„Špinavé“ projekty budou dražší. Banky začínají při úvěrování vyžadovat udržitelnost

Zelené projekty přitom nabývají na významu a velké společnosti k nim tlačí veřejná poptávka i nejnovější evropská legislativa.

„Klimatická transformace znamená zbavit se fosilních paliv a nahradit je něčím jiným. To je ta základní představa. A jak se jí daří? Vlastně poměrně málo. Když se podíváme na okolní země, tak energetika se ve spoustě zemí za posledních 20 let velkým tempem proměňuje. V Česku se ale vývoj po roce 2010 prakticky zastavil. Až do nedávné doby, kdy začaly přibývat hlavně malé fotovoltaiky. Česká republika prostě zaspala,“ říká v nejnovějším díle podcastu Pod Proudem Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu.

Na transformaci energetiky se podle něj podílí pět klíčových subjektů. Politici, kteří nastavují pravidla, soukromý sektor, který realizuje změny, finanční instituce, které změny financují, vědecké instituce, které poskytují zázemí i odborníky a spotřebitelé, kteří mají sílu tlačit na změnu.

„Banky se stávají takovým gatekeeperem. Bankéř už se neptá byznysu, který chce peníze, jen na to, kolik vydělá, ale i na to, jaké je to podnikání. Jestli je sociálně smysluplné a environmentálně udržitelné,“ dodává Přibyla.



Jeho slova potvrdila i Lenka Nováková, ředitelka Primárních emisí z ČSOB, která má pod sebou mimo jiné vydávání tzv. Zelených dluhopisů.

„Banky tuhle roli pochopily a už se tak i chovají. Zároveň nás k tomu tlačí i legislativa. Musíme zveřejňovat, nakolik naše portfolia, která financujeme, jsou zelená. I samy banky navíc deklarují, že budou financovat jen udržitelné společnosti. My se již teď ptáme každého klienta: Co děláš proto, abys byl udržitelný? Jaké jsou tvé zdroje, které používáš například k vytápění? Pokud používáš uhlí, do kdy se ho plánuješ zbavit? Někteří klienti jsou z podobných otázek pořád překvapeni,“ vysvětluje Lenka Nováková. A dodává, že jedním z možných nástrojů pro financování zelených projektů jsou zelené dluhopisy. „Mají jasně definovaný účel financování, a tím jsou zelené projekty. Klient říká, že chce například postavit zelenou budovu a potřebuje financování, má tedy onen konkrétní zelený projekt. Do roka by pak měl udělat i následný report o tom, jak přesně peníze z emise využil a jaký pozitivní dopad na životní prostředí, ve smyslu např ušetřeného množství CO2, ta financovaná budova měla,“ říká Lenka Nováková.

Jak se v Česku klimatické transformaci daří a co nejvíce pokulhává? Jakou roli v procesu klimatické transformace hrají banky a finanční instituce? K čemu slouží a co vlastně jsou tak zvané zelené dluhopisy?

Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Lenka Nováková, ředitelka Primárních emisí z ČSOB a Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.

Epizodu si můžete poslechnout také na: Spotify / Google / Apple

Foto: Svaz moderní energetiky