Vědci ochrání včelstva před vyhladověním. Do aplikace promítli zkušenosti předchozích generací

Český svaz včelařů eviduje více než 54 tisíc členů, což je 98 procent všech včelařů v zemi. Chovají bezmála 574 tisíc včelstev, tedy 97 procent veškerých včelstev evidovaných v Česku. Teď jim všem může při chovu pomoci nejmodernější technologie.

„Zkušenosti našich dědů, otců a znalosti našich špičkových včelařských odborníků jsme pomocí moderních technologií přetavili v pomocníka, který vám bude rádcem i strážcem vašich včel. Bude vaše včely hlídat, bude vás upozorňovat na různé události, každou hodinu bude vést záznamy, aby vy jste nemuseli a přesto všechno věděli,“ uvedli autoři systému ApiVčelač 4.0. Jeho základem je včelařská váha, která spolu s dalšími senzory monitoruje stav včelstva v úle. Zkoumá jednotlivé děje a zaznamenává je do cloudu. Pomocí algoritmů umělé inteligence se pak analyzují data a zjišťuje stav včelstva v úle.

„Úl je uzavřený. Je to černá krabička, ve které se něco děje, a co se tam děje, to se včelař dozví až ve chvíli, kdy ho otevře a podívá se dovnitř. Cílem bylo úl zprůhlednit tak, aby všechny informace, které včelař potřebuje pro rozhodování, měl k dispozici okamžitě z mobilu nebo počítače,“ zmiňuje hlavní motivaci výzkumník Petr Sadovský, který působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Časté otevírání a kontrola úlů je spíše na škodu, ke včelínům také většinou musí člověk dojíždět a kontrola jednou týdně nemusí být v některých případech dostatečná, jak ukazují příběhy některých chovatelů. Systém se totiž výzkumnému týmu podařilo během pár měsíců nejen vyvinout, ale spolu s komerční firmou také uvést na trh.

„Při velkém poryvu větru spadly na včelnici úly. Včelař by to prakticky nezjistil, ale váhy v aplikaci najednou ukazovaly nulu. Dojel tam, našel popadané úly a po několika hodinách dal vše do pořádku. Bez aplikace by to zjistil třeba po týdnu, a to už by bylo pozdě,“ popsal zkušenosti jednoho chovatele Petr Sadovský.

Úly pod drobnohledem

Při vývoji zmiňované váhy měli odborníci z brněnské techniky na paměti také to, že Češi jsou kutilové a úly rozhodně nejsou jako vystřižené z ukázkového katalogu. „Vymysleli jsme konstrukci, která je univerzální pro jakýkoliv typ a rozměr úlu. Váha monitoruje hmotnost včelstva a přenáší data online. Někteří starší včelaři používají například decimálku přímo ve včelnici. Pořád to ale znamená tam přijít. My online vidíme, co se ve včelstvu děje,“ uvedl Jakub Podivínský z Fakulty informačních technologií.

Podivínský i Sadovský jsou oba aktivními včelaři, což byla při vývoji moderních pomůcek výhoda. Vytvořit váhu byl první krok. Z hmotnosti úlu totiž včelař dokáže zjistit, jak rychle včely nosí nektar a zda je potřeba přidat další rámeček nebo jestli nesnědly všechny zimní zásoby a nehladoví. A v kombinaci se snímačem vlhkosti a teploty v úlu pozná například také to, zda se včely nevyrojily. Náhlý odlet včelstva, které se rozhodlo vyrojit, se podle Sadovského rovněž dá zjistit, aniž by byl chovatel přímo v zahradě. Stačí mobilní telefon, na který chodí každou půlhodinu data ze senzorů nainstalovaných v úlech.

„Když je teplý den, kolem poledne se začne zvyšovat teplota v úlu, jak se včely těší na to, že vyletí. Náhle se prudce až o několik kilogramů sníží váha úlu, a to už včelař ví, že je to v háji, bere si volno v práci a odjíždí chytat včely,“ uvedl typický případ Sadovský, který před časem také pomáhal oživit Mendelův včelín v Brně – památku na slavného objevitele genetických zákonitostí. „Před několika týdny nám zákazník říkal, že mu vyskočilo upozornění zrovna, když byl v práci. Poslal manželku, která byla doma, na zahradu a ta našla roj na stromě. Okamžitě proto vyrazil chytat včely,“ dodal Jakub Podivínský.

Po zlodějových stopách

Moderní technologie z Vysokého učení technického v Brně dokážou pomoci také při případných krádežích. Do úlu se totiž před sezónou vloží malá krabička, kterou autoři pojmenovali ApiStopař. Včely ji obestaví voskem, takže téměř není vidět. Pokud se s úlem nic neděje, stopař spí. Ve chvíli, kdy by ale včelín někdo vzal a naložil do auta, krabička se „probudí“, vyšle upozornění majiteli a začne do mapy promítat, kudy zloděj s cenným nákladem odjíždí.

„Včelstva se prodávají po zimě třeba za čtyři tisíce korun. Letos je snůška výborná a jedno včelstvo dokáže za takový rok dát i padesát kilo medu, což je další ztráta. A samozřejmě něco stojí i samotný úl,“ řekl Podivínský. Škoda z krádeže jednoho úlu se tak může přehoupnout přes 10 tisíc korun.

Nejvíc zájemců o chytré včelaření evidují samozřejmě výzkumníci mezi mladší generací. ApiVčelař ale podle autorů pomůže zvýšit výnosy medu zkušeným včelařům, profesionálům, ale i úplným začátečníkům. Díky umělé inteligenci by měl do budoucna systém umět určité situace předpovídat a na základě zkušeností je vyhodnocovat. A nováčkům, kteří třeba v rodině žádného dědu-včelaře nemají, by tím umožnil klidnější spaní.

„Starší včelaři technologiím obecně tolik nevěří. Mají dlouholeté expertní zkušenosti, stačí jim přijít na včelnici a pozorovat přírodu, ani nemusí často úl otevřít. Ti nepotřebují umělou inteligenci, mají totiž tu svou živou,“ dodal Petr Sadovský.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Unsplash (ilustrační foto)