Klimatická změna podporuje vznik požárů, jsou nejméně dvakrát pravděpodobnější
V Kanadě hoří rekordní plocha lesů, jsou pro to totiž ideální podmínky. Doposud byla vypálena dvakrát větší oblast, než je Česká republika. Podmínky ke vzniku požáru jsou stále častější.
Milan Vítek
25. 8. 2023
Letošní sezóna lesních požárů v Kanadě je nejničivější, jaká kdy byla v zemi zaznamenána. Doposud bylo spáleno více jak 15,3 milionů hektarů – oblast dvakrát větší, než Česká republika – od začátku roku bylo zaznamenáno více jak 5500 požárů. S požáry byly spojeny nejméně čtyři přímé oběti a ze zasažených oblastí bylo dosud evakuováno téměř 200 tisíc lidí, což je nejvyšší počet evakuovaných při lesních požárech nejméně od roku 1980.
Požární sezóna navíc skončí nejdříve na přelomu srpna a září, pravděpodobně ale později. Předchozí rekord z roku 1989, kdy požárům podlehlo 7,6 milionů hektarů byl dosud překonán dvojnásobně.
Podle výzkumné pracovnice Granthamského institutu pro změnu klimatu a životní prostředí na Imperial College London Clair Barnes se vliv změny počasí na požáry doposud zkoumal pouze v několika atribučních studiích a to je nutné změnit.
„Zatímco vliv změny klimatu na jiné extrémní povětrnostní jevy je atribuční vědou dobře popsán, jedinečné vlastnosti požárního počasí v různých oblastech světa znamenají, že studium lesních požárů je složitější. Nicméně i z omezeného počtu dostupných studií je zřejmé, že suché a teplé podmínky vedoucí k lesním požárům jsou po celém světě v důsledku změny klimatu stále běžnější a intenzivnější.“
Mezinárodní tým klimatologů, se ve své nové studii zaměřil na hodnocení vlivu klimatické změny na vznik povětrnostních podmínek vhodných ke vzniku požárů v kanadské provincii Quebec. Jako hlavní metriku studie využila Fire Weather Index (FWI), tedy hodnocení rizika vzniku požáru na základě kombinace teploty, rychlosti větru, vlhkosti a srážek.
„Slovo bezprecedentní neodpovídá závažnosti lesních požárů v Kanadě v letošním roce. Z vědeckého hlediska je zdvojnásobení předchozího rekordu spálené plochy šokující. Klimatické změny výrazně zvyšují hořlavost paliva dostupného pro lesní požáry - to znamená, že jediná jiskra, bez ohledu na její zdroj, se může rychle změnit v planoucí peklo,“ vysvětluje Yan Boulanger, vědecký pracovník Natural Resources Canada.
Ze studie vyplývá, že horké, suché a větrné podmínky, které způsobily požáry v kanadském Quebecu mezi květnem a červencem, byly kvůli klimatické změně nejméně dvakrát pravděpodobnější a o 20–50 procent intenzivnější.
Nečekané výkyvy teplot jsou stále častější, zničující požáry se budou opakovat přinejmenším jednou za 25 let
Vědci také hodnotili jak horké a suché povětrnostní podmínky (kumulativní denní závažnosti na základě FWI) panovaly v provincii Québec od ledna do července tohoto roku. Ze studie vyplývá, že změna klimatu zvýšila kumulativní závažnost požární sezóny v Québecu 2023 do konce července asi o 50 procent a minimálně sedmkrát zvýšila pravděpodobnost jejího opakování.
Přestože povětrnostní podmínky náchylné k požárům byly bezprecedentní, nejsou již extrémně neobvyklé. V dnešním klimatu lze očekávat, že podobné povětrnostní podmínky nastanou jednou za 25 let, což znamená, že mají asi 4procentní šanci, že se vyskytnou každý rok. Analýza také ukazuje, že pokud se planeta bude nadále oteplovat, riziko ještě větších požárů dále poroste.
Podle ředitele organizace Fakta o klimatu Ondráše Přibyly v současnosti přibývá meteorologických situací, které vedou k požárům, na všech kontinentech.
„Zřetelně přitom lze pozorovat nárůst pravděpodobnosti i celkové zasažené plochy v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii a podle některých důkazů existuje podobný trend také na jihu Číny. Platí to i pro Českou republiku, kde průměrná teplota stoupla od roku 1961 o celé 2 °C (přibližně dvojnásobné oteplení oproti světovému průměru). Většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ uvádí Přibyla.
Řešením je podle něj nutná změna strategie řízení požáru a navýšení investic. Za klíčové Přibyla považuje snižování emisí skleníkových plynů.
„Jejich snižování nebude snadné, ale podle našich analýz je v ČR reálné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na české spotřebě elektřiny. Ve studii, která vznikla ve spolupráci s Frank Bold, jsme popsali možné scénáře dalšího vývoje i základní překážky, které potřebným změnám brání. Také scénáře vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 jsou už dnes k dispozici. Vyplývá z nich, že pro dosažení závazku Pařížské dohody potřebuje ČR zásadním způsobem rozvíjet obnovitelné zdroje, které může doplnit buď importem, zeleným vodíkem nebo jádrem.“
Text: Fakta o klimatu
Foto: Unsplash