Jmelí je ozdoba i parazit. Šíří se republikou a hubí tisíce stromů

Jmelí totiž ze svého hostitele odsává vodu, což vede k usychání koruny stromu. Pokud jsou větve touto rostlinou doslova obaleny, mohou se navíc lámat. Někteří odborníci dokonce varují, že jmelí bílé začíná představovat podobný problém jako kůrovcová kalamita.

Zpočátku to vypadá jako nijak závažný problém. Na větvích se objeví první keříky s typickými bílými bobulemi. Za pět až deset let ale může být koruna hostitelské dřeviny doslova obalena obrovskými chomáči. V některých regionech už jmelí bílé napadlo tisíce dřevin a postupuje dál.

„Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin v městském prostředí a lesním hospodářství. Jmelí získává z hostitelského stromu přednostně vodu a v některých případech jí odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví,“ řekl arborista Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity v Brně. Tým okolo Rozsypálka se dlouhodobě věnuje hledání metod, jak šíření jmelí účinně bránit.

Původně problémy s touto parazitickou rostlinou zaznamenali odborníci v Moravskoslezském kraji a na Břeclavsku. V poslední době se ale jmelí objevuje ve velkém rovněž na listnatých stromech ve Zlínském, Olomouckém, Jihomoravském a Pardubickém kraji. Mezi nejčastěji napadené dřeviny patří lípa, javor, vrba, topol, bříza, jabloň, olše a z jehličnanů pak jedle. „A také se v posledních letech začalo jmelí šířit na borovicích,“ řekl Obnovitelně.cz Rozsypálek. Dodal, že se to týká Jihomoravského, Jihočeského a části Středočeského kraje.

Odřezávání keříků

Arboristé tento problém zatím řešili obvykle tak, že parazitní keříky nechávají odříznout nebo odlomit. Jenže tato metoda má své limity. „Řez je vhodný v případech, kdy je dřevina zasažena jen mírně a většina keříků roste na periferních částech koruny, protože jmelí musíme odřezávat i s větví stromu. V případech, kdy je dřevina zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl poškozen i hostitelský strom,“ vysvětlil Rozsypálek.

• Tip: Lidstvo může zničit tisíce neznámých druhů stromů dřív, než je objeví

I tak některé zkušenosti podle Rozsypálka ukazují, že včasná a pravidelná mechanická obrana dokáže udržet jmelí „na uzdě“, tedy že se významně nerozšiřuje. „Daří se to kupříkladu v zámeckém parku v Čechách pod Košířem,“ konstatoval pro Obnovitelně.cz Rozsypálek. Upozornil ovšem, že tato metoda je poměrně finančně nákladná, takže je vhodná jenom na významných územích, jakými jsou právě zámecké parky, zahrady nebo jiné důležité zelené plochy.

Výzkumy, které se provádějí v Chráněné krajinné oblasti Poodří, podle Rozsypálka ukazují, že odřezávat jmelí je vhodné zejména v době takzvané dormace dřeviny, tedy v přechodném období, kdy se pozastaví nebo omezí fyziologické procesy v živých organismech. V takových případech je pravděpodobnost, že se jmelí znovu objeví, daleko nižší než v jiných ročních obdobích.

Chemická obrana

V zahraničí se v boji proti této parazitické rostlině používá biologická obrana. Spočívá v tom, že se použije specifický houbový nebo bakteriální patogen, který napadne jmelí a zahubí ho. V Česku se ale tato metoda podle Rozsypálka nevyužívá. Jedním z důvodů je to, že se zatím nepodařilo najít organismus, který by dokázal jmelí účinně likvidovat.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Tým okolo arboristy Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity v Brně před několika lety vyvinul unikátní postřik, který může parazita efektivně hubit. „Náš nápad je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou zpravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl před časem Rozsypálek.

V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí. „Pokud ale na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá, vlivem rychlé ztráty těchto životně důležitých látek,“ řekl Rozsypálek. Na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace stromy nemají.

Přísné podmínky

Původní optimistické výsledky, kdy pilotní testy ukázaly, že se podařilo zlikvidovat v průměru 95 procent jmelí, se ale časem musely korigovat. V některých případech totiž jmelí do tří let narostlo znovu a dokonce ještě ve větší míře. Experti museli konstatovat, že chemická likvidace jmelí má své limity a musí se splnit přesně stanovené podmínky.

• Přečtěte si: Šetrný vánoční stromek? Berte křivé kusy k vyřazení nebo jedle v květináči

Optimální doba pro aplikaci začíná podle Rozsypálka přibližně patnáct dnů po skončení vegetace, tedy úplném opadání listů. A končí ideálně devadesát, ale nejméně šedesát dnů před nástupem nové vegetace. Jde tedy o období přibližně od poloviny prosince do konce ledna, někdy až do poloviny února. Důležité také je, že několik hodin před a po aplikaci nesmí výrazně pršet, protože voda může povzbudit růst jmelí. Mezi další podmínky patří také to, že nesmí být méně než pět stupňů pod nulou a více než plus deset.

„Pokud se některá z podmínek nedodrží, hrozí, že v lepším případě bude aplikace méně účinná, v horším případě může dokonce dojít ke zrychlení růstu jmelí,“ upozornil pro Obnovitelně.cz Rozsypálek.

Jeho tým zdůraznil, že nejefektivnější obranou proti jmelí bílému je prevence a včasný zásah ještě před tím, než se tento parazit plošně rozšíří. V tomto případě pak experti doporučují kombinovat různé metody včetně kácení silně zasažených stromů, u nichž se jmelí rozšířilo do více než poloviny koruny. Tím se zabrání přenosu semen na další dřeviny.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay