Klima je potřeba řešit hned, myslí si polovina Čechů. Bojí se ale, že kvůli transformaci zchudnou

Většina Čechů má ráda přírodu a věří, že už probíhají klimatické změny. Zároveň se ale obávají poklesu životní úrovně a neshodnou se na tom, jak dopady klimatických změn řešit. V sociologickém průzkumu Česká (ne)transformace 2022 to zjistili odborníci z organizace STEM a Institutu 2050. V dotazníkovém šetření vyšlo také najevo, že většina populace nemá dostatečné znalosti o tom, co jsou to klimatické změny nebo co přesně obsahuje Zelená dohoda pro Evropu. Průzkum tak potvrzuje dřívější zjištění, že Češi nejsou národem klimaskeptiků a téma klimatických změn není výrazným důvodem štěpení společnosti. Transformace musí ale být spravedlivá, aby neprohloubila sociální rozdíly.

Že klimatická změna již nyní probíhá, věří 61 procent respondentů a dalších dvanáct procent věří, že nastane v budoucnu. Existenci klimatických změn podle průzkumu popírá jen sedm procent dotazovaných. Dále 65 procent respondentů uvedlo, že jim jsou blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. Pouhým sedmi procentům tyto myšlenky blízké rozhodně nejsou. Stejně tak většina společnosti věří, že ochrana klimatu přinese velkou změnu fungování společnosti a podle 48 procent musíme řešit problémy klimatu okamžitě, dalších 24 procent dotazovaných soudí, že řešení musí přijít v tomto desetiletí.



„Potěšilo mě, že Češi podporují změnu krajiny, chtějí mít krajinu čistší, rozmanitější, krásnější. Chtějí se chovat správně, nechtějí reagovat jen na zákazy a příkazy. A že nevnímají zcela negativně proměny, které jsme připravili. Ale výzkum samozřejmě ukazuje i rezervy, kterých si musíme všímat a se kterými musíme do budoucna pracovat,“ okomentovala studii ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Navzdory tomu, že společnost chápe hrozbu klimatických změn jako závažnou, momentálně ale podle průzkumu řeší spíše jiné priority. Drtivá většina respondentů (85 procent) označila za závažný problém zdražování výrobků a služeb, o něco méně lidí trápí sucho, znečištění ovzduší nebo stav české krajiny a migrace z Ukrajiny. Dopady změn klimatu na Českou republiku považuje za zásadní problém 57 procent lidí a dopady klimatických změn na své blízké 41 procent respondentů.

Třetina lidí netuší, co je to Zelená dohoda

Mírně nadpoloviční většina lidí (56 procent) v průzkumu uvedla, že o evropském Green Dealu má jen pár informací, desetina se pak cítí dobře informována. Naopak 32 procent lidí o dohodě neví vůbec nebo skoro nic. Green Deal se navíc ukazuje jako výrazně štěpící prvek, kdy třetina jej podporuje, třetina chce dohodu omezit a třetina uznává, že nedokáže tuto otázku posoudit. Pětina respondentů pak Green Deal považuje za zbytečný, krátkozraký, nebezpečný nebo jako hrozbu. Podobné množství lidí si ale naopak o plánu myslí, že je dobrý, představuje příležitost, je bezpečný a promyšlený.

Nesoudržnost postojů může vysvětlovat fakt, že Češi podle průzkumu nemají příliš dobré povědomí o tom, co to vůbec jsou klimatické změny a co pro Českou republiku prakticky znamenají. Přes 60 procent lidí ví, že změna klimatu přinese zvýšení hladiny oceánů nebo že skleníkové plyny vznikají při spalování fosilních paliv. Ale pouze čtvrtina lidí ví, že Green Deal nezakazuje po roce 2035 jezdit auty na spalovací motory nebo že důvodem momentálního zdražování elektřiny nejsou emisní povolenky. A pouhých sedm procent respondentů správně uvedlo, že Česká republika produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele více emisí než Čína, Indie nebo Velká Británie.

Výzkumníci rozdělili na základě sebraných dat společnost do šesti názorových skupin, a to na Optimistické podporovatele (22 procent), Opatrné příznivce (26 procent), Nejisté (13 procent), Zdrženlivé (13 procent), Programové odpůrce (19 procent) a Lhostejné (7 procent). Paradoxní je, že právě programoví odpůrci, kteří považují boj s klimatickými změnami za zveličený nesmysl a obecně patří mezi euroskeptiky, o sobě říkají, že mají velmi dobré znalosti Green Dealu. V testu reálných znalostí se ale ukazuje, že tato skupina ve skutečnosti se zněním programu příliš dobře obeznámena není.

Transformace musí být spravedlivá

Obecně Češi (včetně takzvaných Programových odpůrců) vnímá pozitivně obnovitelné zdroje energie, zejména vodní, sluneční a větrné. A přejí si rozvoj těchto zdrojů a pokračování jejich podpory ze strany státu. Lidé mají například zájem o pořízení solární elektrárny, tepelného čerpadla nebo systému na lepší zadržování vody na zahradě, přičemž vedle environmentálních dopadů vidí pozitiva hlavně v ekonomickém přínosu takovéto investice. Výzkumníci ale upozorňují, že právě rozvoj obnovitelných zdrojů může být jednou z příčin prohloubení nerovností ve společnosti kvůli vysokým vstupním nákladům pro nízkopříjmové skupiny. Stát by proto měl zajistit, aby na dotační programy například na budování solárních elektráren dosáhli všichni, nikoliv jen vyšší a střední třída.

„Pokud opatření nebudou široce dostupná různým sociálním skupinám, tak se pravděpodobně nikam nehneme. I když je dotace formálně dostupná pro všechny a existuje, tak pokud potřebujete dotaci předinvestovat a pak ji dostanete zpětně proplacenou, tak v momentě, kdy tady máme polovinu domácností, které nemají úspory nad 50 tisíc korun, tak je velmi pravděpodobné, že tyto domácnosti fakticky z přístupu k těmto dotacím vyškrtáváme. Vyškrtáváme i ty, kteří neumí používat technologie, kteří se bojí úřadů. Skupin je relativně hodně, společnost je velmi různorodá a bude to velká výzva jak pro stát, tak i pro podnikatelský sektor,“ vysvětluje Martin Buchtík, sociolog a ředitel agentury STEM.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Tomu nahrává i přesvědčení dotazovaných, že v krátkodobém horizontu Green Deal přinese zhoršení života v České republice. V horizontu deseti až dvaceti let ale dotazovaní očekávají, že díky transformaci se jejich životy zlepší. Dvě třetiny lidí si myslí, že by se vláda a firmy měly více aktivně podílet na transformaci hospodářství, 55 procent lidí míní, že by se měly více zapojit domácnosti. Dotázaní si také přejí, aby vláda připravila podrobný plán, jak bude snižovat emise skleníkových plynů. Respondenti souhlasí hlavně s investicemi do zateplování budov nebo stavby energeticky nenáročných domů. Pozitivně se staví také k ekonomické podpoře obnovitelných zdrojů energie nebo ke zvýšení příspěvků pro domácnosti na pořízení solárních panelů a tepelných čerpadel.

„Pokud je politické opatření spojené s tím, že se do něčeho budou investovat prostředky, tak veřejnost to velmi pravděpodobně bude podporovat. Zní to pro veřejnost rozhodně lépe než regulace, zákazy a podobné věci,“ říká Jan Krajhanzl, ekopsycholog a ředitel Institutu 2050.

Velmi nízkou podporu veřejnosti mají například návrhy na ukončení výroby automobilů se spalovacími motory v roce 2035, zrušení továren a elektráren, které nejvíce přispívají ke změně klimatu, zvýšení ceny letecké dopravy nebo zdražení výrobků pocházejících ze zemí, ve kterých rostou emise přispívající ke klimatické změně. Obecně lze pak říci, že lidé podporují investice a dotace, ale nelíbí se jim zavádění nových daní nebo zákazů.

„Výsledky nás v hlavních sděleních nepřekvapily a shoduje se to s tím, jaké diskuze vedeme s našimi členy,“ řekl Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Svaz si nechal mezi svými členy z podnikatelského sektoru podobný výzkum zpracovat již v minulosti. Ačkoliv firmy podle Jonáka chápou transformaci jako příležitost, jak zmodernizovat výrobu a ušetřit náklady, některé provozy, hlavně v těžkém průmyslu, se obávají, že jim změny uškodí a sníží konkurenceschopnost. Transformace by tak podle něj měla být nastavená individuálně podle specifických potřeb České republiky. „Dnes už 90 procent našich členů se udržitelnosti věnuje a je to pro ně zásadní téma. A 60 procent z nich říká: ‚Děláme to kvůli konkurenceschopnosti‘. A 40 procent to dělá, protože vidí, že téma je atraktivní pro zákazníky,“ dodal s tím, že svaz souhlasí se směřováním ke klimatické neutralitě.

Výzkumu se zúčastnilo 2086 dospělých občanů České republiky a výzkumníci sbírali data od 6. do 30. května 2022. Studie je součástí projektu European Climate Foundation a Heinrich Böll Stiftung s přispěním poslaneckého klubu Evropské lidové strany.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Zbyněk Buřival / Unsplash