Komerční rybolov ničí vzácnou novohradskou nádrž. Vědci kvůli její záchraně zorganizovali petici

V tuto chvíli nádrž postrádá jakýkoliv stupeň efektivní ochrany před nevhodným rybolovem.

„To, že je tato horská rašelinná nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě,“ shodují se odborníci Peterka, Kubečka a Šimek z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nezahrnout tuto nádrž do plánované úpravy přírodní památky je podle nich proti všem moderním vědeckým konceptům.

Propojení Jiřické nádrže s Pohořským potokem je unikátním spojením horské říčky a dvě stě let starého rašelinného rybníka. Kromě drobné rybky střevle potoční je ekosystém domovem také pstruha obecného, čolka horského či bobra evropského.

„Je proto zarážející, že tato unikátní nádrž s charakterem přírodního horského jezera, která je centrálním integrujícím prvkem povodí všech rašelinišť v návrhu přírodní památky Pohoří na Šumavě, není do návrhu zahrnuta,“ doplňuje Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Největším ohrožením ekosystému je komerční rybolov pořádaný firmou, která nádrž drží v pronájmu. Nepůvodní velké dravé ryby jako je sibiřský jeseter v délce až jednoho metru či osmikilový amur vytlačují původní druhy z jejich domovů.

Uměle vysazené štiky se dokáží v pro ně netypické horské nádrži i rozmnožovat, čímž ohrožují místní biodiverzitu. Při posledním monitorování populace střevle obecné ji odborníci již nedokázali nalézt ani na ověřených lokalitách. Kvůli rybolovu je navíc voda z nádrže odváděna přes umělé výpustě a tak jsou přerušeny i přírodní migrační koridory ryb.

• Přečtěte si: Tragický omyl: radnice chtěla bezpečnější koupání, dopadlo to pláží posetou mrtvými rejnoky

„Současná umělá rybí obsádka je naprosto nevhodná do prostředí Přírodního parku Novohradské hory, jehož toky odpovídají svým charakterem pstruhovému pásmu. Velké ryby jako jeseteři s délkou až 120 cm a kapři a amuři s váhou až 20 kg nenajdou v prostředí nádrže dostatek přirozené potravy a musí být dokrmovány, což jen zrychluje devastaci původních společenstev ryb, která se v tomto systému vyvíjela po staletí a měla by tudíž být objektem zvýšené ochrany. Vysazování dravců jako je štika do čistě „pstruhových vod“ s velkým podílem ohrožené střevle potoční je dokonce i v příkrém rozporu s pravidly rekreačního rybolovu provozovaného na pstruhových vodách,“ říkají Peterka a Kubečka.

Kritice podléhá také oplocení celé nádrže a jejího okolí. Správcovská firma tím znemožňuje přístup k vodní ploše a omezuje tím turistické cesty v Novohradských horách. Podle odborníků by přitom nádrž měla zůstat otevřeným krajinným prvkem, který spojuje rozsáhlá rašeliniště a je součástí povodí řeky Malše a přirozených migračních cest původních druhů ryb. Dokrmování lovných dravých ryb navíc narušuje kvalitu vody a zvyšuje množství fosforu.

Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici a ePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Petr Znachor, BC AV ČR