V Česku vzniká první větší projekt spojující zemědělství a výrobu solární energie
Fotovoltaické panely na vysokých nohách a pod nimi například vinice nebo záhony se zeleninou.
Pavel Baroch
10. 10. 2022
Agrivoltaika má podle expertů z Mendelovy univerzity v Brně potenciál stabilizovat ekonomickou situaci zemědělců. V Česku se už dokonce připravuje první větší agrivoltaický projekt. Budování těchto systémů ale zatím brzdí vysoké ceny a zejména nedořešený legislativní rámec.
Agrivoltaika vlastně přináší vzájemné výhody pro pěstování zemědělských produktů i pro výrobu čisté energie. Fotovoltaické panely vytvářejí stín pro plodiny pod nimi v horkých letních měsících, chrání květy a plody před krupobitím či prudkým deštěm. Stejně tak chrání před pozdními jarními mrazy, což je v českých podmínkách v posledních letech velký problém.
Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají. Agrivoltaické systémy jsou rovněž schopné zadržovat vlhkost, čímž snižují spotřebu vody. Vlhkost vzduchu současně ochlazuje solární panely, což pomáhá k dosažení lepšího výkonu. Fotovoltaika na zemědělských plochách se v budoucnu navíc může stát jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky.
„Jedním z cílů je zejména zvýšit využitelnost zemědělské plochy. Spolu s tím nám agrivoltaika přináší řadu benefitů, ať už přímých nebo nepřímých. Jde o kombinované využití plochy zejména pro zemědělskou výrobu a sekundární využití pro výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických systémů,“ řekl Ondřej Polák z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Inspirace v zahraničí
Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím se již několik let postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Tamní projekty ukazují, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. První větší plocha se nyní chystá také v Česku, a to ve spolupráci odborníků ze společnosti ZENERGO Energy, Mendelovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Experti se letos inspirovali právě ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů fotovoltaických panelů, výběr vhodných plodin a další aspekty. Všechny dostupné informace se nyní vyhodnocují s cílem postavit největší tuzemský agrivoltaický systém o rozloze tří hektarů pro produkci trvalých kultur.
„Spolu s tím připravujeme i prostor s různými typy fotovoltaických panelů pro výzkumnou činnost pěstování dalších plodin a nejenom pro trvalé kultury,“ uvedl Ondřej Polák z Mendelovy univerzity. Investor je podle něj připraven postavit agrivoltaický systém i bez dotačních pobídek.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
„Není roku, kdy by ve zprávách neběželo, že vinaře trápí jarní mrazíky a nebo letní sucho. Na Mendelově univerzitě proto chtějí moravské víno před extrémním počasím chránit a vyrábět u toho elektřinu,“ okomentoval tuto aktivitu analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Abel, který koordinuje Klub Agrivoltaiky.
„Zájem odborníků z Mendelovy univerzity je skvělou zprávou pro rozvoj agrivoltaiky v Česku. Projevili ho už v roce 2021, když s Klubem Agrivoltaiky konzultovali možnosti doplnění jejich projektu prvního cirkulárního vinařství o solární elektrárnu. Tehdy jsem je musel zklamat, protože zákon instalaci agrivoltaiky na vinicích neumožňoval a změna byla v nedohlednu.“
Legislativní překážka
Od té doby se ale hodně změnilo. Ministerstva životního prostředí a zemědělství se letos na jaře dohodla na potřebě vytvořit vhodné legislativní prostředí, které umožní rozvoj agrivoltaiky. „Vidíme ji jako příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posiluje naši ambici v cestě za energetickou soběstačností České republiky,“ uvedlo Ministerstvo životního prostředí, podle kterého by se solární proud mohl vyrábět právě nad trvalými kulturami – na chmelnicích, vinicích nebo v ovocných sadech.
Právě zatím nedořešená legislativa je podle expertů z Mendelovy univerzity největší překážkou pro budování agrivoltaiky. „Fotovoltaické systémy, které jsou budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu musí splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem.
Ministerstvo životního prostředí proto usilovně pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby pěstitelům vybraných plodin mohli otevřít cestu k snadnější podpoře agrivoltaiky. Konkrétně pak odstraněním platby za odvody. Tímto řešením se sníží náklady na celkovou investici a navíc by mohli využívat dotací na fotovoltaiku,“ uvedl Ondřej Polák z Mendelovy univerzity.
Martin Abel z Klubu Agrivoltaiky uvedl, že vláda bude brzy jednat o změně zákona, která přestane házet obyčejnou fotovoltaiku a agrivoltaiku do jednoho pytle. „Přesto je návrh v současné podobě nedostatečný, protože Mendelova univerzita by musela nejdříve požádat o změnu územního plánu. Změna územního plánu celý projekt zdrží a prodraží. Přitom zbytečně – réva by se sklízela stejně jako doposud,“ poznamenal Abel.
Dodal, že se občas objevuje námitka, že úspěchy agrivoltaiky ve Francii nebo Nizozemsku nemusí být přenositelné k nám. „Já s nimi souhlasím v tom, že první projekty se neobejdou bez přesného monitoringu. Zapojení akademického sektoru je proto velmi důležité a vláda by měla zájem výzkumníků maximálně podpořit,“ doporučil Abel.
Legislativa ale není jediným problémem, který vznik první větší agrivoltaiky komplikuje. Dalším je energetická krize související s ruskou agresí na Ukrajině. Je nedostatek panelů, dodací lhůty jsou delší a také ceny od loňska výrazně narostly. Všechno je to navíc umocněno proticovidovými opatřeními v Číně, která je největším světovým producentem fotovoltaických panelů.
Autor: Pavel Baroch
Foto: Shutterstock.com