Častější krupobití jsou projevem klimatické změny, stejně jako prudké bouřky

V uplynulých několika týdnech se mezi vlnami veder prohnalo i několik silných a krátkých bouřek. V letním období by to nebylo nic divného, ale na mnoha místech republiky spadly rekordně veliké kroupy.

Pro vznik ledových korálků padajících z nebe musí být určité a specifické podmínky. Ve chvíli, kdy se bouřkových mracích ve výšce zhruba 5 až 15 tisíc metrů nad povrchem země začnou prudce měnit vzdušné proudy, můžou se začít vytvářet i kroupy.

V těchto výškách je velmi nízká teplota vzduchu, desítky stupňů pod nulou. Součástí bouří bývá déšť, který běžně padá přímo na zem. Když je ale mrak nestabilní a rychle se v něm střídají směry větrných proudů, může zanést kapičky vody i do výšek, kde je již pod nulou. Tam začnou jednotlivé kapky deště namrzat a stávají se z nich drobné krupky.

• Tip: Kvůli změně klimatu si potápějící se Tuvalu vytváří svůj digitální klon

Celý proces není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Poryvy větru v oblacích jsou prudké a neustále se měnící, proto se jedna kapka může protáčet do teplot pod nulou a nad nulou i desítky minut. Střídavě přitom zamrzá a rozmrzá. To má za následek, že se na zmrzlý střed kroupy nabaluje další voda, která se skrze základní fyzikální zákony „přilepí“ a postupně objem kroupy stoupá.

Velikost a rychlost je nebezpečnou kombinací

Po nějaké době je kroupa příliš velká, aby jí poryvy větru udržely ve víru střídání výšek a padá k zemi dolů.

Velikost kroupy je určena především délkou pobytu v mracích. Čím déle rotuje a střídá teploty, tím více materiálu se na ní má šanci nabalit. V momentě, kdy poryvy větrných proudů zeslábnou tak, že kroupu ve vzduchu neudrží, je proces u konce.

Rozměry krup jsou proto dány především sílou a délkou bouřky a mraku kumulonimbus, ve kterém se podobné podmínky vyskytují. Rekordní rozměr krup byl naměřen v roce 2010 ve Spojených státech. Kroupa tam tehdy měřila v průměru 20 centimetrů a vážila 878 gramů.

A čím větší kroupa, tím je pochopitelně i rychlejší a tím nebezpečnější. Podle serveru NSSL, který monitoruje americké bouře, padají drobné kroupy o rozměru kolem dvou centimetrů rychlostí mezi 400 až 600 metrů za sekundu.

Už jen takové krupobití dokáže poškodit auta či zemědělskou úrodu. Velké kroupy o rozměrech mezi pěti až deseti centimetrů pak dosahují rychlostí mezi 20 a 30 metry za sekundu. A rekordní kroupy větší deseti centimetrů mohou pokořit dokonce 44 metrů za sekundu. Pro lepší představu to můžeme převést na 160 kilometrů za hodinu.

„Kroupové aleje“ má každý díl světa, četnost silných bouří se ale zvyšuje

Podle NSSL existuje na světě několik oblastí, které svou polohou nabízejí ideální podmínky pro vznik kumulonimbu a tím pádem i silného krupobití. Například americké státy Nebraska, Colorado a Wyoming, nebo také Itálie, Rusko, Indie a Čína.

Právě Itálie drží evropský rekord, když na jejím území před měsícem spadla kroupa o průměru 19 centimetrů, a to čerstvě potom, kdy v předchozí silné bouři padaly kroupy o rozměrech 16 centimetrů.

• Tip: Klimatická změna podporuje vznik požárů, jsou nejméně dvakrát pravděpodobnější

Podle serveru meteocentrum.cz lze díky změnám klimatu očekávat, že se četnost krup zvýší. „Lze předpokládat, že se zvyšující se teplotou roste v atmosféře množství vodní páry, díky čemuž jsou lepší podmínky pro atmosférickou instabilitu, a tím se zvyšuje rychlost stoupavých proudů. To ve výsledku povede k častějším situacím, při kterých budou vhodné podmínky pro vznik bouřky s kroupami,“ uvádí stránka.

Podle Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu nelze dopředu poznat, který mrak přinese kroupy. „Mraky musí být opravdu výrazné, a ne všechny kroupy dopadnou na zem v podobě krup, někdy při pádu roztají,“ vysvětloval pro Rozhlas.

„Kroupy také nikdy ani v rámci té jedné jediné bouřky nepadají na celou oblast. Ve skutečnosti zasáhnou prostor široký jen pár set metrů a dlouhý dejme tomu kilometr nebo dva. Jde-li pás bouřek, je takřka nemožné předpovědět, které jádro může být krouponosné a kudy přesně půjde ta myšlená "čára dopadu", třeba jen sto metrů široká,“ uvedl Novák.

Foto: Rbreidbrown, CC BY-SA 4.0