Poslední šance: V této dekádě podle vědců rozhodneme, v jakém klimatu budou žít naši potomci

Zbytek této dekády bude klíčový pro zastavení klimatické změny. Pokud lidstvo výrazně nezvýší úsilí v dekarbonizaci a omezení spotřeby planetárních zdrojů, tak se nepodaří klimatickou změnu zvládnout, varují vědci z Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Do těžby fosilních paliv a související infrastruktury přitom stále proudí více financí než do záchrany globálního klimatu. „Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje,“ okomentoval situaci generální tajemník OSN António Guterres.

Mezinárodní vědecký tým na kritickou situaci upozornil v Souhrnné zprávě 6. hodnotící zprávy, kterou IPCC zveřejnil včera na setkání ve švýcarském Interlakenu. Výzkumníci tak uzavřeli sérii šesti reportů, které postupně vycházely od roku 2018. V Praze byla zpráva představena na tiskové konferenci, kterou doprovodily komentáře českých odborníků na klimatickou změnu.

„Mezivládní panel pro změnu klimatu uzavřel šestý hodnotící cyklus. Nebyl úplně jednoduchý, protože jak přípravu, tak i schvalování zpráv zasáhl covid a v posledním roce ruská invaze na Ukrajinu. Ve všech regionech má nárůst vln veder dopady na zdraví obyvatel. Rychle se uzavírá prostor pro řešení,“ řekl klimatolog Radim Tolasz z IPCC a Českého hydrometeorologického ústavu, který se na českou tiskovou konferenci připojil online přímo ze švýcarského Interlakenu.

Prohlubování klimatické změny znamená zásadní ohrožení pro lidskou společnost. Lidstvo ale stále jako by hrozbě nedávalo patřičnou pozornost. Vědci upozorňují, že do fosilních paliv proudí stále více peněz než do záchrany klimatu.

Prostor na optimismus se zmenšuje

Přitom stávající a plánovaná fosilní infrastrukturu brzy spotřebuje zbývající uhlíkový rozpočet, který má lidstvo k dispozici, pokud chce nárůst globálních teplot udržet na relativně snesitelné úrovni 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Stále častěji zaznívá, že globální teploty do konce tohoto století vzrostou spíše o 2,2 až 3,5 stupně. Samotného 1,5 stupně bychom měli překonat už v polovině příští dekády. Zrychlování klimatické změny je navíc dynamičtější, než vědci ještě před pár lety předpokládali a hrozí, že i dnešní pesimistické scénáře budou do několika let brány spíš jako optimistické výhledy.

• Rozhovor: Česká krajina není na klimatickou změnu připravená, varuje rektor Sklenička

„Neoficiálně zaznívá, že i tento scénář je příliš optimistický. Střední Evropa a Česká republika může růst prožívat jinak než globální svět. Pokud se bavíme o růstu 2,5 stupně a více, tak pro Česko je to o 5 stupňů a více. Pokud dnes sem tam naměříme přes 40 stupňů Celsia, tak na konci století to bude něco zcela běžného,“ varuje Tolasz.

„Za těchto podmínek dojde k razantní změně zemědělství, tak jak jej známe. Bude se muset přizpůsobovat velmi razantně, budeme potřebovat úplně jiný způsob zemědělství. Navíc pro nás bude stále horší dostupnost vody. Žijeme pořád ve vodním blahobytu, který už nebude. A Pražákům už nebude hej,“ dodává Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd s tím, že právě ve velkých městech budou letní měsíce extrémně horké.

Řešení existuje, stačí po něm sáhnout

Mezinárodní tým vědců poukazuje i na již existující a dostupné řešení, jak katastrofickým scénářům zabránit. Lidstvo musí co nejrychleji skoncovat se spalováním fosilních paliv a přejít na čisté zdroje energie. Jejich cena přitom v posledních letech radikálně klesá. Náklady na nízkouhlíkovou fotovoltaiku mezi lety 2010 a 2019 klesly o 85 procent, u větrné energie došlo k poklesu o 55 procent. Cena lithiových baterií za stejnou dobu klesla o 85 procent.

Zejména v souvislosti s Ruskem vyvolanou plynovou krizí se Evropa snaží do těchto technologií masivně investovat. Podle klimatologů ale musí být investice násobně vyšší a to po celém světě. „Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má,“ konstatuje nová zpráva IPCC.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

„Je nutné k energetické transformaci přistoupit jako k příležitosti. Ministerstvo životního prostředí se chce aktivně podílet na dobré budoucnosti pro naše děti a vnuky. Jsme připraveni lidem pomoci tuto proměnu zvládnout. K tomu, aby tady mohly spokojeně žít i budoucí generaci, je potřeba vzájemné pochopení a solidarita na národní i mezinárodní úrovni,“ řekl ve videozdravici ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„IPCC nám říká, že potřebujeme začít konat okamžitě, protože podle nejnovějších zpráv klimatická změna postupuje rychleji a její dopady jsou významnější, než jsme mysleli. Nejde jen o extrémní výkyvy počasí, ale i o biodiverzitu a dopady na zdraví lidí a společnost. A na našich současných volbách závisí, jak budou žít naše děti a naši vnuci,“ upozorňuje Hana Müllerová, vedoucí Centra pro klimatické právo Ústavu státu a práva Akademie věd.

Chybí nám klimatický zákon

Podle Müllerové musíme urychlit vývoj právních a politických odpovědí na klimatickou změnu. Stávající české i mezinárodní závazky totiž nestačí ani k dosažení cíle maximálního nárůstu teplot o 1,5 stupně Celsia. Státy navíc své závazky ani tak neplní. Na změnu klimatu se sice společnost může adaptovat, ale i adaptace má podle Müllerové své limity.

• Související: Vedro, požáry, stovky mrtvých. Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa

„Jako klimatičtí právníci jsme doposud byli velmi kritičtí k tomu, co Česká republika dělá pro ochranu klimatu. V rámci Evropy jsme na chvostu. Zároveň se nemůžeme vymlouvat na argumenty, že jsme malá země, protože historické emise Česka jsou vysoké, patříme k rozvinutým státům. A emise na hlavu jsou také jedny z nejvyšších v Evropě. Ve veřejné debatě se potřebujeme dostat dál, abychom si stanovili skutečně ambiciózní cíle v oblasti adaptace a mitigace, a abychom je transformovali ve skutečné opatření. Měli bysme se také bavit o tom, jestli by Česká republika neměla mít klimatický zákon, který má už 15 evropských zemí a připravuje ho i Slovensko,“ dodává Müllerová.

• Přečtěte si: Úspory energie nejsou jen vynucené krizí, ale vedou k mnoha výhodám, říká expert

Podle Michala Marka je ale pozitivní, že věda na klimatickou změnu reaguje velmi rychle a daří se dosahovat velkých výzkumných pokroků. Dochází neustále ke zlepšování a zpřesňování výpovědní hodnoty klimatických modelů. Dochází i k pokroku poznávání reakcí ekosystémů. A na výzkumech se aktivně podílejí i Češi.

„Velmi dobré je, že máme možnost používat ty nejmodernější metody. Velmi intenzivně se zabýváme i otázkou reakce společnosti na samotný problém klimatické změny. Bohužel, naše civilizace stále používá myšlenkový postup, kterému se říká dluhová mentalita,“ dodává Marek s tím, že podkladem zprávy IPCC jsou ostatně i data českých odborníků.

• Tip: Bude Evropa konkurenceschopná? Komise navrhla, jak zabezpečit evropský průmysl a dodávky vzácných surovin

„Česká republika je pod vlivem globální změny klimatu a dopady jako sucho, zvýšené riziko biotických škůdců a abiotických extrémů včetně požárů jsou prostě realitou, Je tedy nanejvýše nutné mitigační a adaptační opatření maximálně podporovat a dát jim i náležitou společenskou a politickou prioritu,“ doplňuje Marek.

Autor: Ondřej Novák

Úvodní foto: Unsplash