Belgický umělec mění svět klávesou printscreen. Mishka Henner teď svá díla poprvé vystavuje v Praze

Výstava Earth Works představuje unikátní dílo renomovaného umělce Mishky Hennera. Ten využil satelitní mapy k vytvoření stovek printscreenových obrazů, které následně spojil do obrovských obrazů, které otevírají diskuze.

„Na klávesnici máme každý takové kouzelné tlačítko, jmenuje se printscreen. A já ho pouze stokrát, tisíckrát stiskl. Našel jsem kličku v autorských právech, autorem snímků nejsem já, to jsou americké satelity a tyto obrazy jsou veřejně dostupné zdroje,“ vysvětloval Henner. Právě záběry amerických kravínů z oběžné dráhy pak měly díky této kličce přelomovou roli i ve změně několika zákonů.

Obrazy jsou poprvé k vidění i v České republice a to v galerii Fotografic, kde svá díla autor minulý týden osobně představil. Výsledné velkoformátové fotografe zachycují současnou podobu industriální krajiny. Vizuálně úchvatné snímky stojí v opozici k alarmujícímu obsahu a podávají tak mimořádně silnou výpověď nejen o současném zemědělství či energetice ale i o společnost jako celku.

Projekt „Feedlots“ ukazuje obří rozměry amerického masného průmyslu. Tisíce drobných teček jsou ve skutečnost záda jednotlivých zvířat zrychleně chovaných pro maso. Dříve trvalo pět let než kráva dosáhla porážkové hmotnosti, dnes se tato doba zkrátila na méně než 18 měsíců.

• Tip: První ekologické „lambo“ pro fandy bitcoinu? Italové představili zcela elektrický model Lanzador

Zářivé laguny jsou pak plné toxických látek, které nejdříve prošly trávicím traktem nadopovaných zvířat.

„Oil Fields“ na obrovské ploše představují mozaiku užitkových polí ropného a plynárenského průmyslu které se drasticky a nevratně zařezávají do velké část území americké krajiny. Tyto zářezy připomínající rozmáchlé tahy štětcem abstraktních expresionistů jsou však vytvářeny rukou jednoho z nejkontroversnějších průmyslů.

„Na některých částech obrazu můžete vidět také snímky rodinných domů, které stojí uprostřed ropných polí. Je to krásné a děsivé současně,“ vysvětloval autor obraz plný abstraktních různobarevných čtverců ropných polí. Kruhové obrazce na některých z nich způsobila spirálovitě natažená závlaha vody. Čtvercová pole, každé o šířce zhruba osmi set metrů, se střídají s ropnými vrty a zemědělskými plodinami, jako je kukuřice či zelené hnojivo.

• Čtěte také: Kvůli změně klimatu si potápějící se Tuvalu vytváří svůj digitální klon

Ve třetím vystaveném projektu jsou zachycena zlatá a zářivá odpařovací jezírka („Evaporating Ponds“), která slouží k ukládání zbytkových vedlejších produktů elektráren na zemní plyn. Vypuštěná toxická voda se z nich odpařuje zpět do atmosféry. Jejich uhrančivá barva a textura popírá jejich jedovatou povahu.

V Americe je daleko silnější průmyslové lobby než Evropě, místní si mohou akorát tak stěžovat na zápach

Henner o problematice velkých kravínů i ropných polí mluvil i s lidmi z okolí a s některými vlastníky domů, které jsou zasazené přímo do jeho obrazů. „Vadí jim především ten zápach. Všechno to, co vidíme na obrazech, neuvěřitelně zapáchá, ta zelená jezera jsou vlastně plná toxicity. Ale neudělají nic, masový průmysl v Americe má úplně neuvěřitelně silnou lobby,“ vysvětluje.

„Když jsem v roce 2012 vytvořil sérii Feedloots, aktivisté po ní okamžitě skočili, dokonce i právníci ji využívali jako ilustraci ke svým případům,“ říká Henner. I díky tomu považuje sérii za jedno z nejužitečnějších děl, které kdy vytvořil. Ve Spojených státech a kvůli silnému průmyslovému lobby nebylo povoleno zveřejňování snímků z velkochovů. 

Sám o tomto zákazu nevěděl, dozvěděl se to až od novinářů, kteří byli překvapeni, že se nebál na prvních vernisážích díla zveřejnit. Vzhledem ke skutečnosti, že snímky ale netvořil, pouze je poskládal z tisíců veřejně dostupných mapových podkladů, našel kličku v zákonech. A právě na základě série Feedloots tak došlo ke změnám v několika zákonech asi deseti států Ameriky. „Printscreen má sílu změnit svět,“ usmívá se autor.

„Nerad bych, aby si z mé výstavy lidé odnášeli pouze negativní emoce, ačkoliv téma mých děl je depresivní. Na světě je plno krásných věcí, a tohle je jen o úhlu pohledu na industriální krajinu,“ komentoval vernisáž Henner. Některé obrazy jsou tak abstraktní, že v nich člověk na první pohled nevidí satelitní fotografie, ale uměleckou malbu.

Součástí výstavy jsou také videa autorovy tvorby, která znázorňují svět z jiné perspektivy, než na kterou jsme zvyklí. Například ukazují, jak z pohledu sežrané potravy vypadá možná vypadá průchod trávícím traktem zvířete. Změna perspektivy vede k jakési virtuální výměně rolí. Jsme zvyklí zvířata jíst, ale záběry nám pomáhají si představit, jak by to vypadalo, kdybychom my sami byli potravou.

Foto: Mishka Henner