Čeští vědci bojují za záchranu „mořské Amazonie“. Filipínští rybáři tam loví kyanidem a výbušninami

V tiskové zprávě o tom informovala Zoo Liberec. Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení.

Vědci odhadují, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048, ale čeští ochranáři František Příbrský a Tomáš Ouhel s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují na to, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve.

Dvojici terénních zoologů ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.

Mořský filipínský ekosystém ničí především ilegální rybolov

Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11 až 26 tun milionů ryb a vědci vypočítali, že při udržení tohoto trendu, dojde roku 2048 k vyhubení volně žijících plodů moře. Na Filipínách, kde hraje klíčovou roli komunitní rybolov malých rybářů a dokonce převažuje nad rybolovem komerčním, to ale může být mnohem dříve.

• Tip: Česká příroda je o 165 tun odpadu lehčí. S úklidem pomohly tisíce dobrovolníků

Filipíny totiž čelí největšímu populačnímu růstu z celé jihovýchodní Asie a mají průměrnou roční spotřebu ryb 36 kilogramů na jednoho obyvatele. Celosvětová průměrná spotřeba ryb přitom činí 22 kilogramů, což poukazuje na závislost Filipín na rybách. Filipíny se navíc řadí ke středně rozvinutým společnostem, které mohou mít větší negativní dopad na mořské ekosystémy než vyspělé i nevyspělé státy.

Nevyspělé společnosti často provozují tradiční, nízkoobjemový rybolov, který má méně negativní dopad na mořské prostředí a zdroje. Vysoce vyspělé společnosti naopak mají přístup k sofistikovanějším technologiím a řídícím postupům, které mohou snižovat dopad rybolovu na mořské ekosystémy.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

„Rybolov na Filipínách není příliš regulovaný a obtížné prosazování předpisů ztěžuje zavádění udržitelných rybolovných postupů. Na souostroví jsou časté nezákonné a devastující praktiky, jako je lov dynamitem a kyanidem. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní rybí populace, včetně necílových druhů živočichů, které nazýváme by-catch, tedy vedlejší úlovky,“ vysvětluje Tomáš Ouhel, poradce pro ochranu přírody a výzkum v Zoo Liberec.

Terénní zoologové a ochránci ohrožených druhů zvířat Příbrský a Ouhel se svými týmy působí v oblasti již více než šestnáct let. „Pro zajištění dlouhodobého zdraví mořských ekosystémů je zásadní zavést udržitelné rybolovné postupy, provádět uzávěry vybraných oblastí, ty hlídat a prosazovat přísné předpisy.

Tato opatření mohou přinést i potravinovou bezpečnost pobřežním komunitám na více než 7000 filipínských ostrovů, které jsou na rybolovu závislé,“ uvedl František Příbrský, koordinátor ochranářských projektů a terénní zoolog v Zoo Ostrava.

Video zachycující spolupráci českých ochranářů a národní námořní policie PNP Maritime Group na Filipínách:



„Čeští ochranáři nám pomáhají nastavit účinnou strategii ochrany mořské biodiverzity před ilegálními rybáři, ale účastní se i takzvaného simexu (simultačních cvičení) nebo nám zprostředkovávají trasovací vybavení, jako jsou drony a satelitní telefony, které efektivně monitorují aktivity v mořských vodách provincie Bohol,“ shrnul výčet aktivit PCPT Stephen C Boniba, velitel námořní policie Maritime Group Bohol.

• Přečtěte si: Staré vzácné lesy mizí alarmujícím tempem. Evropští vědci vyzvali k jejich záchraně

Dvojice ochranářů s jejich týmy chce zvýšit povědomí veřejnosti o zodpovědném turismu, neudržitelném rybolovu na Filipínách či klimatických problémech souostroví, které stojí za blížící se ekologickou katastrofou. Zároveň chce společnost nabádat ke zodpovědnému přístupu. Příbrský a Ouhel ve spolupráci s Vesna Panglao Conservation proto sestavili sadu rad a tipů pro všechny, kterým osud naší planety není lhostejný.

Čím mohu pomoci?

• Před šnorchlování i potápěním se osprchujte a používejte eco-friendly opalovací krémy. Běžné opalovací krémy mohou být pro korály a mořské živočichy toxické.
• Pokud nejste dobrými plavci, používejte při šnorchlování a potápění plovací vesty. Neohrozíte svými pohyby mořské živočichy, ani neublížíte korálům.
• Při šnorchlování a potápění se nedotýkejte korálů ani jiných mořských živočichů. Žádné živočichy nekrmte a nešlapejte na korály.
• Nenechávejte po sobě žádné odpadky a nelijte do moře žádné tekutiny či chemikálie. Při sbírání odpadků z moře pečlivě zkontrolujte, jestli neobsahují žádné mořské živočichy nebo nejsou přirostlé ke korálům.
• Nevozte si z dovolené žádné, ani mrtvé, korály a jiné mořské živočichy. Je to zakázané.
• Pokuste se jíst ryby z lokálních zdrojů. Pokud konzumujete mořské plody, vyhledávejte produkty z udržitelných zdrojů.
• Pokud na své dovolené zaznamenáte ilegální aktivity, nahlaste to nejbližšímu úřadu ochrany přírody nebo policii.

Text: Kristýna Čermáková, tisková zpráva

Foto: Zoo Liberec