Ptačí „ostrovy života“ vymírají. Vlaštovkám či sýčkům škodí modernizace farem

Vlaštovkám, jiřičkám či sýčkům škodí modernizace kravínů a dalších zemědělských budov, ale také úbytek chovaného skotu.

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zjistil, že počet běžných druhů ptactva je třikrát nižší v modernizovaných farmách než v těch starších. Nižší je rovněž druhová rozmanitost. Výsledky pozorování, které byly publikovány v odborném časopise Journal of Applied Ecology, ukázaly, že hlavním důvodem jsou omezené možnosti hnízdění a také snížená nabídka potravy.

„V intenzivně obhospodařované homogenní krajině s nedostatkem krajinných prvků mohou zemědělské farmy představovat ostrovy druhové rozmanitosti ptáků. Pro některé ptačí druhy – sýčky, chocholouše, sovy pálené – jsou tato území přímo klíčovým biotopem pro přežití,“ upozornil Martin Šálek.

Dodal, že tyto „ostrovy života“ ohrožují dva procesy. Prvním je konec aktivního hospodaření, tedy konec chovu hospodářských zvířat, a právě modernizace farem. „Od devadesátých let minulého století se početní stavy skotu snížily o šedesát procent, což se projevilo i v redukci počtu farem s chovem mléčného skotu. Během období 2000 až 2010 se snížil takřka o třicet procent,“ vysvětlil Martin Šálek.

Několikanásobný úbytek

Vědci zjistili, že v nových farmách je například 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet vlaštovek. „U počtů starých hnízd, tedy hnízd používaných v předchozích hnízdních sezónách, byl tento rozdíl ještě znatelnější: 13,8krát nižší počty starých hnízd vlaštovek, a dokonce 21krát nižší počty starých hnízd jiřiček v nových stájích,“ poznamenal Martin Šálek.

• Tip: Jen ochrana přírody již nestačí, je potřeba také její obnova. Pomoci má ptačí park v každém kraji

Nové, respektive modernizované zemědělské budovy tvoří polootevřené stáje a rolovací postranní stěny s konstrukcí z ocelových a dřevěných materiálů. V těchto typech staveb chybějí podle vědců půdní prostory, které u starších typů farem poskytují spoustu příležitostí pro hnízdění ptáků a úkryty i pro další zvířata – například netopýry. Nejde jen o takzvané dutinové hnízdiče, ale také o druhy vlaštovek, které na moderních materiálech nedokážou upevnit svá hnízda.

Vyvíjejí se i technologie, které se na farmách používají. „Modernizace technologií ustájení s sebou sice přináší výhody pro dobytek i chovatele, ale pro ptáky může znamenat problém s nedostatkem vhodné potravy,“ upozornil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců.

Dodal, že v nových stájích se už standardně používají lože, která jsou vystlaná pískem či plastickým stelivem, bezstelivové boxy, roštové podlahy, ventilátory pro lepší cirkulaci vzduchu a mechanické systémy pro odstraňování kejdy nebo hnoje. To vše vede podle Šálka ke snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďata primárním zdrojem potravy během hnízdění.

Dotace proti ptactvu

„Paradoxem je, že modernizace a výstavba nových farem je nyní primárně financovaná z různých dotačních programů Evropské unie, jejichž cílem je zároveň ochrana biodiverzity,“ zdůraznil Marek Šálek. Připomněl například jednu z priorit Programu rozvoje venkova pro Českou republiku na období 2014 až 2022, což byla modernizace tisíců farem s vyčleněnou částkou přibližně 750 milionů korun, která tvořila více než 15 procent celkového rozpočtu Programu rozvoje venkova ČR.

• Tip: České krajině pomáhá bojovat se změnou klimatu pastva velkých kopytníků

„To nutně povede ke zhoršení hnízdních i loveckých příležitostí ptáků žijících na farmách a v jejich okolí a v dlouhodobém měřítku pravděpodobně ovlivní i řadu dalších druhů,“ varoval Šálek. Zároveň uvedl, že pro podporu ptačích „obyvatel“ stačí drobné úpravy, které mohou výrazně zlepšit hnízdní příležitosti.

„Patří mezi ně například vyvěšování různých typů budek a polobudek pro dutinové hnízdiče – například pro rorýse, rehky, vrabce – či speciální duté cihly. Pro koloniálně hnízdící vlaštovky či jiřičky je možné instalovat umělé hnízdní košíčky nebo vystavět hnízdní věže,“ konstatoval Martin Šálek.

Dalším důležitým řešením pro podporu hnízdění vlaštovkovitých druhů je podle něj používání stavebních materiálů, které mají hrubý povrch, jako je například beton, dřevo nebo omítka, a jsou vhodnější k připevnění hnízd než hladké materiály – plast, hliník nebo ocel.

Střešní solární panely pomohou ušetřit i 30 tisíc korun ročně. Vyplatí se vám?

„Toho lze docílit instalováním panelů s drsnými povrchy na fasádách, podhledech a pod okapy budov. Taková řešení jsou finančně nenáročná a mohou výrazně podpořit mnohé ubývající druhy hnízdící na farmách,“ připomněl Šálek. Dodal, že mezi dlouhodobější a výraznější řešení patří podpora drobných rodinných farem, které chovají hospodářská zvířata v tradičních stájích a jejich hospodaření bere ohled na ekologii a biologickou rozmanitost.

„A dovedete si představit začátek jara bez typického švitoření vlaštovek? Bez našeho přičinění to reálně hrozí. Je čím dál tím zřetelnější, že pro záchranu některých druhů ptáků zemědělské krajiny je nutné soustředit ochranářskou pozornost i na stanoviště, kam se mnohé druhy postupně přesunuly, či byly intenzivní zemědělskou činností vytlačeny,“ řekl Šálek.

Zmizelo 600 milionů ptáků

Na podzim byl zveřejněn nový výzkum ptáků hnízdících v Evropské unii, který ukázal, že za posledních téměř 40 let vymizel každý šestý pták. Celkově tak starý kontinent od roku 1980 přišel o přibližně 600 milionů ptáků. Ve skutečnosti přitom ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců.

• Související: Brexit pomohl evropské přírodě, ale jen na papíře. Ptáků nadále ubývá

Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílela rovněž Česká společnost ornitologická, analyzoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v Evropské unii původní. Největší ztráty zaznamenali vědci u polních a lučních ptáků, na čemž se výrazně podílí právě intenzifikace zemědělství.

Nejvíce zasaženým druhem je kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 se jeho evropská populace snížila o polovinu, tedy o zhruba 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty kolem 30 milionů jedinců. Oba druhy mizí nejen ze zemědělské krajiny, ale také z městského prostředí.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay