Jak vrátit život do české krajiny? Zemědělci dostanou dotace na výsadbu remízků či alejí

To by se ovšem mohlo změnit, stát schválil dotace na takzvané agrolesnictví.

Že chybí pestrost, biodiverzita a přírodní stín i záchytný systém na vodu, není tajemstvím. Velké monokulturní lány a vysoká míra využívání chemických postřiků sice krátkodobě zvyšují výnosy, ale zároveň způsobují razantní úbytek polního hmyzu a ptáků.

Řešením by mohly být remízky či stromořadí, případně rozdělení velkých polí na menší, vícedruhová. To ovšem zasahuje do ekonomických modelů zemědělců, pro které je velká plocha jedné plodiny nejjednodušší na péči a z krátkodobého hlediska i nejvýdělečnější.

Vláda proto schválila nový dotační titul na takzvané agrolesnictví, tedy na podporu obnovy stromů mezi poli. Aleje budou tvořit současné také větrolamy, poskytovat stín a do budoucna i zisk z těžby dřeva.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Využijí to ale pravděpodobně pouze zemědělci, kteří plánují dlouhodobě i s ohledem na následující generace, než podnikatelé, kteří chtějí mít zisk v kapse již za rok. Nejčastěji to jsou zemědělci z rodinných farem, na velikosti pozemku přitom nezáleží.

„Je to o nastavení business modelu a vnitřním nastavení každého zemědělce. Kdo to chce udělat, udělá to i bez dotací. Založení agrolesnického systému je nákladné, je to dlouhodobá záležitost s i vícegenerační návratností,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz expert na udržitelné hospodaření a poradce pro vlastníky půdy Martin Smetana v projektu Živá půda.

• Čtěte také: Startuje třináctý ročník ankety Alej roku. Nominujte své oblíbené stromořadí

Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu ČR je agrolesnictví motivující cesta ke snížení intenzity hospodaření. „Podle předpokladů iniciátorů by měl tento systém přispět ke zvýšení biodiverzity, ovšem za cenu snížení produkce, kterou bude nutné vyrobit někde jinde. Výpadek produkce a tím i příjmů je zemědělcům kompenzován výší dotace za toto opatření. Z případné těžby dřeva bude mít užitek až zhruba třetí či čtvrtá generace potomků současného hospodáře,“ říká.

Dotace od ministerstva zemědělství pokryje výsadbu stromu za cenu tisíc korun, což už samo o sobě zvýší hodnotu pozemku. Následně stát přispěje na prvních pět let péče o mladé stromořadí, včetně opravy oplocenek či výsadbu příležitostně uhynulých stromků.

O kombinaci zemědělských plodin a lesnictví je zájem i bez dotací, ačkoliv se zatím jedná jen o jednotky progresivnějších zemědělců. Dotace totiž podpoří jen určité kombinace dřevin, které ne všem vlastníkům vyhovují.

• Tip: Evropští ministři se dohodli na snížení emisí z průmyslu a zemědělství

„Vím o zemědělcích, kteří si budou zakládat vlastní agrolesnický systém na svých pozemcích, a to rozsáhlou výsadbu, ale nový dotační titul nevyužijí, protože se nechtějí omezovat danými podmínkami. Například striktně nastaveným výběrem dřevin a poměrem lesních a ovocných dřevin, raději si to udělají sami podle sebe,“ vysvětluje Smetana.

Stát je ochoten přispět na agrolesnictví více než 127 milionů korun do roku 2027. Dotace se bude týkat všech zemědělských ploch, pokud budou v průběhu výsadby využity k pěstování plodin či pastvě hospodářských zvířat. Současně musí převažovat lesní dřeviny a výsadba musí být pestrá, nesmí být jednodruhová.

Mezi dotované stromy pak patří například dlouholeté duby, borovice či jasany. Mezi krátkodobé dřeviny, které urychlí cestu k zisku pak patří třeba topoly či vrby. Pokud se hospodář rozhodně pro aleje do budoucna, vybere si pravděpodobně některou z ovocných dřevin, jako jsou hrušně, ořešáky či slivoně.

Foto: Unsplash