Panelák se solárními panely a tepelnými čerpadly ušetří stovky tisíc korun
Devítipatrovému panelovému domu v Rožnově pod Radhoštěm se dopady energetické krize do značné míry vyhýbají. Dům si totiž vydatně pomáhá vlastní solární elektrárnou a tepelnými čerpadly.
Pavel Baroch
14. 2. 2023
Byl to vlastně průkopnický čin, který mnozí obyvatelé ocenili až s průběhem let. V roce 2018 totiž nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží těžká energetická krize, která ohrozí zejména nízkopříjmové domácnosti.
Přesto se Společenství vlastníků jednotek (SVJ) vysokého panelového domu v ulici 1. máje v Rožnově pod Radhoštěm v té době rozhodovalo, jestli se odpojí od centrálního dodavatele tepla, společnosti Energoaqua, a spolehnou se z větší míry na vlastní zdroje: čtyřiadvacet solárních panelů na střeše, dvě tepelná čerpadla a to doplněné dvěma kondenzačními kotli.
Trvalo to dlouhé měsíce, než se majitelé šestatřiceti bytových jednotek dohodli, že do toho půjdou. Na některých schůzích byla atmosféra hodně vyhrocená. „Samozřejmě to bylo hodně složité, ze začátku bylo hodně lidí proti,“ řekl Obnovitelně.cz předseda tamního výboru Jozef Dopater, který je duchovním otcem tohoto projektu.
Obyvatelé domu se báli, aby nakonec nemuseli platit více, nejistota panovala i kvůli tomu, že si SVJ muselo na část z investované částky 2,7 milionů korun půjčit od banky. „Nakonec se předepsané zálohy vůbec nezvyšovaly,“ konstatuje Dopater.
Čtyřčlenná až pětičlenná rodina měsíčně platí 4,5 tisíce korun, přičemž za teplo to je zhruba 300 korun za gigajoule. V sousedních panelácích to je několikanásobně více – třeba i 10 až 12 tisíc. Za gigajoule to je třeba 1,5 tisíce korun.
„To víte, že tehdy jsem tomu moc nevěřila, ale teď jsem ráda, hlavně, že se nezdražovalo. Jedna kamarádka z jiného domu tady u nás v Rožnově mi říkala, jak se jim několikrát zvedly zálohy,“ říká starší žena, která právě vychází z domu.
Panely po celé střeše a další čerpadlo
Přechod na vlastní zdroje byl završen na jaře 2020, kdy se panelový dům odpojil od centrálního dodavatele tepla. Projekt malé fotovoltaické elektrárny o výkonu 10 kilowattů, tepelných čerpadel a kotlů byla stavba na klíč. „Cenu jsme měli sjednanou už v roce 2018,“ popisuje Jozef Dopater.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
Systém je zkonstruovaný tak, že tepelná čerpadla užitkovou vodu předehřejí, a o zbytek se následně postará fotovoltaika. „V létě, když svítí slunce, máme ohřev teplé vody pro celý dům zadarmo,“ říká Dopater. Teď v zimě, kdy je méně světelného svitu a na střešních panelech leží také sníh, se do procesu musí zapojit plynové kotle. I tak celý systém přináší celému domu roční úspory ve výši stovek tisíc korun.
Podle původních plánů se investice měla vrátit do deseti let, ale energetická krize tuto dobu výrazně zkrátila. „Bude to přibližně pět let. A půjčku u banky jsme už splatili,“ konstatuje spokojeně Jozef Dopater.
V současném stavu by ale obnovitelné zdroje v panelovém domě v ulici 1. máje v Rožnově pod Radhoštěm neměly skončit. Předseda tamního SVJ má plán, že panely rozšíří po celé střeše, takže by se výkon elektrárny mohl až ztrojnásobit.
Také uvažuje o instalaci ještě jednoho tepelného čerpadla. Tak by vznikla možnost, že by se panelák mohl úplně odstřihnout od zemního plynu. Jednou z variant také je, že by se vyrobená energie využila k osvětlení společných prostor v domě nebo třeba také k provozu výtahu. „Uvidíme, jak to půjde a co se nám podaří,“ dodává Dopater.
Fotovoltaika na desítkách tisíc střech
Solární panely na střechy domů si v posledních měsících pořizují desetitisíce domácností. Rodiny se tím brání vysokým účtům za energie, řeší tím energetickou nejistotu, ale také chrání životní prostředí. Loňský rok byl dokonce rekordní.
Celkem bylo podle Solární asociace připojeno 33 760 solárních elektráren o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peak. Oproti roku 2021, kdy bylo postaveno 9 321 elektráren s výkonem 62 MWp, to představuje nárůst o 262 procent co do počtu a o 366 procent co do výkonu. Také loni byly tahounem malé fotovoltaické elektrárny s výkonem do 10 kWp, tedy primárně domácí instalace. Bylo jich připojeno 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp.
Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu
Rozvoji solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů napomáhají rovněž nové zákony. Už schválená novela označovaná jako Lex OZE 1 zvyšuje limit bez nutnosti získat stavební povolení a licenci od Energetického úřadu z 10 kW na 50 kW. Právě tento krok je důležitý zejména pro domácnosti a bytové domy – a chce ho využít i zmiňovaný panelák v Rožnově pod Radhoštěm pro rozšíření střešní instalace.
Lex OZE 1 také zařazuje instalace o výkonu přesahující 1 MW mezi stavby veřejného zájmu, což by mělo podpořit výstavbu pozemních solárních a větrných parků.
Připravovaná novela označovaná jako Lex OZE 2 zase počítá se zavedením sdílené elektřiny, což by mělo přinést další rozvoj zelených zdrojů. Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do výroby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény.
Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů na konci roku podpořila také Rada Evropské unie. Její nařízení výrazně zkracuje povolovací lhůty. Znamená to, že schválení nových solárních zdrojů umístěných na budovách, stávajících nebo umělých stavbách s výjimkou umělých vodních ploch nepřekročí tři měsíce.
Jedinou podmínkou je, že stavby, na kterých budou solární energetická zařízení umístěna, neslouží primárně k výrobě energie. Navíc tyto instalace budou osvobozeny od požadavku na posouzení vlivu na životní prostředí. Nadto u instalací do 50 kW bude lhůta zkrácena na jeden měsíc, a pokud úřady nestihnou rozhodnutí v této lhůtě vydat, povolení se bude považovat za udělené.
Autor: Pavel Baroch
Foto: Pavel Baroch