V Praze vznikne klimaticky neutrální čtvrť. Bubny-Zátory budou získávat teplo ze splašek

První klimaticky neutrální městská čtvrť nezávislá na plynu nebo uhlí by mohla v budoucnu vzniknout v nové pražské městské čtvrti Bubny-Zátory. Vyplývá to ze studie, kterou začátkem října schválila rada hlavního města. Počítá s využíváním tepla a chladu z Energocentra, které má vyrůst u čistírny odpadních vod v Bubenči. Teplo bude vyrábět s využitím odpadních vod, a to pomocí vysokokapacitních čerpadel.

„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než deset stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy,“ řekl dosavadní první náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (za STAN).

Dodal, že tato technologie už desítky let funguje s úspěchem v Dánsku nebo ve Švédsku. „Není důvod, aby tomu tak nebylo také u nás,“ konstatoval Hlaváček. „Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek.“ V budoucnu by mohlo Energocentrum v Bubenči vytápět a chladit objekt nové Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.

Okolí Vltavské filharmonie

Nová městská čtvrť Bubny-Zátory má nahradit jeden z největších brownfieldů uvnitř města o rozloze více než sto hektarů. Domov zde najde až 25 tisíc obyvatel v jedenácti tisících bytech. První domy by se mohly začít stavět v roce 2025, úplné dokončení se předpokládá v roce 2040. Pro tak velké a komplikované území nechalo město zpracovat podrobný plán umístění zásobovacích sítí a další technické infrastruktury. Investiční náklady se pohybují okolo 2,3 miliard korun. Při výstavbě nové čtvrti se ale předpokládá spoluúčast soukromých investorů.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

„Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ řekl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.

Plán zpracovává dvě varianty zásobování nové čtvrti teplem. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému, druhá právě s využitím zdroje tepla, respektive chladu z nového Energocentra. Studie dále prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila také možnost průchodu páteřního potrubí tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum rovněž centrální část Prahy.

Energeticky soběstačná škola

Na jiném místě hlavního města zase Střední odborná škola Jarov chystá rozsáhlou rekonstrukci, díky níž by měl být areál z velké části energeticky soběstačný – mimo jiné instalací tepelných čerpadel nebo fotovoltaických panelů. To by zásadním způsobem snížilo účty za energie. Největší školy po celé republice zaplatí přitom za teplo a elektřinu i několik milionů korun měsíčně.

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

„Letos byly zahájeny dvě opravdu velké a významné stavební rekonstrukce, které budou mít významný pozitivní dopad na spotřebu energií. Jde o jednu z klasických školních budov v areálu na Jarově a o objekt takzvané vazárny, což je budova v areálu naší školní zahrady, v níž probíhá odborná praxe floristů. Z obou těchto budov se mají stát ‚inteligentní budovy‘,“ uvedl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.

Dodal, že budova na Jarově bude naprosto tepelně soběstačná, protože ji vytopí tepelná čerpadla napojená na hlubinné vrty, bez potřeby jakéhokoliv jiného systému vytápění. „Na střeše a částečně i na plášti budovy budou fotovoltaické panely, které by měly v určitých časech předávat elektrickou energii i do našich okolních budov,“ poznamenal Janeček.

Škola na pražském Jarově patří k největším v Česku. Uskutečňuje se zde nejen teoretická výuka, ale k dispozici jsou rovněž rozsáhlé dílny pro odborný výcvik stavebních oborů nebo více než deset tisíc metrů čtverečních skleníků pro praktickou výuku budoucích zahradníků. Za energie platí škola zejména v zimních měsících ohromné částky, například loni v říjnu to byly takřka dva miliony korun. Letos chce škola ušetřit.

• Přečtěte si: Praha, Brno, Ústí nad Labem. Do českých měst míří vodíkové autobusy

„Spotřeba elektrické energie v říjnu 2021 byla v našich obou areálech 122 megawatthodin v ceně 424 451 korun, spotřeba tepla ve stejném období byla 1850 gigajoulů za 1 317 870 korun. Vzhledem k tomu, že již delší dobu průběžně přijímáme řadu opatření, předpokládám, že se nám podaří spotřebu energií v následujícím období snížit,“ řekl ředitel Miloslav Janeček.

Téměř celý areál na Jarově je podle něj zateplený, nová jsou i okna, v obou areálech skončila rovněž rekonstrukce výměníkových stanic. „Postupně modernizujeme strojní vybavení v našich stavebně zaměřených dílnách, přičemž důraz klademe na úsporu elektrické energie. Řada opatření je průběžně prováděna také v našich rozsáhlých sklenících. Jde především o postupnou výměnu skel za nová s lepšími tepelněizolačními parametry,“ konstatoval Janeček.

Regulovaná teplota, úspornější osvětlení

Zřizovatelem školy je hlavní město Praha, i od něj přišly pokyny, jak na energiích ušetřit. „Na základě doporučení magistrátu jsme přijali vnitřní směrnici o snížení vytápění vnitřních prostor ve škole, například v učebnách nesmí teplota překročit 22 stupňů Celsia. Vytápění bude důsledně regulováno v časech mimo vyučování a je možné, že se tyto hodnoty ještě sníží,“ řekl Janeček.

• Tip: Unikátní ekologická školka v Modřanech nabídne zdravé prostředí a minimální spotřebu energie

Škola také pokračuje ve výměně žárovek a osvětlovacích těles za úsporná, nebo do odvolání zavřela místní saunu. Veškerá opatření se týkají také domova mládeže, takže i zde se reguluje teplota nebo se mění žárovky. Reguluje se rovněž venkovní osvětlení. „Každé takové dílčí opatření má v součtu nezanedbatelný výsledek,“ uvedl ředitel Miloslav Janeček.

Dodal, že vedle vytápění a osvětlení jsou největším „žroutem“ energií stroje, které budoucí řemeslníci využívají při výuce. „Všichni učitelé odborného výcviku byli poučeni o úsporném provozu strojů, zatím ale nechceme přikročovat k radikálnímu omezování jejich provozu, to už by totiž mělo dopad na kvalitu a rozsah výuky,“ poznamenal Janeček.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Institut plánování a rozvoje Hlavního města Prahy