Chmelnice, vinice, ovocné sady. Stát přišel s návrhem fungování agrivoltaiky v Česku

Agrovoltaika (či agrivoltaika), tedy dvojí využítí půdy současně pro zemědělství a pro výrobu elektrické energie, se ve světě těší dynamickému rozvoji. Navzdory vysokému zájmu zemědělců, obcí a energetických společností se ale u nás nestaví.

Důvodem jsou české předpisy, které koncept dvojího využití půdy neznají. To se má brzy změnit. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělí oznámil, že novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) bude vládě k dispozici už během dubna. Pokud návrh projde legislativním procesem bez problému, může být novela účinná již od 1. ledna 2024.

„Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně ZPF vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ okomentoval Hladík novelu.

• Tip: Francie jako první uzákonila agrivoltaiku. Solární panely pomůžou vínu, obilí nebo bramborám

„Na zemědělské půdě se má především hospodařit. To bude také základní podmínka pro systémy takzvaných agrovoltaických elektráren, jejichž postupný rozvoj chceme umožnit v sadech, vinicích nebo chmelnicích. Zde bude muset být ale v první řadě zajištěna zemědělská produkce a ta bude moci být v takovém případě kombinována s výrobou elektřiny pomocí solárních panelů. Pak nebude půda vyjímána ze zemědělského půdního fondu. Panely na výrobu elektřiny budou moct být umístěny nad zemědělskými kulturami nebo v řadách,” dodal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Expert: Je to krok správným směrem

Úpravu zákona za účelem rozvoje agrovoltaiky v Česku dlouhodobě prosazuje Klub Agrivoltaiky založený Aliancí pro energetickou soběstačnost (AliES). Klub sdružuje na 10 členů (mezi nimi zemědělskou společnost Pískové Lhoty, společnosti ZENERGO a DALU, ale i Výzkumný ústav zemědělské techniky) se zájmem vyzkoušet tuto inovativní technologii i u nás. Klub mimo jiné představuje agrovoltaiku na konferencích a exkurzích a nabízí státní správě své připomínky.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Podle Martina Abela, který Klub Agrivoltaiky za AliES vede, představuje novela krok správným směrem. „Pro agrovoltaiku dosud platily stejné podmínky jako pro obyčejné solární elektrárny: vlastníci museli svou půdu nechat odejmout ze zemědělského půdního fondu, zaplatit za to odvody a přijít o zemědělské dotace. Proč ale v tom případě investovat svůj čas a peníze do náročnější (byť prospěšnější) agrovoltaiky? Nedávalo to smysl a my jsme rádi, že se nám povedlo iniciovat změnu zákona, která agrovoltaiku zvýhodní,” říká k tomu Abel.

• Přečtěte si: Dělá Česko dost pro ochranu klimatu? Přelomový spor se vrací k pražskému soudu

Jen změna pravidel pro ochranu půdy ale podle něj nestačí. „Na agrovoltaiku musí myslet i územní plánování, které je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Je pravdou, že s účinností Lex OZE 1 je možné umísťovat obnovitelné zdroje i v nezastavěném území obce, kde se záměry typicky budou soustředit, bez nutné změny územního plánu. Jenže i ty budou muset podle stavebního zákona prokázat soulad s takzvaným charakterem území a hrozí, že tento institut bude mít obdobnou funkci jako pojem „krajinný ráz”, tedy že poslouží jako užitečný bič na energetické projekty v krajině,” dodává Abel.

Dvojí využití půdy ještě nemá plnou podporu

Co vše bude pod agrovoltaku spadat? V Německu, Itálii nebo Japonsku odpovídají na tuto otázku speciální technické normy. Některé z nich mají Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství podle informací redakce k dispozici v českém překladu a mají být inspirací pro chystanou vyhlášku. Právě ta upraví technické podmínky provozu, včetně povolené odrůdy plodin, se kterými bude možné agrovoltaiku kombinovat. Vlastní návrh zákona výlučně s chmelnicemi, vinicemi a ovocnými sady nepočítá a naopak ponechává státní správě v jejich specifikaci volnost.

Podle Martina Abela se kvalitní právní úprava neobejde bez kontaktu státní správy s praxí.

„Mnoho lidí ve státní správě projevilo zájem poučit se ze zahraničních zkušeností a rozšířit své znalosti o koncept dvojího využití půdy. U mnohých jiných ale bohužel zatím sleduju spíše apatii a neochotu rozlišovat mezi konvenčními instalacemi a agrovoltaikou. Ona to nakonec dokládá i ilustrační fotografie s popiskem „agrovoltaika” v pondělní tiskové zprávě. Myslím, že je na ní obyčejná elektrárna s luční vegetací. Rozhodně nejde o příkladný koncept agrovoltaiky,” uzavírá Abel.

Autor: Ondřej Novák

Úvodní foto: Martin Abel