Jak dělat udržitelnější pivo? Chmelnice s květinami zlepšují půdu a mírní dopady klimatické změny
Šedesátimetrový půllitr vytvořený z různobarevných květů se stal symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje, který se vrací k zásadám regenerativního zemědělství.
Pavel Baroch
21. 7. 2023
Je to vlastně návrat ke kořenům farmaření. „Regenerativní zemědělství je způsob hospodaření, které se zaměřuje na zdraví a oživení půdy. Živá půda produkuje vyšší a stabilnější výnosy s nižšími vstupy, lépe zadržuje vodu, ukládá uhlík a zvyšuje biologickou rozmanitost,“ uvádí nově založená platforma Regezem, určená pro zemědělce, kteří chtějí do půdy vrátit život.
Stejnou cestou se nyní vydal i projekt největšího českého pivovaru s názvem Kytky pro chmel. Na deseti vybraných chmelnicích na Žatecku nyní neroste jen tradiční a klíčová plodina pro výrobu piva, ale také další rostliny včetně například heřmánku. Na jedné z chmelnic dokonce vyrostl obří květinový půllitr.
Rostliny pomáhají vyživovat pole, zadržovat v půdě vláhu a brání její erozi. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny.
„Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou,“ řekl Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Unikátní vědecký výzkum
V nové iniciativě Kytky pro chmel se Prazdroj spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin vysadili farmáři na Žatecku loni na podzim.
„Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až dva metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny,“ konstatoval Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.
Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?
Dohromady se takto půda mezi chmelovými rostlinami oživila na deseti hektarech, což odpovídá přibližně patnácti fotbalovým hřištím. „V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ poznamenal Chvátal.
Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie.
„Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokáží měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ vysvětlil Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.
Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici.
„Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodal vedoucí projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.
Více organické hmoty v půdě
Experti předpokládají hned několik pozitivních efektů staronového zemědělského hospodaření. „Zvýší se zastoupení organické hmoty v půdě a rostliny tak budou odolnější proti následkům klimatické změny. Nebude potřeba používat tak vysoké množství umělých hnojiv jako dnes,“ řekl David Nesvadba z Arix Czech Hop.
Dodal, že celoroční pokrývka půdy pak sníží výpar vody i maximální teplotu na povrchu půdy. „Ta bude zároveň chráněna před větrnou a zejména vodní erozí. A větší množství organické hmoty v půdě bude také napomáhat k lepšímu vsakování srážek a absorpci vody,“ poznamenal Nesvadba.
Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou. „Celý svět mluví o nadbytku oxidu uhličitého v atmosféře. V půdě ale naopak uhlík chybí. Přitom je nezbytný pro tvorbu humusu. Bez organického humusu ztrácí půda úrodnost, která se dohání chemickými hnojivy. Regenerativní zemědělství udržuje uhlík v půdě, snižuje podíl oxidu uhličitého v atmosféře a přispívá k uhlíkové neutralitě,“ uvádí český projekt Carboneg, který podporuje farmáře k přechodu k regenerativnímu zemědělství.
Program Kytky pro chmel je další iniciativou Plzeňského Prazdroje, jak co nejvíce eliminovat negativní dopady klimatické změny. Svým rozsahem a zaměřením přitom nemá v Evropě obdoby. Doplňuje projekt Pro chmel, který začal už v roce 2021 a který se zaměřuje na efektivní zavlažování chmelnic a šetření s nedostatkovou vodou.
Autor: Pavel Baroch
Foto: Plzeňský Prazdroj