Jadernou energetiku na západě válcují obnovitelné zdroje, provoz reaktorů maří i změna klimatu
Jádro jako zdroj je ve světě energetiky téma plné kontroverzí. Na jednu stranu nízkoemisní a efektivní zdroj energie, na tu druhou podnik různých rizik. Podle studie shrnující aktuální stav jaderného průmyslu je postoj světových zemí nejednotný.
Kristýna Čermáková
5. 7. 2023
K lednu 2023 je na světě podle studie v provozu 411 jaderných reaktorů. Před dvaceti lety to přitom bylo 438 reaktorů. Počty jaderných elektráren se ve světě obecně spíše snižují a naopak se zvyšuje jejich průměrný věk, který je nyní 32 let.
V Evropské unii je trend jádra spíše ustupující, největší podíl nízkoemisní energetiky provozuje Francie s 56 reaktory z celkových 103 evropských zařízení. Nejvyšší množství jaderných elektráren využívají Spojené státy s 92 reaktory. Přesto se ale v Americe ani v Evropě nové výstavby nekonají.
Opačný postoj naopak prosazují některé asijské státy v čele s Čínou, která v současnosti provozuje 56 jaderných reaktorů a 22 jich staví. Výstavbu dalších osmi reaktorů plánuje i Indie, které přidá ke svým dosavadním 19.
Studii o stavu jaderného průmyslu 2022 připravil mezinárodní mezioborový tým odborníků, který koordinoval analytik Mycle Schneider. „Je tu velký rozdíl mezi Čínou a zbytkem světa. Za posledních 20 let bylo ve světě bez Činy uzavřeno 105 reaktorů a 99 jich bylo spuštěno. Čína za stejnou dobu neuzavřela ani jeden a spustila jich 56," vysvětluje.
„Je zázrak, že se na Ukrajině nestala katastrofa“
V letošní studii se Schneider na rozdíl od předchozích ročníků zaměřil také na rizika plynoucí z jaderného průmyslu ve válečných oblastech. „Loni jsme všichni sledovali mediální paniku ohledně rizika války na Ukrajině i v souvislosti s jadernými elektrárnami. Proto jsme se ve letošní studii zaměřili právě na hrozby vznikající z válečného prostředí,“ vysvětloval na prezentaci výsledků.
Poukazuje přitom na rizika, nad kterými podle něj nikdo z dalších analytiků příliš nepřemýšlí, a to na možné chyby lidského faktoru. „Velmi často opomíjeným faktem například je, že personál jaderných elektráren na Ukrajině u sebe kvůli přítomnosti okupačních ruských vojáků nesmí mít telefony. Ti lidé ráno odchází do práce s vědomím, že celý den nebudou vědět, co se venku děje. A venku zuří válka a žije tam jejich rodina. Jak v takových podmínkách dokáží vykonávat svou práci poctivě?“ diví se Schneider a dodává, že je zázrak, že zatím žádná zásadní chyba lidského faktoru v často zmiňovaném Záporoží nenastala.
Naopak často zmiňovanou hrozbou je zranitelnost z konstantní potřeby elektrárnu chladit. Rozsáhlé výpadky elektrické energie potřebné k pohonu čerpadel nebo zničení chladicích systémů podle studie povedou k přehřátí aktivní zóny reaktoru.
Sucho, zpoždění a neschopnost projekty realizovat jsou největší brzdou jádra
Stejný problém ale řešila loni například i Francie, která kvůli technickým problémům i suchům musela odstavit velkou část svých reaktorů. Právě tlak na jadernou energetiku kvůli snižování skleníkových plynů a plnění cílů nejen Pařížské dohody se pak dostává do smyčky bez konce.
Na jednu stranu je kvůli klimatické krizi poptávka po nízkoemisní elektřině, současně se ale při projevech změn klimatu jako je sucho jaderná energetika stává nepoužitelnou. Obnovitelné zdroje jako vítr, voda či slunce v roce 2022 navíc překonaly růstem jádro i fosilní paliva.
Schneider je ale k výstavbě nových jaderných elektráren skeptický. Problémem jsou podle něj jednak častá zpoždění při samotné stavbě, která dosahují řádově několika let, i neschopnost projektantů a investorů přenést hezký obrázek z prezentace k hrubé stavbě.
Poukazuje také na to, že mnohdy se jako příklady uvádí koncepty s pozitivními čísly a hezkou vidinou budoucnosti, ale v praxi by selhaly. „Klíčová je pro mne proveditelnost. Ve světle budoucího vývoje, kdy hovoříme o různých konceptech, musí být vždy prezentace proveditelná,“ vysvětluje Schneider.
Foto: Unsplash