Roste zájem o adaptační projekty proti změně klimatu. Ten nejlepší můžete vybrat v Adapterra Awards
Lidé mají stále větší zájem o inovace a adaptační opatření proti klimatické změně. Veřejnost si na ně začíná zvykat, říkají experti.
Kristýna Čermáková
2. 8. 2023
Soutěž Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Shromažďuje je v inspirativní databázi, oceňuje a propaguje. Díky tomu se ukázkové projekty mohou replikovat na dalších místech v České republice.
Do letošního pátého ročníku se přihlásilo 115 projektů, což je nejvíce v historii soutěže. V úterý 1. srpna Nadace Partnerství představila 21 finalistů, pro které mohou diváci až do skončení soutěže hlasovat a vybírat tak Cenu sympatie.
„Jak se postupně posouvají teploty do vyšších čísel, spolu s tím se zvedá i to, co považujeme za normu. Projekty v Adapterra Awards by proto měly poukazovat na to, jak se to má dělat všude, neměly by zůstat pilotními projekty,“ říká lídr týmu Adapterra Awards Martin Ander.
Zeleň ve městech za každou cenu je nesmysl, důležité je postarat se o tu, kterou již máme
Letošní ročník cen je věnován především adaptacím městských i obecních prostorů na klimatickou změnu. Martin Ander na příkladu Prahy vysvětluje, že adaptovat staré městské čtvrti moderními způsoby je ale mnohdy zbytečné.
Ačkoliv se naši předci s klimatickou změnou a vysokými teplotami vypořádávat nemuseli, v ulicích, které leží na jih či sever je výsadba stromů kvůli odstínění mnohdy zbytečná. Vysoké domy v jinak relativně úzkých ulicích problém vyřeší a na povrchy tak praží slunce pouze malou část dne.
Stromy mají svůj „klimatizační“ smysl především v otevřených prostorech a v ulicích na východ či západ, kde slunce svítí prakticky po celý den a nahřívá tak cesty a silnice. Ty se v nejteplejší dnech dostanou i na hodnoty k šedesáti stupňům Celsia. Podle Andera je při pohybu v rozpáleném městě důležité vnímat a chránit ohroženější osoby i zvířata.
„Je třeba si uvědomit, že takové malé dítě anebo třeba pes jsou klidně o více než metr blíže rozpálené cestě, než dospělý člověk. Když si to porovnáte s rozpáleným topením, a jaký rozdíl je pocitově stát od něj metr nebo dva, musíte to takto vnímat i v létě, když se pohybujete po horkém povrchu,“ vysvětluje Ander.
Stejně tak podle něj nemá smysl vytvářet „zelená řešení“ za každou cenu. Například zelené fasády vidí odborníci z týmu Adapterra Awards mnohdy jako nelogické, ačkoliv se podobných projektů do soutěže hlásí dost.
Zelená stěna ale pro svůj úspěšný růst spotřebuje obrovské množství vody a výsledný efekt sice ulici trochu ochladí, ale neadekvátně vyloženým energiím i spotřebě vody. Jiné je to samozřejmě v případě, kdy voda na zalévání rostlin pochází z takzvané šedé vody či dešťové, pokud má budova tu možnost ji sbírat a uchovávat.
„Pochopitelně propagujeme investice do udržitelných řešení, jako je výsadba nových stromů do ulic. Neměli bychom ale zanedbávat již funkční chladící opatření, jako jsou vzrostlé staré stromy, a měli bychom se více zaměřit na podporu jejich zdravého růstu,“ říká Ander.
Problém vidí především v systémech kanalizace a množství vyasfaltovaných ploch, které všechnu dešťovou vodu svádí odtokem pryč místo toho, aby se mohla vsáknout do země a udržovat tak podzemní vlhkost pro kořeny stromů.
„Máme příliš asfaltu a málo zeleně,“ shrnuje základní problém Ander. Právě někdy zbytečná opatření jako neúsporná zelená stěna či zapěstování mladých stromů bez adekvátních vodních zdrojů vedla u některých projektů k odmítnutí odbornou porotou.
Vyplatí se vám fotovoltaika? Spočítejte si úsporu
Odborný garant soutěže Michael Hošek poukazuje na to, že množství přihlášených projektů je skutečně rekordní, ačkoliv mnoho z nich nesplňovalo přísná kritéria pro výběr komisí mezi finalisty.
„Mnohdy se nám přihlásily moc hezké projekty, které se vnímaly jako inovativní. Ale ve skutečnosti šlo jen o opatření, která by měla být naprostou samozřejmostí. My se snažíme vytvářet takovou databázi projektů, kterou považujeme za inspirativní a měla by být běžnou praxí v budoucnosti,“ vysvětluje Hošek.
Mezi finálními projekty dominují revitalizační opatření, zelené střechy i stínění veřejných prostor
Vlny veder, které Češi poslední týdny zažívali, mnohdy lámaly rekordy. I proto je téma adaptace měst na vysoké klima důležité a aktuální. „Netýká se to ale pouze budov. Na vysoké teploty reagují i projekty z volné krajiny, které poukazují na odvrácenou stranu veder, a to na následné přívalové srážky a bouřky. Musíme krajinu připravit na následky povodní a záplav, pomoci vsakování a usměrnit prudký odtok vody,“ říká Ander.
Mezi finálové projekty se dostala například jedna z největších zelených střech na vozovně Dopravního podniku Slovany v Plzni, zastínění Domu dětí a mládeže Sova v Chebu či různá protierozní a protipovodňová ochranná opatření.
Soutěž Adapterra Awards organizuje Nadace Partnerství, největší česká environmentální nadace, ve spolupráci s odborným garantem Integra Consulting. Záštitu letošnímu ročníku udělil Ministr životního prostředí a místopředsedkyně Senátu. Obce, kraje, jednotlivci i organizace do ní přihlašují stavby, krajinné úpravy a inovace, které pomáhají postupně připravovat českou krajinu a města na změnu klimatu.
Nejčastěji tak zvyšují odolnost vůči vlnám veder, suchu nebo dalším extrémním klimatickým jevům jako jsou vichřice či povodně. Účastníci soutěží o pět hlavních cen. Čtyři v kategoriích: Zastavěná území, Náš domov, Volná krajina, Pracovní prostředí, vybírá porota složená z předních českých odborníků na adaptace. Cenu sympatie uděluje veřejnost v hlasování, které právě teď začíná.
Lidé mohou pro své dva vybrané projekty hlasovat na stránkách Adapterra Awards a projekt s největším počtem hlasů získá Cenu sympatie.
Foto: Archiv Adapterra (Vojtěch Herout)