Stovky milionů lidí v pohybu. Klimatická migrace je už nezastavitelná, můžeme ale zmírnit její dopady

Podle některých expertů přesun obyvatel nezastaví ani současné humanitární a rozvojové programy, které mají motivovat obyvatele, aby zůstali na místě původního bydliště.

Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Většina klimatických migrantů se podle červnové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zatím stěhuje ve své zemi. Obvykle utíkají z venkovských oblastí do měst. Často totiž přišli o obživu a domov kvůli suchu, záplavám nebo jiným klimatickým pohromám. Úřad varoval, že v následujících desetiletích nabere environmentální migrace na obrátkách.

Podle společného vyjádření amerických expertů Alexa de Sherbinina z Columbia University, Sarah Rosengaertnerové ze Zolberg Institute On Migration and Mobility a českého odborníka Roberta Stojanova z Mendelovy univerzity v Brně už klimatickou migraci nelze zastavit a je zapotřebí se na ni připravit.

Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro tyto migranty a netlačit na ně, aby zůstali v místech, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu. Tyto projekty se sice zatím snaží migraci eliminovat a omezit počty lidí žijící v chudobě, podle těchto vědců ale nefungují příliš efektivně a často ani nepomáhají adaptovat se na dopady klimatických změn.

• Související: Další uprchlickou vlnu vyvolá změna klimatu

„Programy zaměřené na pěstování odolnějších plodin sice mohou zaznamenat lokální a krátkodobý úspěch, v dlouhodobé perspektivě však dochází k vyčerpání jejich potenciálu. Zvlášť když se klimatické extrémy vyskytují s větší frekvencí a intenzitou, čímž jsou jejich dopady více komplexní,“ uvedl Robert Stojanov ve zprávě, kterou zveřejnila Mendelova univerzita.

Chudí lidé na útěku

Klimatičtí migranti jsou většinou velmi chudí lidé, kteří ztratili příjmy i majetek. Města v mnoha zemích jsou přitom už nyní přelidněná a lidé postižení dopady změny klimatu tak rozšiřují jejich chudinské čtvrti. Podle vědců lze očekávat, že migranti budou cestovat z oblastí s nižší dostupností vody a produktivitou plodin, jako je například Sahel nebo vnitrozemí Číny, a také z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami.

Přesné informace o počtu environmentálních migrantů neexistují, liší se rovněž expertní odhady, jak se situace vyvine v budoucnu. Ale třeba podle letošní zprávy Mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) bude v příštích 30 letech z domovů vysídleno pravděpodobně 143 milionů lidí. Některé predikce předpokládají ještě vyšší čísla.

• Tip: Ruská agrese pustoší nejen Ukrajinu, ale poškozuje i klimatický systém Země

„Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci více než 200 milionů lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 milionů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů, nebo 630 milionů lidí v případě emisí vysokých,“ konstatoval Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Město pro uprchlíky

Někteří zahraniční experti ukazují jako na dobrý příklad, jak zvládat klimatickou migraci, město Mongla v Bangladéši na jihu Asie. Stoupající hladina moří a eroze půdy přitom v této zemi připravila o domov už více než čtyři miliony obyvatel. „Dům mých rodičů zmizel kvůli erozi. Nemáme žádnou půdu, na které bychom hospodařili,“ svěřila se nedávno agentuře AP devětadvacetiletá Monira Khatunová.

Většina obyvatel Bangladéše v takových případech obvykle míří do hlavního města, jenže v Dháce už nyní žije na 20 milionů lidí, přičemž nemalá část z nich přežívá ve slumech a těžko hledá práci. „Klimatická změna způsobuje, že se lidé stěhují, a my se s tím musíme velmi rychle vypořádat,“ řekl před časem britskému deníku The Guardian Saleemul Huq z Mezinárodního centra pro klimatickou změnu a rozvoj.

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Spolu s dalšími vědci pak soustředil pozornost právě do města Mongla, které leží zhruba 50 kilometrů od Bengálského zálivu. V posledních letech se změnilo tak, aby bylo odolnější vůči klimatickým změnám – vylepšilo systém protipovodňových zábran, postavilo čistírny odpadních vod nebo vybudovalo nové zásobárny vody.

„Přesídlování zastavit nemůžeme, můžeme jenom nabídnout alternativy, které lidé přijmou,“ poznamenal Huq. Ve městě s přibližně 150 tisíci obyvatel vznikla mimo jiné speciální zóna, která by měla poskytnout práci tisícům klimatických uprchlíků. Už před několika lety zde podle starosty pracovalo přibližně 2 600 lidí. Někteří migranti zase našli práci v turistickém ruchu. Město chystá stavbu dalších továren nebo program na lepší integraci dětí uprchlíků do škol. Peníze na tyto investice pocházejí také ze Spojených států, Japonska nebo Číny.

Ochrana od OSN

Za přelom v nahlížení na klimatickou migraci odborníci označují rozhodnutí Výboru Spojených národů pro lidská práva z počátku loňského roku, podle něhož není možné upřít právo na azyl klimatickým uprchlíkům, pokud je v ohrožení jejich život.

Výbor se zabýval případem muže z tichomořského ostrovního státu Republika Kiribati, který tvrdil, že byl donucen odejít na Nový Zéland kvůli měnícímu se klimatu a stoupající hladině moře. Na cestu se vydal právě proto, že se obával o život svůj i svých rodinných příslušníků. V jeho původním bydlišti nebyl například dostatek pitné vody.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Novozélandské úřady ho ale i tak deportovaly zpět na Kiribati. Výbor OSN pro lidská práva sice uvedl, že nedostatek pitné vody neznamenal pro tohoto muže bezprostřední nebezpečí, ale souhlasil s tím, že zničené životní prostředí a změna klimatu jsou jednou z nejpalčivějších hrozeb pro právo na život.

„Tento rozsudek říká, že pokud je váš život ohrožen kvůli změně klimatu, kvůli klimatické nouzi, a odejdete kvůli tomu do jiné země, neměli byste být posláni zpátky, protože byste byli ohroženi na životě tak jako ve válce nebo v případě pronásledování,“ vysvětlil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Podle něho se vyspělé a bezpečné země musí připravit na prudký nárůst počtu lidí, kteří se proti své vůli vydají na cestu za perspektivnějším životem.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay