Desítky vědců reagují na požár v Českém Švýcarsku: Nechejme obnovu přírodě

Nejrozsáhlejší požár v České republice se rozhořel 24. července, zasáhl plochu o velikosti přesahující tisíc hektarů. Na místě se vystřídalo přibližně 6 tisíc hasičů a 400 kusů techniky. Evakuovat se museli obyvatelé z Hřenska a jeho částí a také z Vysoké Lípy u Jetřichovic. Požár hasiči uhasili po dvaceti dnech a v polovině srpna území předali správě národního parku.

„My, níže podepsaní přírodovědci a specialisté v oblasti životního prostředí, jsme s napětím sledovali eliminaci rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Cítili jsme s lidmi, kteří utrpěli škody na svých majetcích a ve svém podnikání,“ píše se v úvodu otevřeného dopisu.

Podpis pod něj připojili například někdejší ministr životního prostředí profesor Bedřich Moldan, profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, z Mendelovy univerzity v Brně a z projektu Intersucho, rektor České zemědělské univerzity profesor Petr Sklenička, Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce České republiky v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, předseda národního komitétu Long-Term Ecological Monitoring profesor Jakub Hruška, profesor Jan Frouz z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biologického centra Akademie věd ČR nebo ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.



Pestré a stabilní lesy

Desítky odborníků konstatovaly, že je především věcí politiků, jak omezovat rizika vzniku takových škod. „Zároveň však považujeme za nutné, aby takové rozhodování bylo založeno na věrohodných odborných podkladech a bylo systémovým spíše než účelovým řešením,“ poznamenali vědci, podle nichž je pravděpodobné, že se k tématu budou vyslovovat také laici a zástupci různých zájmových skupin.

„Proto je pro nás důležité se k věci společně vyjádřit s expertní vahou specialistů, zabývajících se naší přírodou. Oslovujeme tedy tímto prohlášením naši veřejnost a veřejnou správu ne jako zástupci zájmové skupiny, ale jako vědci a odborníci,“ zdůraznili experti.

Připomněli, že příroda, může-li se přirozeně vyvíjet, vytváří pestré a stabilní systémy typu přirozených lesů, které jsou odolnější vůči rušivým vlivům než systémy umělé, například než monokulturní lesy. „V České republice dnes existují čtyři velká území, ve kterých usilujeme o obnovu těchto odolných ekosystémů. Jsou to naše národní parky,“ stojí v otevřeném dopise.

Efektivní cestou je podle vědců nechat tuto obnovu přírodě. „O to se snažíme v nejcennějších částech národních parků. Jde o oblasti, kde bychom mohli svými zásahy přírodním procesům obnovy spíše ublížit. Na zbytku plochy národních parků do přírodních procesů přiměřeně zasahujeme. Kde aktivně konat a kde ne, určuje příslušný zákon, odůvodněný odbornými argumenty,“ připomněli experti.

Příroda nezná slovo „škoda“

Uvedli, že proces obnovy v národních parcích ještě nebyl dokončen, a proto mohl i jejich lesy úspěšně ohrozit kůrovec. Proto také tyto lesy těžce odolávají větrům. „A právě proto, podpořen extrémním suchem a pravděpodobně způsoben lidskou nedbalostí, mohl řádit v Českém Švýcarsku tak rozsáhlý požár,“ konstatuje se v dopise.

Příroda se podle vědců liší od lidského světa i tím, že nezná slovo škoda. Laviny, povodně nebo požáry jsou v ní přirozenými ději, které vytvářejí nové příležitosti pro život. „I požár v Českém Švýcarsku nevytvořil přírodě škodu, ale pomohl právě procesům obnovy,“ zdůrazňují přírodovědci a další specialisté na životní prostředí. „To, o co se snažíme dlouze a nákladně, udělal rychle: vytvořil prostor pro vznik budoucího lesa, ve kterém to již požáry, kůrovec či vichřice nebudou mít tak snadné. A lidé a jejich majetky budou před požáry a dalšími riziky ve větším bezpečí.“

Konstatovali, že odumřelé stromy a produkty jejich rozpadu do bezzásahových zón národních parků patří. „Pod jejich záštitou vyroste les, který bude pestřejší a bude mít větší sílu chránit sebe i nás. Pokud Správa Národního parku České Švýcarsko nechávala odumřelý les bez zásahu, pak nejen jednala v respektu k zákonům a vlastním povinnostem, ale také v našem dlouhodobém zájmu,“ tvrdí experti.

O lesích je podle nich třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. „Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách. Smyslem obnovy přirozených přírodních systémů je – mimo jiné – právě prevence škod, které vznikají lidem a podnikání,“ připomněli odborníci. „Žádáme proto veřejnost i veřejnou správu, aby i nadále podporovala tento lidem prospěšný proces, svěřený do rukou odborníků na správách národních parků.“

Přirozená obnova

Také ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) počítá s tím, že obnovu nechá především na přírodě. „Může dojít k úpravě některých podmínek blízko katastrů obcí, ale v té velké části národního parku s největší pravděpodobností přírodní obnova zůstane,“ uvedla nedávno ministryně Hubáčková v České televizi.

Její úřad spolu se Státním fondem životního prostředí připravily speciální dotační výzvu, která pomůže správě národního parku a obcím s obnovou infrastruktury i likvidací škod a zároveň podpoří preventivní opatření, aby se na podobné katastrofy šlo lépe připravit. K dispozici je 100 milionů korun, které mají pomoci vrátit život v postižených obcích co nejdříve do normálu a uspíšit návrat turistů do zatím nepřístupných míst.

Peníze poslouží k obnově komunikací, cesty, zdroje pitné vody, i na poškozenou odpadovou infrastrukturu, jako jsou kontejnery či sběrné nádoby. Dotace dále směřují na zajištění skal, kterým kvůli vysokým teplotám hrozí řícení. Obce také mohou dát dohromady veřejně přístupná místa včetně založení nové zeleně.

„Škody napáchané nejrozsáhlejším požárem, který se v Česku rozhořel 24. července, jsou opravdu velké. Už při první návštěvě Českého Švýcarska jsem slíbila, že uděláme maximum a najdeme finance, abychom parku i postiženým obcím s odstraněním následků požáru pomohli. Výzvu jsme s obcemi i národním parkem intenzivně komunikovali, takže cílí opravdu tam, kde je aktuálně pomoc nejvíce potřeba,“ řekla ministryně Hubáčková.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Hasičský záchranný sbor České republiky