Převaláci z Prahy odchovali v Mongolsku už třetí generaci. Zoo Praha pošle do Asie další koně

Poslední transport se ale uskutečnil v roce 2019, další byl odložen kvůli koronavirové pandemii. Nyní se pro další koně hledá vhodná oblast na východě Mongolska. V polovině října udělil mongolský prezident Uchná Chürelsüch řediteli pražské zoo Miroslavu Bobkovi „Řád Polární hvězdy“ – nejvyšší státní vyznamenání, které může obdržet cizí státní příslušník.

Kůň Převalského je poslední druh divokého koně, světu je znám teprve od roku 1881. O necelých sto let později, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad. Mimořádnou zásluhu na zachování koně Převalského má Zoo Praha, která od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Pod vedením profesora Zdeňka Veselovského se pražská zahrada stala jedním z organizátorů mezinárodního převozu zvířat do jejich původní vlasti.

První transport se do Číny uskutečnil v roce 1988, po čtyřech letech následovaly další – tentokrát už do Mongolska. Zatímco v této době byly reintrodukce zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací, od roku 2011 organizuje převozy právě pražská zoo. Jako první dopravilo armádní letadlo CASA do Mongolska jednoho hřebce a tři klisny. Šlo o vůbec první transport na světě, který uskutečnila přímo zoologická zahrada.

• Tip: České zoo pomáhají zahradám na Ukrajině. Posílají krmivo a další potřeby

Do roku 2019 následovalo dalších osm letů s převaláky na palubě. Vždy v červnu nebo v červenci. Ve spolupráci s International Takhi Group a koordinátory Evropského chovného programu bylo vždy vytipováno několik koní z různých zemí, kteří jsou vhodní pro transport. Zpravidla šlo o mladé klisny, které nesměly být březí. Svou roli hrál také rodokmen a fyzická i psychická kondice. Na dvoudenní cestě do své domoviny strávily dva dny. Pokaždé je doprovázel veterinář, který kontroloval jejich stav. Zvířata dostávala vodu, seno, případně jinou stravu.

Třetí generace

V Mongolsku už se přitom narodilo hříbě třetí generace. „V květnu 2022, vzápětí po příletu do Ulánbátoru, mi ředitel chráněného území Velká Gobi B a náš dlouholetý spolupracovník Ganbátar sdělil tu nejlepší zprávu, jakou jsem mohl slyšet: V této rezervaci na západě Mongolska se z našich transportů koní Převalského právě narodilo hříbě třetí generace!“ napsal ředitel pražské zoo Miroslav Bobek ve své nové knize Ryšavý knihovník, obsahující desítky kapitol – zápisků, které zachycují, co ředitele od léta 2020 do léta 2022 zaujalo nebo považuje za důležité. Vedle koní Převalského píše například také o orangutanech, lachtanech, gorilách nebo o důležitých a zajímavých událostech nejen ze života zoologické zahrady.

Bobek v knize připomíná, že v roce 2012 byly z Prahy převezeny čtyři klisny koně Převalského. „Jednou z nich byla Anežka. Ta měla dceru Dodo, která po dosažení dospělosti porodila klisničku Sunder. Nu, a Sunder má nyní své vlastní hříbě, Anežčino pravnouče!“ napsal ředitel Bobek.

Dosavadní transporty koní Převalského mířily do střední a západní části Mongolska. Tam dnes jejich stáda obývají celkem tři oblasti: v hornaté oblasti Chustaj Nurú ve středu země žije podle posledního sčítání 422 koní, západomongolské rezervace Gobi B a Chomin Tal pak obývá dalších 516 zvířat. Celkem tisícihlavá populace je životaschopná, a proto bude příští transport směřovat jinam – na východ. „Jistým paradoxem je, že ještě mnohem dříve byla zvažována reintrodukce koní Převalského právě na východ Mongolska. Nikdy k ní nedošlo a chystáme ji – Zoo Praha ve spolupráci s mnoha českými a zejména mongolskými organizacemi – až v současnosti,“ konstatuje v knize Bobek.

Popisuje, jak se přímo na místě posuzovaly předvybrané lokality. „Kde bude pro koně vhodná potrava? Kde se nacházejí rodiny pastevců a kde mají zimoviště? Jaký je profil terénu a průběh zimy? Jaké by ‚převalákům‘ mohly hrozit choroby? Atd. atd. Nebylo to vždycky jednoduché – například i ctihodní páni profesoři po stehna v bahně vyprošťovali z mokřiny zapadlou toyotu – ale veskrze úspěšné,“ uvedl Miroslav Bobek.

• Tip: Chránit přírodu už nestačí, je na čase ji obnovovat. EU chystá přelomovou legislativu

Zoo Praha ve spolupráci s českými i mongolskými organizacemi bude nyní posuzovat už jen dvě oblasti. Jedna se nachází v blízkosti bojišť druhé světové války u Chalchgolu, druhá o něco jižněji, u Hadí řeky. „Je před námi ještě nekonečně práce, ale věříme, že v horizontu několika let se koně Převalského vrátí i na východ Mongolska. A já sám doufám, že v tamních stepích jednou uvidím hříbata x-té generace potomků naší Anežky,“ píše ředitel pražské zahrady.

Ocenění od prezidenta

Od mongolského prezidenta nyní Miroslav Bobek převzal „Řád Polární hvězdy“ – nejvyšší státní vyznamenání, které může obdržet cizí státní příslušník. Poradce prezidenta Erdenecogt Odbajar při předávání řádu jeho jménem poděkoval za mimořádný přínos pro ochranu mongolské přírody a rozvoj česko-mongolských vztahů.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

„Udělení ‚Řádu Polární hvězdy‘ je velikou poctou pro současné i minulé pracovníky Zoo Praha, kteří se během desítek let usilovné práce zasloužili o záchranu koně Převalského a jeho návrat do původní domoviny,“ uvedl Miroslav Bobek. Připomněl, že první klisny už mají vedle vnoučat i pravnoučata. „Naše mise v západním Mongolsku je splněna, obracíme se na východ,“ dodal.

Miroslav Bobek zdůraznil, že by takové projekty Zoo Praha na ochranu biodiverzity nebyly možné bez podpory zřizovatele a veřejnosti: z každého vstupu do zahrady jde pět korun právě na tyto akce. „Vyznamenání ukazuje, jak moc si Mongolsko váží českého projektu reintrodukce koní Převalského,“ řekl český velvyslanec v Ulánbátaru Jan Vytopil. „Projekt má o to větší význam v situaci, kdy všude ve světě dochází k významnému poklesu biodiverzity.“

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha