Solární panely ochrání úrodu před mrazem i krupobitím. Jak bude v Česku fungovat agrivoltaika?

Může to být výhodné jak pro pěstování vybraných zemědělských produktů, tak i pro výrobu čisté energie. Fotovoltaické panely vytvářejí v horkých letních měsících stín pro plodiny, chrání květy a plody před krupobitím či prudkým deštěm, ale třeba také před pozdními jarními mrazy, což je v posledních letech poměrně častý jev.

Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají a dosahují lepšího výkonu. Agrivoltaické systémy jsou rovněž schopné zadržovat vlhkost, čímž snižují spotřebu vody. Fotovoltaika na zemědělských plochách se v budoucnu navíc může stát jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky.

• Psali jsme: Chmelnice, vinice, ovocné sady. Stát přišel s návrhem fungování agrivoltaiky v Česku

Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím se už několik let postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku či Německu. Mnohé tamní projekty ukazují, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin.

V Česku to zatím prakticky nebylo možné, protože k tomu chybělo i správné nastavení legislativy. Teď by se to mohlo začít měnit. Ministerstvo životního prostředí představilo novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž součástí je také definice takzvané agrovoltaické výrobny elektřiny.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

„Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců,“ konstatoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškozením plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ dodal ministr Hladík.

Prvotní bude zemědělství

Uvedl, že základní podmínkou pro povolení solárních panelů v sadech, vinicích, chmelnicích nebo nad záhony se zeleninou bude to, že zemědělská produkce bude prvotním využitím dané plochy. „Pak nebude půda vyjímána ze zemědělského půdního fondu. Panely na výrobu elektřiny budou moct být umístěny nad zemědělskými kulturami nebo v řadách,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

• Tip: Francie jako první uzákonila agrivoltaiku. Solární panely pomůžou vínu, obilí nebo bramborám

Ministerstva také představila teoretický příklad, jak by povolování agrovoltaiky, o níž se mluví také jako o agrivoltaice nebo agrofotovoltaice, mohlo vypadat. Vybrala si zemědělský podnik z jižní Moravy, který hospodaří na vinici o rozloze 10 hektarů. Agrovoltaikou chce snížit své náklady na energie.

Podá proto orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnou žádost včetně definovaných podkladů. Pokud splní potřebné podmínky, dostane souhlas s uskutečněním svého záměru. Tento úřední souhlas následně využije pro stavební řízení. Nejdéle do 15 dnů po zahájení realizace záměru či naopak po ukončení provozu zařízení pak podnik informuje daný orgán ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvo zemědělství o této skutečnosti.

• Tip: Česku se nedaří zastavit pokles biodiverzity. Úbytek druhů přiznává i Ministerstvo životního prostředí

V současné době také ministerstva zemědělství a životního prostředí připravují vyhlášku k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která bude například obsahovat, na jakých zemědělských kulturách se doplňkové fotovoltaické panely budou moci instalovat, jaký bude maximální instalovaný výkon na jednom hektaru nebo podrobnosti následné rekultivace.

Ministr Hladík dodal, že pojem agrovoltaika už obsahuje i novela stavebního zákona a že do budoucna se počítá i se státními dotacemi pro výrobu elektřiny na vinicích nebo chmelnicích. V ideálním případě by vyrobený proud měl spotřebovat přímo zemědělský podnik.

První velký projekt

Klub Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií, iniciativu ministerstev zemědělství a životního prostředí uvítalo už loni, když resorty začaly na novele pracovat.

• Tip: Stavební zákon je zaplevelený. Sebelepší novela ale nenahradí slušné jednání, říká právník

Koordinátor klubu Martin Abel pro Obnovitelně.cz uvedl, že k rozvoji agrovoltaiky je zapotřebí celkový soulad legislativního prostředí včetně například územního plánování. Důležitá bude i konečná podoba příslušné vyhlášky nebo přístup zákonodárců k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. A pak také to, aby se zemědělcům agrofotovoltaika vyplatila.

Současně dodal, že o spojení zemědělské produkce a fotovoltaiky je poměrně velký zájem. Dokládá to i na podzim oznámený záměr na vybudování první větší agrovoltaiky v Česku. Podepsáni jsou pod ním odborníci ze společnosti ZENERGO Energy, Mendelovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.

Experti se inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů fotovoltaických panelů nebo výběr vhodných plodin. Jako jeden z hlavních problémů české realizace přitom tehdy označili právě legislativu.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: iStock