Pokus o smetení první části Green Dealu neprošel, evropská příroda si připsala vítězství
Ve středečním hlasování se udál nevídaně těsný souboj o normu na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Návrh zákona prošel prvním kolem, vyhráno ale zatím není.
Kristýna Čermáková
13. 7. 2023
Environmentálně orientovaní europoslanci přehlasovali své konzervativní a levicově orientované protějšky 336 ku 300 hlasujícím. Pokud by návrh normy prošel všechmi koly, napomůže obnově přírodních ekosystémů jako jsou remízky, mokřady, řeky ale i zemědělská krajina. Náprava poničené evropské přírody je přitom jedním z klíčových prvků evropské Zelené dohody, tedy takzvaného Green Dealu.
„Diskuse kolem dohody o ochraně biodiverzity ukázala, že Zelená dohoda pro Evropu neřeší jen proměnu energetiky, ale její neméně důležitou součástí jsou také strategie na obnovu životního prostředí v celé jeho šíři. Paradoxně tak konflikt okolo obnovy biodiverzity mohl kritikům Zelené dohody v Česku pomoci si všimnout, že nejde jen o uhelné elektrárny, ale o krajinu nebo původní druhy,“ řekl Obnovitelně.cz Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Podle Vojtěcha Koteckého z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity bude třeba udělat při postupném prosazování zákona ještě hodně práce. Ta je ale potřebná, česká krajiny je kriticky nepřipravená na suché a teplejší podnebí.
„Z polí každý rok odtéká půda, která by naplnila dva miliony sklápěcích tatrovek, ve velkém mizí opylující hmyz. Chystaný zákon není ani tak nový úkol, ale spíš pomůcka, jak se nad ním koncepčně zamyslet,“ vysvětlil Kotecký.
„Schválení zákona by pomohlo do naší krajiny soustavněji vracet každodenní přírodu – zeleň v polích a drobné mokřady, zvěř, ptáky nebo opylující hmyz. Nebo lépe pečovat o lesy a vytvářet ostrůvky živé přírody ve městech. Je to nezbytné pro ochranu před suchem a vedry, pro zadržování vody, péči o úrodnou půdu i produktivitu zemědělské a lesní krajiny,“ řekl pro Obnovitelně.cz Kotecký.
Těsné vítězství v prvním kole ještě neznamená výhru, kritiků návrhů je mnoho
Podle europoslance Mikuláše Peksy ale vyhráno zatím není. Návrh zákona nyní půjde do vyjednávání s Radou ministrů členských států, kde se ještě může leccos změnit, a pravděpodobně i zhoršit. Konečné znění zákona bude muset parlament schválit ještě jednou.
„Jako Piráti budeme dělat maximum pro to, aby zákon prošel ve funkční podobě a zajistil obnovu zničených ekosystémů v celé Evropě. V ideálním případě by to znamenalo návrat krajinných prvků jako remízky nebo mokřady a prostor pro život, který v současnosti schází mnoha ohroženým druhům,“ uvedl Peksa pro Obnovitelně.cz.
Mezi kritické názory patří především vyšší náklady na obnovu přirozených ekosystémů a zmenšení zemědělské půdy na úkor právě například remízků či širších koryt řek. „Brutálně zasahuje do kompetencí členských států a vytváří nekryté náklady,“ popsal návrh pro České noviny europoslanec Alexandr Vondra.
„Praktický přínos bude záviset na konečném znění zákona, na kterém se Evropský parlament musí shodnout s členskými státy. Prozatím se oba návrhy hodně liší. Členské státy svůj návrh soustředily na návrat přírody do zemědělské krajiny, zatímco parlament ji ve svém znění prakticky nemá,“ sdělil Kotecký.
Hlavní prioritou české krajiny by podle něj měla být právě obnova přírody v běžné produkční krajině jako jsou pole a hospodářské lesy. Součástí nového přístupu by mělo být také jiné plánování měst.
Foto: Unsplash