Vážně zraněný vlk Bubla se vrátil zpět do přírody. Možná se znovu připojí k rodné smečce

Je to patrně jediný vlk ve volné české přírodě, který má jméno. Dostal ho poté, co byl v září nalezen po srážce s autem u Horní Blatné v Krušných horách. Ačkoli Bublovi odborníci vzhledem k vážnosti jeho poranění nedávali velké šance, že by se mohl do volné přírody vrátit, nakonec se to podařilo. Do krušnohorských lesů byl vypuštěn v polovině ledna a dosavadní pozorování dokládají, že se mu vede dobře.

Jde o unikátní projekt. V Česku je to vůbec poprvé, kdy byla do přírody vypuštěna velká šelma. Navíc zvíře, které bylo v té době devět měsíců staré, přičemž předchozí čtyři měsíce strávilo rehabilitací po náročné operaci.

„Zpočátku jsme nevěřili, že takto vážně zraněný vlk by se mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, nás však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit,“ řekl v lednu koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Pohyb monitoroval obojek

Vědci z Mendelovy univerzity nasadili Bublovi před jeho vypuštěním telemetrický obojek, který pravidelně přináší údaje o jeho poloze. V terénu pak odborníci ověřovali místa, kde se před tím vyskytoval, pátrali po zbytcích kořisti, trusu nebo sledovali jeho stopu.

Za jeden měsíc života ve volné přírodě se rehabilitovaná šelma pohybovala na úctyhodné rozloze přibližně 300 kilometrů čtverečních, což je srovnatelné s jinými vlky, kteří byli v podobných podmínkách sledováni. Bubla trávil většinu času v lesích nebo na loukách, v blízkosti vesnic se nezdržoval.

Vedle toho se jeho pohyb monitoroval pomocí fotopastí nebo stopováním. Podařilo se zjistit, že se šelma pohybuje v předpokládaném teritoriu své mateřské smečky. Ačkoliv se nepodařilo zaznamenat všechny vlky současně, devět dnů po vypuštění fotopast Hnutí Duha natočila vlka a následně celou smečku v průběhu dvaceti čtyř hodin.

Na místech jeho předchozího pobytu byly nalezeny zbytky kořisti, kosti, krev, nebo trus, který vědci podrobí dalším analýzám. Další sledování pohybu vlka Bubly bude pokračovat už jen takzvanými neinvazivními metodami, protože obojek přestal posílat nové souřadnice – možná ho poškodil jiný vlk ze smečky, což by nebylo nic výjimečného.

Ochránci přesto doufají, že se další informace o jeho osudu přinesou fotopasti nebo genetické analýzy trusu. „Data z telemetrického sledování ukazují, že pohybová aktivita vlka v Krušných horách byla v posledním měsíci značná a zvíře vykazovalo typické známky chování vrcholového predátora, který se pohybuje na rozlehlém území v řádech stovek kilometrů čtverečních. I když obojek zřejmě již další data nepošle, měsíc sledování nám ukázal, že rozhodnutí o vypuštění rehabilitovaného zvířete bylo správné,“ řekl zoolog Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Dodal, že nefunkční obojek nezůstane na krku zvířete napořád, protože je vybaven samorozpadajícím se mechanismem, který časem zařízení uvolní. „Při dalším sledování budeme využívat monitoring pobytových znaků v kombinaci s fotopastmi nebo genetiku,“ konstatoval Duľa.

Finanční dary od stovek lidí

Se záchranou vlka Bubly pomohla také veřejnost. „Finanční dary stovek lidí nám umožnily zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči,“ uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Zotavení po operaci podle něho probíhalo dobře a rychle. „Udělali jsme vše pro to, aby kontakt vlka s lidmi byl omezen na minimum a byla mu poskytnuta veškerá péče, včetně přirozené potravy. Velice nám svými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v České republice šlo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,“ dodal Stýblo.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Od počátku přitom byla ve hře i varianta, že by Bubla zůstal v doživotním zajetí. Právě po konzultacích s experty ze zahraničí ale panovala shoda na návratu do přírody. „I když je nejisté, zda to bude pokus úspěšný,“ upozornil Stýblo. Vždy je to dlouhodobý proces s nejistým výsledkem, obzvláště u vlků jako společensky žijícího druhu.“

Bublovi přálo i počasí, oteplilo se a odtávající sníh mu odhalí další zdroje potravy včetně uhynulé zvěře. „Pořád platí, že vlk pro svou aklimatizaci potřebuje především klid,“ poznamenal Petr Stýblo. Podle Jindřišky Jelínkové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je nyní zapotřebí nechat osud vlka Bubly přírodě.

• Tip: Milovice mají dalšího obyvatele. Divokým koním dělá nově společnost orel mořský

„Nadále bude probíhat monitoring pomocí fotopastí a vyhodnocování pobytových znaků, doufáme, že se podaří jej zachytit v přítomnosti jeho rodičovské smečky. Byl vypuštěn po zralé úvaze v období před začátkem vlčí říje, byl plně přezuben, nejde tedy o štěně neschopné samostatné existence v přírodě,“ řekla Jelínková.

Stále je podle ní velká šance, že bude smečkou přijat. „I pokud by se se smečkou nespojil, neznamená to pro něj ohrožení života, ale bude pro něj náročnější sám lovit větší kořist. Není pro něj lepší řešení než dát mu šanci přežít ve volnosti. Opětovné umístění do zajetí by pro něj bylo vzhledem k jeho věku doživotním utrpením,“ dodala Jindřiška Jelínková.

Čtyřiadvacet vlčích teritorií

Na českém území zasahuje podle posledních údajů 24 vlčích teritorií, o dvě víc než před rokem. Nové oblasti výskytu vlků dobrovolníci z Hnutí Duha zjistili v Orlických horách a Českém lese. Nejméně v polovině teritorií se přitom vlkům narodila mláďata.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2020 až 2021, což zahrnuje období od května 2020 do konce dubna 2021. Takové období lépe, než kalendářní rok odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků, jejichž mláďata se většinou rodí v dubnu. Některá z teritorií zasahovala do Česka jen nepatrně. V osmnácti případech šlo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. Smečky tvoří obvykle čtyři až šest vlků.

• Psali jsme: Další zastřelený vlk, ochránci přírody volají po speciálním policejním týmu

„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí,“ uvedl vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu, ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska vlci přicházejí ze slovenských a polských Karpat.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Martin Duľa, Mendelova univerzita