Europoslanci schválili změnu trhu s emisními povolenkami nebo lepší ochranu zranitelných obyvatel

Evropský parlament minulý týden odhlasoval reformu systému obchodování s emisemi, mechanismus pro kompenzaci uhlíku na hranicích a nový sociální fond pro klima. Předsedkyně Evropského parlamentu, Roberta Metsola, označila středeční hlasování za historické a za hlasování, které dokazuje odhodlání Parlamentu dosáhnout klimaticky neutrální Evropy.

Parlament svým hlasováním podpořil ukončení bezplatných povolenek v rámci systému obchodování s emisemi, zařazení silniční dopravy a budov do nového systému obchodování s emisemi, zavedení takzvaného „uhlíkového cla“ na hranicích EU, jakož i větší finanční podporu pro zranitelné domácnosti.

Reformy jsou součástí balíčku právních předpisů, známého také jako Fit for 55, jehož cílem je zajistit, aby se emise EU do roku 2030 snížily nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Výkonný místopředseda Evropské komise pro evropskou zelenou dohodu, Frans Timmermans, loni v listopadu oznámil zvýšení této ambice na 57 procent, název balíčku však zůstává stejný.

Balíček Fit for 55 obsahuje návrhy na zavedení nových iniciativ i revize stávajících opatření a škrty v různých hospodářských odvětvích. Kromě snížení emisí má balíček definovány i další cíle, a to zajištění spravedlivého a sociálního přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, zachování konkurenceschopnosti průmyslu a podporu vedoucího postavení EU v boji proti změně klimatu.

Poslanci Evropského parlamentu v současné době hlasují o verzích zákonů, které byly předběžně schváleny během českého předsednictví EU na konci loňského roku. Parlamentní hlasování, které se konalo 18. dubna, se týkalo tří klíčových návrhů klimatického balíčku: obchodování s emisemi, nástroje pro prevenci úniku uhlíku na ochranu průmyslu EU a sociálního klimatického fondu.

Zásadní reforma emisních povolenek

Evropský systém obchodování s emisemi (emissions trading system – ETS) je klíčovým nástrojem pro dosažení nákladově efektivního snížení emisí skleníkových plynů, který byl zřízen v roce 2005. Zavedením zásady „znečišťovatel platí“ systém ETS motivuje průmysl ke snižování emisí a investicím do ekologických technologií.

V rámci vyšších ambicí politiky EU v oblasti klimatu posiluje reforma systému ETS cíl snižování emisí a zavádí postupné rušení bezplatných emisních povolenek pro průmysl, přičemž tento typ povolenek bude zcela zrušen do roku 2034. Na žádost Parlamentu budou do systému ETS zahrnuty také emise z námořního a leteckého odvětví. Reforma rovněž zavádí nový systém s názvem ETS II pro obchodování s emisemi určený pro budovy a palivy pro silniční dopravu. Cena povolenek pro nový systém ETS II bude stanovena v roce 2027.

Dalším návrhem, pro který se hlasovalo, je zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (carbon border adjustment mechanism – CBAM). CBAM nařizuje společnostem dovážejícím výrobky do EU, aby si kupovaly certifikáty na úhradu rozdílu mezi cenou uhlíku placenou v zemi výroby a cenou emisních povolenek v rámci EU ETS. Tímto nástrojem chce EU stimulovat klimatické ambice v jiných zemích a zabránit průmyslu, aby se přesouval za hranice států ve snaze vyhnout se přísným požadavkům na kontrolu emisí v EU.

Parlament odhlasoval postupné zavádění tohoto nástroje stejným tempem, jakým se postupně ruší bezplatné emisní povolenky v rámci systému ETS. Mezi zboží, na které se bude CBAM vztahovat, patří železo, ocel, beton, hliník, hnojiva, elektřina, vodík a za určitých podmínek i nepřímé emise. Přechodná fáze mechanismu, během níž budou dovozci povinni vykazovat emise z dováženého zboží, začne 1. října letošního roku.

Silnější podpora pro zranitelné skupiny

Ve snaze zajistit sociálně spravedlivou transformaci pro zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy, kteří jsou nejvíce postiženi energetickou a dopravní chudobou, byl také schválen nový Sociální klimatický fond (Social climate fund). Tento fond bude spuštěn v roce 2026 a bude financován z obchodování s povolenkami v rámci systému ETS a po jeho oficiálním spuštění v rámci systému ETS II.

Očekává se, že ve fondu bude k dispozici 65 miliard eur, přičemž dalších 25 procent finančních prostředků bude pokryto ze státních zdrojů (odhaduje se, že celková částka bude činit 86,7 miliardy eur). Jako související opatření proti energetické chudobě Parlament rovněž schválil možnost odložit zahájení systému ETS II z roku 2027 na rok 2028 v případě mimořádně vysokých cen energie.

Posledním krokem v rozhodovacím procesu je hlasování Rady EU o reformách. První část balíčku Fit for 55, která zahrnovala kontroverzní nařízení o emisích z nových osobních automobilů a dodávek, přijala Rada 28. března. Tento typ hlasování je ve většině případů považován za formalitu, neboť členské státy již s návrhy v jejich stávající podobě souhlasily. Jak však ukázalo právě zmíněné hlasování, i tento proces může narazit na další překážky.

Autorka: Tatiana Mindeková, ALIES

Úvodní foto: Pixabay