Hladíkovy priority na „ministerstvu budoucnosti“: více solárů v domácnostech, lepší ochrana půdy a vody

Vláda chce také zdvojnásobit svůj závazek, že do roku 2025 podpoří solární elektrárny minimálně na 200 tisících střech.

Koaliční kabinet ve svém programovém prohlášení slíbila, že podpoří fotovoltaické instalace na minimálně 100 tisících střech do roku 2025. Teď ovšem počítá s tím, že by to měl být dvojnásobek.

„Původní vládní představa byla mít sto tisíc nových solárních elektráren na střechách domů do roku 2025, díky velkému zájmu a akčnímu přístupu resortu můžeme říct, že bude do dvou let podpořen dvojnásobek – tedy 200 tisíc střech,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS), když uvedl do funkce nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

• Související: Prezident Pavel jmenoval Hladíka ministrem životního prostředí, post přebírá po Jurečkovi

Ministerstvo životního prostředí přitom jen za loňský rok schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Svaz moderní energetiky připomněl, že loni stát podpořil více než 50 tisíc nových fotovoltaických elektráren a v letošním roce očekává až 100 tisíc nových zájemců o instalace malých fotovoltaik na domech.

„Je nepochybně pozitivní, že Hladík rozvine plány Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na podporu sto tisíc nových fotovoltaik jen v letošním roce do rovnou dvojnásobného počtu do roku 2025. Solární energie představuje dostupný a osvědčený zdroj levné, čisté elektřiny takřka pro každého a její urychlený rozvoj pomůže Česku naplnit svůj potenciál v moderní energetice,“ okomentoval plány nového ministra programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Bezemisní ekonomika

Podle Hladíka se ministerstvo životního prostředí stalo klíčovým resortem. „Je to ministerstvo budoucnosti,“ řekl po svém jmenování prezidentem Petrem Pavlem ministr Hladík, podle něhož je republika na cestě k moderní, bezemisní energetice.

• Jurečka: Za rok od ruské invaze se podařilo nemyslitelné. Vládu ale sebekriticky hodnotím za dva mínus

„Prioritou jsou hlavně české rodiny, abychom jim pomohli s úsporami energií a s instalací obnovitelných zdrojů. Do budoucna se musíme stát více soběstační, a to se týká České republiky, ale i každé české rodiny,“ uvedl Hladík, který chce usilovat o to, aby bylo možné jednou zemi v pořádku předat budoucím generacím.

Hladík chce například nadále rozvíjet dotační programy Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light, který je určený pro zranitelné domácnosti – seniory, lidi pobírající příspěvek na bydlení a lidi se třetím stupněm invalidity. Právě ti mohou čerpat z třímiliardového balíku peněz na zateplení fasád, střech, stropů, podlah i výměnu oken a vchodových dveří.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Ministerstvo také připravuje rozšíření podpory z Nové zelené úsporám o bytové domy, na přechod z plynových kotlů na obnovitelné zdroje energie nebo na poskytnutí státních půjček pro investice. Nové parametry chce ministr Hladík představit na jaře. Letos by se měly také znovu spustit takzvané kotlíkové dotace na výměnu zastaralých kotlů na pevná paliva, které začaly už za vlády Andreje Babiše (ANO).

Aby se neopakovala Bečva

Předseda vlády Fiala při uvedení ministra Hladíka do funkce také připomněl důležitost ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů, aby se neopakovala katastrofa jako na řece Bečvě v roce 2020. „V reakci na tuto havárii loni ministerstvo připravilo a nyní dokončuje novelu vodního zákona, což bude znamenat komplexní legislativní přístup k řešení takových havárií s jasně nastavenými kompetencemi a pravidly pro jednotlivé orgány,“ řekl Fiala.

• Psali jsme: Otrávená Bečva dva roky po katastrofě: úřady selhaly, viník stále neznámý

Jde o mimořádné citlivé téma. Moravský rybář Stanislav Pernický, který se stal symbolem boje za objasnění havárie na Bečvě, loni na podzim kritizoval současnou koalici za její přístup k řešení ekologické katastrofy, při níž zahynuly desítky tun ryb a dalších živočichů. „Veřejnost je již téměř přesvědčena, že nová politická garnitura zamete Bečvu pod koberec, tak jak se o to snažila minulá vláda,“ napsal v otevřeném dopise Pernický.

Petr Hladík už při svém nástupu na ministerstvo coby náměstek ministra uvedl, že chce prosadit nové zákony. „Především ústavní ochrana půdy a vody a vodní zákon, kterým chci zareagovat na bezprecedentní situaci, která se odehrála na Bečvě. Ten zákon jasně nastaví pravidla a kompetence, co a kdo má vyšetřovat,“ uvedl na začátku roku Hladík.

• Tip: Do českých obchodů dorazil zpětný odběr PET lahví a plechovek. Zatím na zkoušku

Ministerstvo se chce pod Hladíkovým vedením dále věnovat zadržování vody v krajině a obnově přirozeného vodního režimu. „Miliardami z evropských i národních dotačních programů podporuje a dále podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a všeho co s tím souvisí. Je to ostatně součástí našeho programového prohlášení. Ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto v průběhu roku 2023 předložíme návrh na ústavní ochrany vody,“ řekl premiér Fiala.

Nová chráněná území

Čerstvý ministr životního prostředí Petr Hladík zmínil i další svou prioritu, což je ochrana půdy. Uvedl, že logistických a velkých nákupních center už je v České republice dost a neměly by se stavět na nejhodnotnějších půdách.

• Rozhovor: Proti Národnímu parku Křivoklátsko se vede dezinformační kampaň. Lidé se bojí vyhlášení podporovat, říká ochranář

Hladík chce rovněž rozšířit chráněná území. „Ve zbývajících dvou a půl letech dokážeme rozšířit nejhodnotnější chráněná území až o dvacet pět procent,“ konstatoval ministr. Vyhlášeny by podle něj měly být chráněné krajinné oblasti Soutok a Krušné hory a také Národní park Křivoklátsko.

Ale zatímco u Soutoku se už Hladík předběžně domluvil s Jihomoravským krajem i tamními obcemi, a také v případě Krušných hor existuje poměrně velká podpora pro vznik nového chráněného krajinného území, v případě Křivoklátska existuje ze strany tamních obcí značný odpor proti novému národnímu parku.

• Komentář: Jihomoravský Soutok je malá Amazonie. Ochranu potřebuje stejně jako její velká sestra

Hladík se už na konci února sešel zatím se třemi starosty z 19 obcí, kterých se návrh národního parku dotkne. Konkrétně šlo o představitele Chyňavy, Nižboru a Roztok. Podle něj je třeba dostat více informací k místním obyvatelům. „Vnímám tady velkou otevřenost ty věci řešit,“ řekl Hladík novinářům. Starostka Nižboru Kateřina Zusková ovšem uvedla, že obec je nadále proti vyhlášení parku, avšak její vedení nevidí důvod, proč se neúčastnit setkání a nedozvědět se o záměru co nejvíce.

Odpad, který nevznikne

Hladík se chce rovněž věnovat oběhovému hospodářství. „Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Pokud už ale vznikne, je důležité ho znovu použít ve výrobě nebo jako zdroj elektřiny či tepla. Podpora cirkulární ekonomiky je klíčová pro nastavení udržitelného rozvoje České republiky,“ poznamenal Hladík.

• Hladík: Musíme připravit města a obce na změnu klimatu. Pakt starostů na to dostane 15 milionů korun

V minulém roce se ministerstvo zasadilo o zákaz uvádění na trh jednorázových plastových výrobků. Aktuálně ministerstvo připravuje legislativu pro zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky.

Autor: Pavel Baroch

Foto: KDU-ČSL