Napadení člověka vlkem je nepravděpodobné, stát ale povolí odstřel problémových jedinců

Vlk obecný do naší přírody patří. Jeho přirozený návrat s sebou však může přinášet i komplikace, zejména pro chovatele hospodářských zvířat. Ministerstvo životního prostředí se spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) této problematice dlouhodobě věnuje. Chovatelům se hradí případné škody na hospodářských zvířatech, na jejich minimalizaci se poskytují dotace z Operačního programu Životní prostředí, hradí se i náklady na jinou organizaci pastvy. Plán představilo MŽP.

V některých specifických případech může docházet i k problematickému chování u jedinců vlka a rizikům pro bezpečnost obyvatel. Resort životního prostředí se proto zaměřuje na informování o tom, jak takovým situacím předcházet. Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadný zdroj potravy – ať už jsou to nedostatečně zabezpečená stáda či vyhozené zbytky jídla.

V posledních týdnech také zaznamenala AOPK ČR několik pozorování netypicky krotkých šelem. Vlci se přibližovali na vzdálenost 30 až40 metrů od člověka a to během dne a podél silnic. Koordinátor Hnutí Duha Miroslav Kutal vysvětluje, že se jedná zřejmě o mladé jedince, kteří jsou zvídaví, odvážní a méně ostražití. Turisté by podle něj měli mít své psy na vodítku, v případě setkání je vhodné vlka zastrašit hlukem či hozeným předmětem.

Riziko napadení člověka vlkem ale není příliš vysoké. Letošní případ údajně pokousaného muže, který bránil svého psa, prověřuje policie. Podle vyjádření AOPK ČR panují pochybnosti, zda se útok skutečně odehrál. Byl by to ale zatím jediný zaznamenaný případ. Přesto je třeba vytvořit plán, který na podobné situace zareaguje.

• Tip: Přežije populace rysů na Šumavě? Šelmy už ztratily čtvrtinu své genetické diverzity

Nyní MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství představuje dokončený Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním.

„Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko. S Ministerstvem zemědělství jsme se proto shodli na Pohotovostním plánu, který specifikuje kritéria pro posouzení chování konkrétního vlka na škále od přirozeného po problematické, a především stanovuje další postup,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Problematického vlka bude potřeba vyjmout z legislativní ochrany

Pohotovostní plán a jeho naplnění by měly zajistit podmínky pro řešení krizových situací při výskytu problematického vlka. MŽP ve spolupráci s AOPK ČR nyní zahájí jednotlivé kroky k jeho naplňování. Pohotovostní plán předpokládá ustavení pohotovostních štábů v každém regionu. Ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody ministerstvo následně zajistí vydání povolení, které umožní v kritických situacích operativně reagovat.

„Zákon o myslivosti je národní legislativou stanovený legální způsob regulace živočichů, která je prováděna prostřednictvím výkonu práva myslivosti. Případní problematičtí vlci budou loveni ve veřejném zájmu, aby se předešlo případným kritickým situacím, které by mohli tito jedinci způsobit. V Plánu je jasně definována spolupráce obou resortů na nalezení efektivního řešení a připravenost na případ, že problematická situace skutečně nastane," doplňuje ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít různý charakter, intenzitu i příčiny. Proto je nezbytné vyhodnotit chování konkrétního jedince, zintenzivnit monitoring a přijmout opatření odpovídající riziku.

V pohotovostních štábech budou zastoupeni všichni, kterých se to týká, tedy AOPK ČR, orgány ochrany přírody i myslivosti na úrovni krajských úřadů, Českomoravská myslivecká jednota, Policie ČR a podle konkrétního místa, kde by byl výskyt problematického jedince řešen, budou přizváni zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení i odborníci na danou problematiku.

• Tip: Problematický vlk nebo člověk? Za vyhrocení situace mohou špatné ohrady a nepochopení přírody

Pohotovostní štáb podle charakteru nastalé situace operativně rozhodne o vhodných opatřeních, od odstranění nevhodných podnětů a zamezení vznikajícího problematického chování prostřednictvím prevence, přes odstrašení až po případné odstranění problematického jedince.

Aktuálně na území České republiky zasahuje 18 teritorií vlčích smeček (a několik dalších teritorií je obsazeno jednotlivými jedinci či páry) především v pohraničních oblastech. Protože vlci putují na velké vzdálenosti (zaznamenány jsou přesuny na vzdálenosti stovek kilometrů, denně je vlk schopen urazit i několik desítek kilometrů) není vyloučen výskyt vlků prakticky na celém území.

Nejčastěji se může jednat o mladé jedince vyhledávající nová teritoria. Právě u nich je možné se setkat se sníženou ostražitostí vůči lidem. Navíc, pokud by byli lákáni snadným získáním potravy, jako jsou nedostatečně zabezpečená stáda hospodářských zvířat, živočišné odpady a zbytky pohozené v okolí sídel, pak si na přítomnost lidí mohou vybudovat přímo návyk. Tím dojde k narušení přirozených vzorců chování i nárůstu bezpečnostních rizik pro obyvatele.

Nově je od letošního roku poskytována náhrada zvýšených nákladů, které s ochranou hospodářských zvířat v oblastech výskytu vlka vznikají ve formě újmy za ztížené zemědělské hospodaření. Hrazeny jsou také přímé škody na hospodářských zvířatech a systém poskytování těchto náhrad je postupně zlepšován. MŽP v těchto věcech spolupracuje s Ministerstvem zemědělství i chovatelskými organizacemi, a pro jednotlivé zemědělce i další zájemce poskytuje informace a poradenství prostřednictvím speciálního portálu.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Pixabay