Rodí se shoda, jaký má být podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030. Česko bude muset zabrat
Státy Evropské unie se dohodly s Evropským parlamentem na navýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů v evropské energetice do roku 2030.
Redakce Obnovitelně.cz
31. 3. 2023
Původní cíl, aby čistá energetika pokryla na konci desetiletí alespoň 32 procent evropské spotřeby energií, se podle návrhu směrnice RED zvýší na 42,5 procent s potenciálním navýšením až na 45 procent v roce 2030.
Podle dat z roku 2021 pokrývaly obnovitelné zdroje 22 procent evropské spotřeby energie. Svaz moderní energetiky v tiskové zprávě uvedl, že výsledek debaty vítá. Jde o jasné přihlášení se k posilování obnovitelných zdrojů, a tedy i energetické bezpečnosti.
„Shoda členských zemí Evropské unie na výrazném navýšení cíle podílu dává jasný signál pro využití domácích zelených zdrojů energie. Bezemisní energetika nabízí řešení pro dva palčivé problémy Evropy současně: posiluje energetickou bezpečnost a řeší ochranu klimatu. Pro Česko, které má jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů, jde o velkou příležitost k dalšímu růstu. Vyšší podíl zelených zdrojů zajistí spotřebitelům energii za dostupné ceny,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Mezi evropskými zeměmi jsou v podílu čistých zdrojů na celkové spotřebě velké rozdíly. Zatímco Švédsko dokáže bezemisní energetikou pokrýt 63 procent své spotřeby, Lucembursko, Malta nebo Nizozemsko pokrývají jen kolem 13 procent své spotřeby.
Česko v roce 2021 pokrývalo z obnovitelných zdrojů necelých 18 procent energie. Ruská invaze na Ukrajinu a s tím související nestabilita na energetických trzích ale způsobily, že do čistých zdrojů energie začaly výrazně investovat i ty evropské země, které doposud byly spíše laxní.
Loňský rok byl zlomový
Důkazem je třeba restartování české solární vlny, kdy po letech útlumu domácnosti i firmy v loňském roce podaly přes 50 tisíc žádostí o podporu na výstavbu fotovoltaiky. Letos může být počet žádostí až dvojnásobný. A po letech stagnace se v Česku také začínají opět rodit plány na výstavbu větrných elektráren.
Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů
Česko může svůj podíl na evropském závazku naplnit rozvojem obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Do roku 2030 můžeme zvýšit výkon solárních elektráren až pětkrát a využít pro to prostředky, které získává Česká republika za prodej emisních povolenek do Modernizačního fondu.
Jak upozorňuje studie Centra životního prostředí při Univerzitě Karlově (2021), do konce desetiletí lze výkon solárních elektráren zvýšit o 9617 megawattů. Pro naplnění evropského závazku potřebuje stát udělat několik kroků.
Mezi hlavní patří vytvoření tzv. go to zón, tedy přijetí takové legislativy, která umožní vyčlenit území vhodná pro vznik velkých instalací. Na takových místech bude možné povolovat stavbu ve zrychleném řízení. Nový energetický zákon pak musí posílit ochranu zákazníků, ale také umožnit sdílení energie a ukládání energie Spolu s tím je třeba změnit stavební zákon a odblokovat povolování nových staveb.
Ekologické spolky: je to málo
Greenpeace, Hnutí Duha a Centrum pro dopravu a energetiku ale výslednou dohodu označují za neuspokojivou, zejména kvůli zachování nízkouhlíkových paliv. Organizace o tom informovaly v tiskové zprávě.
Například konec finanční podpory výroby elektřiny z lesní biomasy byl značně oslaben. Implementace „kaskádového principu“, kdy je energetické využívání dřevní biomasy povinně voleno až jako poslední možnost, byla velmi oslabena, což znamená, že tento může být v praxi bezzubý. Záleží na členských státech, jak ho implementují, a to se týká i dalších oblastí jako je definice průmyslového kulatiny či ochrany primárních a starých lesů.
„Dnes schválený závazný cíl EU pro produkci energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 42,5 % nereflektuje současnou energetickou ani klimatickou krizi. Tímto rozhodnutím, se přesunula zodpovědnost do rukou členských států, aby zvýšily své ambice, a nejen usilovali o dosažení dobrovolného cíle 45 %, ale aby jej překročily, a tím prokázaly svůj závazek chránit lidi před kolísáním cen energie, svou zemi před energetickou nejistotou a pomohli Evropě dosáhnout klimatické neutrality,“ říká Miriam Macurová z Greenpeace.
Jednání o finální podobě směrnice RED předcházelo setkání ministrů energetiky EU, na kterém přijali stanovisko k Plynovému balíčku. Ze směrnice o plynu vyloučili kontroverzní návrh Francie o započítávání nízkouhlíkového vodíku (na bázi fosilních a jaderných paliv) do evropského cíle dekarbonizace v oblasti dopravy a průmyslu.
Tento návrh nebyl přijat, ale kompromisní řešení této otázky bylo přesunuto do jednání o směrnici RED. Ta zavádí možnost pro členské státy snížit podíl obnovitelných paliv nebiologického původu pro průmyslové využití o 20 %, pokud příspěvek členských státu odpovídá závaznému cíli EU a podíl vodíku z fosilních paliv spotřebovaného v členském státě nepřesáhne 23 procent v roce 2030 a 20 procent v roce 2035.
Autor: Redakce Obnovitelně.cz, tisková zpráva
Foto: iStock