Tři sta hektarů polí, tři generace farmářů, jedna bioplynka. Farmou roku se stali Basařovi z Podkrkonoší
Dvacátý ročník soutěže Farma roku vyhrála Farma Basařovi, která se nachází v obci Prosečné. Třígenerační hospodářství kromě chovu zvířat provozuje i bioplynovou stanici nebo se zaměřuje na agroturistiku.
Ondřej Novák
17. 12. 2022
Výherce vyhlásila Asociace soukromého zemědělství. Slavnostního vyhlášení se vedle sedláků z celého Česka zúčastnil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Do finále soutěže postoupilo pět nominovaných farem, které porotci hodnotili podle pětice kritérií: celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj a zapojení rodiny do chodu farmy.
Vítězná Farma Basařovi zaujala tím, že ji obhospodařuje trojice bratrů se svými manželkami a dětmi. Společně obdělávají 500 hektarů půdy. Zaměřují se i na krajinotvorbu, výkrm hovězího skotu, zpracování a prodej hovězího masa v automatech na své farmě i ve Farmářském domě ve Vrchlabí, který založili. Veškeré budovy na farmě navíc vytápí bioplynová stanice a rodinný podnik se věnuje i populárnímu odvětví agroturistiky.
Stříbro míří k jahodám
Druhou příčku v soutěži obsadila Farma Vraňany Hanč, kterou už čtvrt století provozují rodiny bratrů Milana a Radka Hančových. Ti se zaměřují na pěstování jahod, sazenic jahodníku, široké palety různých druhů zeleniny a na 300hektarových polích také pěstují klasické polní plodiny.
Hančovi pořádají i samosběry ovoce a zeleniny a v průběhu roku organizují tematicky zaměřené akce pro veřejnost nebo školy a školky. Hospodáři z Vraňan také letos otevřeli největší farmářské centrum v Česku, které veřejnosti dává možnost ochutnat život na venkově. Součástí centra je i bistro.
Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?
Třetí příčku obsadilo Rodinné hospodářství Švecových z Radostic, které je součástí Asociace svazů chovatelů koní České republiky. Farma leží v podhůří Šumavy a zaměřuje se na chov koní, zejména plemene noriků.
Vedle nich v hospodářství najdete i mléčný a masný skot a rodinná farma dále pěstuje plodiny na sto hektarech polí. Rodina provozuje i nově vybudovaný penzion Nad Kapličkou naproti svému statku. Veškeré své konání Švecovi činí v hluboké úctě ke svým předkům, kteří měli nelehký úděl, s velkou pokorou k životu a přírodě a v tomto duchu vychovávají i další generace svých nástupců.
Oceněné farmy z Moravy
Na čtvrtém místě se umístila Ekofarma Nelepeč. Tu provozuje farmářka Veronika Kropáčková a jde o jednu z prvních ekofarem u nás. Hospodářství s třicetiletou tradicí dnes šetrně pěstuje plodiny na osmdesáti hektarech půdy. K tomu chová třicítku dojnic a vyrábí pestrou škálu mléčných výrobků, které lze zakoupit přímo na farmě nebo v lokálních obchodech.
Na páté místo dosáhla Rodinná farma Raškových z Fryštáku. Třígenerační hospodaření rodiny Raškových na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané, v obci Fryšták u Zlína, je klasickou rodinnou farmou v tom nejlepším slova smyslu, s předáváním zkušeností, poznatků a selských genů.
Stanislav Raška se tu za pomoci a podpory svých rodičů věnuje pěstování tržních a krmných plodin, ale i svazenky, hořčice a hrachu na více než sto hektarech půdy. Živočišnou výrobu zastupuje chov masného skotu a zájmový chov koní, prasat, drůbeže a okrasného ptactva. Velkou radostí a nadějí Raškových je sedmnáctiletý syn Vojtěch, do hospodaření odmala nadšený a zapálený student Střední zemědělské školy v Přerově.
V rámci slavnostního vyhlášení měli přítomní a diváci přímého přenosu možnost zhlédnout i aktuální video z historicky první vítězné Farmy roku (2002) – Farmy rodiny Poláčkových z Hole.
„Je možná i trochu symbolické, že v letošním jubilejním roce se naší stavovské organizaci podařilo za velkého úsilí nastartovat v dosavadním směřování zemědělské politiky v našem státě některé významné změny, které jsou důležitým základem pro větší podporu rodinných farem. Patří za to velké poděkování vládní koalici a ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi, kteří neustoupili před silnými tlaky zejména velkoagrární lobby, jež chtěla těmto změnám za každou cenu zabránit,“ uzavírá předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Text: Ondřej Novák
Foto: Asociace soukromého zemědělství