Nová hrozba pro přírodu. V Česku byla poprvé objevena invazní ryba hlavačkovec Glenův

V Česku byla tato ryba objevena poprvé. Jejím původním domovem je povodí Amuru – severovýchodní Čína, ruský Dálný Východ a severní část Korejského poloostrova. Prvně byl dovezen do okolí Petrohradu v roce 1912 a následně také do Moskvy. Do střední Evropy se rozšířila v devadesátých letech, v Polsku byl poprvé objeven v roce 1993, v Maďarsku o čtyři roky později, na Slovensku v roce 1998, v Německu v roce 2013.

Teď ho rybáři vylovili také v Česku. Nejprve ve zmiňovaném rybníku Karásek, následně i v níže položeném Lukotovském rybníku. Odborníci pak zjistili, že tento invazní druh žije v obou rybnících už přibližně 10 let.

„Hlavačkovci významně ohrožují biodiverzitu vodních ekosystémů – představují riziko pro bezobratlé, obojživelníky i jiné druhy ryb. V blízké době bude probíhat mapování tohoto druhu v širším okolí prokázaného výskytu a ve spolupráci s hospodáři budou podniknuta opatření k jeho likvidaci,“ sdělila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Pomalu tekoucí a stojaté vody

Odborníci nevylučují, že se hlavačkovec Glenův vyskytuje také na jiných místech v republice. Pokud by především rybáři na tento druh narazili, žádají, aby o tom napsali mail na adresy tomas.gorner@nature.cz nebo milan.muska@nature.cz, případně využili mobilní aplikaci BioLog.

• Přečtěte si: Český karas čelí invazní asijské konkurenci. Pražská zoo spustila záchranný program

Hlavačkovec Glenův má poměrně robustní tělo a velká ústa, narůstá do délky 20 až 25 centimetrů. Zbarvení závisí na prostředí, ve kterém žije, většinou je spíše tmavé, od olivově zelené po hnědošedou s tmavými skvrnami na hřbetě a bocích.

Osídluje zejména pomalu tekoucí a stojaté vody s dostatkem vegetace a bahnitým dnem. Jako potrava mu slouží drobné vodní organismy z řad bezobratlých i obratlovců včetně pulců žab nebo malých ryb. Není náročný na množství kyslíku ve vodě.

Dožívá se sedmi až deseti let, ve volné přírodě to ovšem bývají tak čtyři roky. Jeho přirozenými nepřáteli jsou větší dravé ryby. Výrazněji omezovat výskyt hlavačkovců mohou zejména štiky a okouni.

Povinná registrace nebezpečných druhů

Nepůvodní ryby a další zvířata, která vytlačují původní druhy, rozšiřují různé choroby nebo likvidují domácí ekosystémy. Nežijí v Česku pouze ve volné přírodě, ale také u chovatelů v domácnostech. Podle evropského nařízení se s těmito invazními druhy nesmí obchodovat, převážet je, množit a především vypouštět do volné přírody.

Mohou totiž rychle vytvořit životaschopnou populaci a dál ohrožovat původní přírodu. Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby se tento druh rychle rozmnožil a přenosem račího moru decimoval české raky říční a kamenáče.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Ti, kteří mají doma nepůvodní druhy, ale mohou nechat tato zvířata dožít. Podmínkou je ovšem registrace pomocí jednoduchého on-line formuláře. Termín pro registraci se nyní prodloužil z prosince 2022 až do konce letošního března.

Na seznamu https://invaznidruhy.nature.cz/invazni-druhy-z-unijniho-seznamu nepůvodních živočichů a rostlin jsou desítky druhů. Vedle zmiňovaného raka mramorového je to například krab čínský, želva nádherná, husice nilská, mýval severní, nutrie říční, ondatra pižmová nebo psík mývalovitý. U rostlin to je třeba známý bolševník obrovský, pajasan žláznatý nebo netýkavka žláznatá.

„Dosud svá zvířata registrovalo téměř devět set majitelů – soukromí chovatelé, zookoutky, školy i zoo,“ konstatovala Agentura ochrany přírody a krajiny. Nejčastěji byla registrovaná želva nádherná.

Majitelé ale uvedli rovněž korálovku pruhovanou. „U tohoto hada lze ještě předpokládat navýšení počtů registrací, jelikož jde o druh, který byl na unijní seznam zařazen až v jeho pozdější aktualizaci v srpnu 2022, a proto mají majitelé čas do konce letošního srpna,“ sdělila agentura.



Pro druhy, které se na seznam dostaly anebo teprve dostanou později v rámci aktualizace, vždy platí, že na jejich registraci mají majitelé jeden rok od zapsání do rejstříku.

Instituce, jako jsou zoologické zahrady, akademická pracoviště nebo výzkumné ústavy, mohou tato zvířata dál chovat a dokonce je nechat rozmnožovat, ale potřebují k tomu příslušnou výjimku Ministerstva životního prostředí.

Škody za stovky milionů

Nepůvodní invazní druhy nejsou pouze rizikem pro tuzemskou přírodu, ale způsobují také nemalé finanční škody, a v některých případech dokonce ohrožují i lidské zdraví. „Náklady na jejich účinnou regulaci se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně,“ uvedla před časem tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

• Související: Česku se nedaří zastavit pokles biodiverzity. Úbytek druhů přiznává i Ministerstvo životního prostředí

V celé Evropské unii je ale tato suma výrazně vyšší. Podle studie Akademie věd se ve státech EU vynaloží na boj s invazními druhy a likvidaci jimi způsobených škod v přepočtu okolo 300 miliard korun ročně.

Například ve Francii vynaložili v letech 2006 až 2015 na likvidaci hnízd sršně asijské, která ničí včelstva, v přepočtu více než 600 milionů korun. I tak se tento invazní druh nadále šíří.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Milan Muška