Snižte rychlost na dálnicích o 10 kilometrů, doporučují odborníci. Česko přitom plánuje opak
Evropská unie může během čtyř měsíců ušetřit 2,7 milionů barelů ropy denně a snížit tak svou závislost na dodávkách z Ruska a dalších zemí.
Pavel Baroch
6. 1. 2023
Musela by ovšem zavést několik doporučení Evropské komise pro bezpečnost v dopravě, respektive Mezinárodní energetické agentury. Jedním z nich je snížení povolené rychlosti na dálnicích. Omezení o pouhých 10 kilometrů v hodině může u osobních aut a dodávek ušetřit 290 tisíc barelů ropy denně a dalších 140 tisíc barelů u kamionů.
S odvoláním na zprávy obou institucí o tom informovalo Centrum dopravního výzkumu v Brně. Připomíná především desetibodový Mezinárodní energetický plán, který podporuje Evropská komise pro bezpečnost v dopravě a další instituce.
„Navrhovaná krátkodobá opatření zahrnují snížení spotřeby ropy osobními automobily prostřednictvím nižších rychlostních limitů, občasné omezení vjezdu osobních automobilů do center měst, levnější veřejnou dopravu, větší využití spolujízd, rozšíření práce z domova, vyšší využívání vysokorychlostní železnice a virtuální setkání místo letecké dopravy a další účinná opatření,“ uvedlo Centrum dopravního výzkumu.
Vybrané krátkodobé změny by se následně mohly proměnit na trvalé, což by pomohlo k naplňování evropských, ale i světových klimatických závazků. „Budou-li tato opatření provedena ve vyspělých ekonomikách, mohou snížit poptávku po ropě během čtyř měsíců o 2,7 milionu barelů denně, což odpovídá poptávce po ropě všech osobních automobilů v Číně. Tato opatření mohou mít ještě větší účinek, pokud by byla přijata částečně nebo v plném rozsahu nejen ve vyspělých, ale i v rozvíjejících se ekonomikách,“ uvedlo Centrum dopravního výzkumu.
Pomalejší dálnice
Hned první bod, který Mezinárodní energetická agentura navrhla, se týká povolené rychlosti na dálnicích. I relativně malé omezení totiž může mít významný dopad na spotřebu vozidel a tedy i dodávky ropy a emise škodlivých látek.
„Snížení rychlosti na dálnicích pro osobní automobily a dodávky o pouhých 10 kilometrů v hodině pomůže ušetřit 290 tisíc barelů ropy denně a dalších 140 tisíc barelů pak pro kamiony,“ uvedlo Centrum dopravního výzkumu s odvoláním na zprávu energetické agentury.
Připomnělo, že v lednu 1974 při ropné krizi tehdejší americký prezident Richard Nixon také podepsal mimořádný zákon „Highway Energy Conservation Act“, kterým byl stanoven nový národní maximální rychlostní limit ve Spojených státech na 55 mil za hodinu (89 kilometrů v hodině).
V Evropě před dvěma lety zase Nizozemsko snížilo rychlostní limit na dálnicích na 100 kilometrů v hodině v denní době, aby se tím snížilo množství emisí znečišťujících látek. „Obecně platí, že auto jedoucí rychlostí 120 kilometrů v hodině spotřebuje zhruba o 20 procent více paliva než při rychlosti 100 kilometrů v hodině,“ uvedlo brněnské centrum.
Česká vláda ovšem zatím počítá s pravým opakem, chce totiž podle svého programového prohlášení povolenou rychlost na vybraných místech zvýšit. „Na nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině za podmínek dobré viditelnosti a provozu,“ píše se v dokumentu.
Jenže kabinet hodlá svůj program aktualizovat. Schválil ho totiž v lednu 2022, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Musíme to udělat, protože když jsme ho psali, nemohli jsme vědět, že Rusko zaútočí na Ukrajinu, že Evropa bude čelit takovéto masivní krizi, že proti nám povede Vladimir Putin takto silnou energetickou válku,“ uvedl začátkem listopadu podle Echo24.cz premiér Petr Fiala (ODS).
Na zvýšení limitů ale podle Ekonomického deníku bude Ministerstvo dopravy trvat. Záměr je totiž pro rezorty závazný a týkat se bude jen některých úseků, a to ještě jen v některých časech. Zvyšující se ceny pohonných hmot navíc podle ministerstva povedou k tomu, že bude jen na uvážení řidičů, zda se jim vyplatí jet rychleji.
Pomalejší města
Nižší povolená rychlost přináší vedle úspory pohonných hmot také méně tragických dopravních nehod. Týká se to i silnic ve městech a obcích. „Když Švédsko upravilo rychlostní limity na venkovské silniční síti s cílem zlepšení bezpečnosti a životního prostředí, bylo podle odhadu švédské dopravní správy zachráněno přibližně 150 životů ročně a sníženy emise oxidu uhličitého o 700 tisíc tun, což je ekvivalent emisí z 240 tisíc osobních automobilů,“ uvedlo Centrum dopravního průzkumu.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
Podobnou pozitivní zkušenost mají také Brusel a Paříž, kde byla nedávno snížena rychlost na třicítku. „Analýza bruselského regionu ukázala, že toxické emise, hluk i nehody se od zavedení sníženého limitu snížily a doba jízdy se přitom významně nezměnila. Výzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že nižší rychlosti vyrovnají dodatečné zrychlení potřebné při jízdě stop/start a také mohou snížit emise oxidu uhličitého a tím i spotřebu paliva o 25 procent u typických automobilů,“ uvedlo brněnské centrum.
A připomnělo, že Evropský parlament a posléze i Evropská komise vydaly doporučení na snížení povolené rychlosti na silnicích. Podle Centra dopravního výzkumu by měl tento krok dalekosáhlý pozitivní dopad: vedle snížení závislosti na ropě pomůže také vyřešit klimatickou krizi i snížit riziko zranění na silnicích.
Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí v České republice, kterou na konci roku zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí, patří doprava stále k největším zdrojům, které znečišťují ovzduší. „Emise z dopravy jsou dalším významným zdrojem znečišťujících látek s dopadem na kvalitu ovzduší zejména v městských aglomeracích a v okolí hlavních silničních tahů s vysokou intenzitou provozu,“ uvádí se v dokumentu.
Doprava je ovšem také významným zdrojem emisí oxidu uhličitého. „Vzhledem k velké energetické náročnosti a přetrvávající závislosti na fosilních zdrojích energie je doprava třetí největší kategorií zdrojů emisí skleníkových plynů – po veřejné energetice a výrobě tepla a zpracovatelském průmyslu,“ píše se v ekologické zprávě. „Vývoj v dopravě je tak zásadní pro dekarbonizaci ekonomiky a pro směřování ke klimatické neutralitě.“
Evropská unie ale počítá s tím, že od roku 2035 má být prakticky nemožné koupit si nový automobil na benzín nebo naftu. K pohonu by se měla používat elektřina, vodík či jiné bezemisní palivo.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: ŘSD