíl mezi asijskou a obecnou sršní je velikost a barva

Přesto, že sršni z Plzeňska se nejspíše nestihli rozmnožit, podle scénářů z Francie a Portugalska je jasné, že se dříve nebo později rozšíří i u nás. Ačkoliv jsou zatím všechna hlášení planý poplach, do budoucna bude třeba umět tyto dva typy predátorů rozeznat. Sršeň obecná je totiž na rozdíl od té asijské pro českou přírodu nepostradatelná, přínosná a její zbytečnou likvidací by biodiverzita utrpěla.

Podle Pergla je nejlepším poznávacím znakem barva nohou a hlavy. „Asijská sršeň má černou hlavu a žluté čelo. Při pohledu seshora působí celočerně, svítí jen žlutý zadeček a žluté nohy. Zatímco ta naše je celá do červena, ale má tmavé nožičky,“ vysvětlil pro Obnovitelně.cz. Podrobnější přehled nabízí infografiky od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Rozdílný je i styl letu a hnízdo. Sršeň asijská loví tak, že často na svou kořist číhá ve vzduchu téměř nehnutě, působí tak jako malý vrtulník. Sršeň obecná se pohybuje. Hnízda jsou pak jednak rozdílná svou velikostí, ale především způsobem stavby.

„Když člověk nalezne hnízdo, měl by ho určitě jako první vyfotit, než to bude řešit. A soustředit se na vchody. Sršeň asijská si staví vchod vždy zboku. Rozměrově můžou být někdy hnízda podobná, ale vždy budou mít vchod ze strany, zatímco sršeň obecná má vždy vchod zespodu,“ říká Pergl.

Sršeň je vrcholový predátor české přírody

„Sršeň čistí naši přírodu, je to vrcholový predátor hmyzu. Loví všechny mouchy, housenky a další tvory, kteří by v případě přemnožení škodili. Když jí odstraníte, zůstane tu spousta škůdců, stejně jako jsou v lesích přemnožené srny,“ upřesňuje Pergl, proč je dobré nevyvolávat paniku a nevybíjet sršní hnízda.

I pokud má člověk z velkého a případně strašidelného predátora obavy, není to nutné. Sršeň sice může bodnout, stejně jako včela či vosa, ale závažné následky z toho nehrozí, pokud není člověk alergik. Přesto v případě hnízd například na zahradě rodinného domu je možné zavolat hasiče, kteří sršně odstraní.

• Čtěte také: Týden tlustých medvědů ovládla blonďatá medvědice s plnou tlamou lososů

Pokud tak člověk neučiní a s nevítanými sousedy se smíří, sršni mají pouze jednoletý koloběh života a tak stačí vydržet v jejich přítomnosti pouze jednu sezonu. „Je potřeba vydržet to od léta do podzimu, kdy létají ven, ale na zimu se přestěhují zas o něco dál,“ vysvětluje Pergl. „Je to úžasný tvor a dokud je člověk zbytečně nedráždí, sami od sebe nic neudělají.“

Více informací o rozdílech mezi sršni či jak postupovat v případě podezření na hnízdo nebo jedince sršně asijské naleznete buď v infoletáku, serveru najdije.cz nebo samotném přípravném plánu eradikace ministerstva životního prostředí.

Foto: Danel Solabarrieta, CC BY-SA 2.0, sršeň asijská