Začíná vodíkový boom? Česko ho chce vyrábět 40 tisíc tun ročně, hlavně díky fotovoltaice
Zájem firem o výrobu zeleného vodíku výrazně roste. V Česku jsou zatím v provozu spíše pilotní projekty. Start ostrého provozu prvního průmyslového elektrolyzéru se už ale blíží.
Ondřej Novák
3. 10. 2023
Vyrobit vodík je technicky jednoduché, ale masovou výrobu zatím komplikuje ekonomika provozu. Moderní elektrolyzéry jsou drahé a spotřebují velké množství elektrické energie. Zároveň má ale tento bezemisní plyn celou řadu výhod: lze ho využít v těžkém nebo chemickém průmyslu, dopravě a hodí se i k dlouhodobému skladování energie z obnovitelných zdrojů, zejména z fotovoltaiky a větru.
Právě díky posledně jmenované výhodě vznikl ve firmě Solar Global, která sídlí v Napajedlích a věnuje se hlavně výstavbě solárních elektráren a bateriových úložišť, nápad vybudovat první průmyslový elektrolyzér na zelený vodík v Česku. Zatím je v testovacím provozu a vyrábí v ideálním stavu až pět kilogramů bezemisního vodíku za hodinu.
„Naše cesta k zelenému vodíku začala u bateriových systémů. Před pěti lety jsme zprovoznili první velkokapacitní bateriový systém s výkonem jeden megawatt a kapacitou jedna megawatthodina. Baterie je výborným doplňkem pro obnovitelné zdroje, ale je to krátkodobý zdroj,“ vysvětluje Zdeněk Tříska, ředitel společnosti Solar Global. Baterie zvládají pokrývat požadavky spotřebitelů sice efektivně, ale obvykle jen v řádu jednotek dnů. Vodík naopak umožňuje skladovat levnou energii z fotovoltaiky klidně v řádu týdnů nebo i měsíců a je tak pro velkokapacitní bateriová úložiště vhodným doplňkem, protože rozšiřuje možnosti akumulace energie.
V Solar Global zvolili již existující a osvědčené řešení. Elektrolyzér má příkon 230 kilowattů a energii čerpá ze střešní fotovoltaické elektrárny o výkonu 610 kilowatt-peak. Roční produkce by se měla blížit k hodnotě 8 000 kilogramů ročně. S takovým množstvím paliva dokáže automobil s vodíkovým pohonem ujet zhruba 800 tisíc kilometrů.
Stavba jde snadno, problém je provoz
Ačkoliv jde o velice inovativní projekt, během jeho výstavby firma překvapivě nenarazila na mnoho legislativních překážek. „Pro stavební povolení to není problém, ale následný provoz a fungování potřebuje významné změny,“ dodává Tříska.
„Opravdu, tyto procesy jsou dost složité. My se je ale snažíme zjednodušovat. Do roku 2027 potřebujeme vystavět co nejvíc elektrolyzérů a souvisejících obnovitelných zdrojů,“ říká Petr Mervart, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie. Jde například o to, aby zelený vodík nebyl legislativně pojímán pouze jako chemická látka. V rámci novely Lex OZE 2 by ale mělo dojít k rozšíření definice vodíku i na energetický plyn, což veškeré procesy výrazně zjednoduší.
Podle Mervarta navíc výrazně roste zájem o výrobu zeleného vodíku i u dalších firem, které se věnují čisté energetice. „Ano, pozorujeme tento trend. Ale musíme ho hlavně podporovat. Radši bych se bavil s mnohem více firmami, ale už teď se bavíme s velkou množinou firem, které toto zajímá a které přemýšlejí, jak by vodík využívaly. A existuje i celá řada programů pro podporu vodíkových technologií,“ dodává.
Technologicky dnes výroba vodíku není podle Mervarta složitá, je ale problém ho vyrobit velké množství za přijatelnou cenu. Proto je výhodné jej kombinovat s fotovoltaikou, která je dnes nejlevnějším zdrojem energie.
Veřejnost se vodíku bojí zbytečně
V Solar Global museli při budování prvního průmyslového elektrolyzéru na zelený plyn museli řešit i bezpečnostní otázky, protože vodík je vysoce hořlavý plyn, který nese obrovské množství energie. „Překvapily mě třeba požadavky od hasičů, kteří se ptali, jakým způsobem vyřešíme únik vodíku. Odpovídal jsem jim, že příroda to vyřeší za nás, protože vodík rychle stoupá do atmosféry. Řešili jsme proto spíš, aby třeba v případě exploze šel ráz nahoru, nikoliv do boku. Máme tam třeba vyřešené, že kdyby došlo k výbuchu, tak se otevře střecha,“ vzpomíná Tříska.
„Veřejnost vodík vnímá možná víc nebezpečně, než by měla. Když se řekne vodík, tak na každé konferenci někdo přijde se vzducholodí Hindenburg. Paradoxně já tuto vzducholoď ukazuji spíš jako důkaz toho, jak je vodík bezpečný. Když by ve vzduchu vybuchl plně natankovaný Boeing 747, nikdo by z něj nepřežil. Z Hindenburgu, kde bylo i s posádkou dohromady asi 120 lidí, tak se 80 zachránilo,“ dodává Mervart.
Ukončení testovacího provozu prvního průmyslového elektrolyzéru na zelený vodík Solar Global plánuje na přelom října a listopadu.
Více o zeleném vodíku zazní na konferenci Nová energie Česka: zelený vodík a biometan, která se koná v Litomyšli už 4. října.
Epizodu podcastu Pod proudem si můžete poslechnout také na Spotify / Apple / Google
Úvodní foto: Solar Global