Jako několik jaderných bloků: fotovoltaika láme rekordy, brzdí ji nedostatečná kapacita sítí

Jen za prvních pět měsíců letošního roku ČEZ Prodej provedl 2,1 tisíce střešních instalací, což je oproti stejnému období loňského roku o 50 procent více. Generální ředitel společnosti Tomáš Kadlec předpokládá, že za celý letošní rok připojí pět až šest tisíc fotovoltaických elektráren na střechy rodinných domů. Loni to přitom bylo 4 102 instalací.

Podobně je na tom distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON, která působí v jižních Čechách a na jižní Moravě. Za první čtvrtletí eviduje více než 10 tisíc žádostí o připojení solárního zdroje do sítě, přičemž do konce března přijalo bezmála 7 tisíc obnovitelných zdrojů, což je více než polovina počtu za celý loňský rok.

Jako dva jaderné bloky

Jak na letošní Solární konferenci uvedl Libor Kolář, vedoucí útvaru Rozvoje a správy sítě společnosti EG.D, jen ve dvou jihomoravských regionech Sokolnice a Otrokovice jsou nyní v solárních elektrárnách srovnatelné výkony jako u dvou bloků jaderné elektrárny. Současně upozornil, že hrozí vyčerpání technických možností pro připojování výroben v této oblasti.

Ukázalo se to už v loňském roce, kdy narostl počet žádostí o připojení meziročně o 333 procent a distribuční společnosti je nestíhaly vyřizovat. Letos se sice situace uklidnila, ale i tak odborníci varují, že kapacita sítí není neomezená. Aby byl další rozvoj fotovoltaiky bezpečný a stabilní, je zapotřebí vedle akumulace energie všech typů, agregace a poskytování flexibility rovněž posilování distribučních sítí a přenosové soustavy. Na Solární konferenci o tom mluvil například Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a současně ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Vyplatí se vám střešní solární elektrárna? Spočítejte si úsporu

„Přestože zájem o fotovoltaiky a tím i tlak na jejich připojování do sítě je od loňského roku extrémní, je třeba při zvládání aktuálního solárního boomu dělat promyšlené a systémové kroky, protože distribuční síť musí zůstat stabilní teď i do budoucna,“ vysvětlil Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D.

Martina Krčová, členka Rady Energetického regulačního úřadu hned na úvod svého vystoupení na Solární konferenci uvedla, že rozvoj distribučních soustav zaostává za rychlostí výroby z obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren. V letošním roce se přitom očekává vedle tisíců nových malých střešních elektráren také budování velkých solárních parků. Jen do roku 2030 tak budou zapotřebí miliardy korun na posílení kapacity elektrických sítí.

• Související: Zájem o fotovoltaiku láme rekordy. Česko ale zaspalo a dohání zbytek Evropy, zaznělo na Solární konferenci

„V roce 2020 byly necelé dvě třetiny z celkově instalovaných zdrojů dálkově řízeny a více méně umožňovaly regulaci výkonu. V roce 2030 za předpokládaného útlumu uhlí, který nastane nikoliv vládním rozhodnutím, ale spíše ekonomickými podmínkami na trhu, se bavíme o opačném poměru,“ upozornil na Solární konferenci Pavel Šolc, člen představenstva ČEPS.

Právě provozovatel přenosové soustavy ČEPS musel na Velikonoční pondělí odpojit na dvě hodiny několik stovek fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přibližně 400 megawattů právě proto, že byla poměrně nízká spotřeba a naopak díky slunečnému dni vysoká výroba elektřiny. Experti připouštějí, že se tato situace bude opakovat.

Mapa připojitelnosti

Jenže „fyzické“ posílení sítí potrvá roky. Existují ale také organizační a další možnosti. „Je zapotřebí maximálně využít kapacitu stávající sítě pro připojování nových zdrojů,“ konstatoval na Solární konferenci člen představenstva Svazu moderní energetiky Marek Lang.

• Přečtěte si: Asociace radí: jak vybrat kvalitní instalační firmu pro dodávku domácí fotovoltaiky

Podle expertních odhadů například až 30 procent požadavků o připojení tvoří spekulativní žádosti. Uchylují se k tomu například firmy, které nechtějí fotovoltaickou elektrárnu skutečně stavět, ale jen přeprodat projekt. „V okamžiku, kdy distributor žádost do systému zařadí, tak se daná kapacita vyblokuje až do okamžiku, než dojde k jejímu finálnímu potvrzení ze strany výrobce a k zaplacení připojovacího poplatku,“ uvedl Lang. „Zbytečně to pak brzdí ostatní zájemce.“

Dalším problémem je to, kolik času zabere povolovací proces. Dohromady to je až 135 dnů. „Zkrátit tuto lhůtu například na polovinu by mohlo výrazným způsobem zvýšit průchodnost systému,“ konstatoval Lang. Hovořil také například o prospěšnosti sladit plány zvyšování kapacity sítí se zájmy fotovoltaických investorů o co největší transparentnosti celého systému nebo větším využívání digitálních map připojitelnosti a takzvaných bezpřetokových instalací, což jsou elektrárny na střechách, které nemohou prodávat své přebytky do sítě.

• Tip: Stanjurův výrok může destabilizovat celý fotovoltaický sektor, varuje šéf Solární asociace

Jenže pro některé domácnosti v takových případech přestává být fotovoltaika finančně zajímavá. Nemají velkou spotřebu, ale dostatečnou plochu na střeše pro instalaci většího výkonu. Pokud zjistí, že by nemohly prodávat přebytek do sítě, část z nich odstupuje od smlouvy a solární elektrárnu vůbec nepostaví.

Společnost EG.D ale letos připojila už dvě stovky bezpřetokových elektráren. Tvrdí, že jsou vhodné právě pro zákazníky, kde je už vyčerpaná kapacita sítě. Často to ale bývá jen na přechodnou dobu.

„Ve chvíli, kdy dojde k posílení sítě v dané lokalitě, si mohou klienti zažádat o povolení přetoku. Aby zákazníci měli takovou informaci co nejdříve a mohli plánovat své projekty, zavedli jsme jako první distributor v České republice právě mapu připojitelnosti,“ uvedlo EG.D. Mapu spustilo na svém webu první březnový den a jen za první měsíc provozu ji využilo na 60 tisíc zájemců.

Ilustrační foto: EO.N