Další zastřelený vlk, ochránci přírody volají po speciálním policejním týmu

Po zavolání na linku 158 dorazili dva policisté z obvodního oddělení - bez zkušeností s podobnými případy. Několikrát přešli plochu před posedem, čímž poškodili místo činu. „Veškerý důkazový materiál, který pořídili, bylo několik fotek vyfocených mobilem. Na služebně následně podali dobrovolníci spolu s místní koordinátorkou podnět k šetření případu. Policisté je ale přesvědčovali, že podle jejich názoru na místě k pytláctví nedošlo,” konstatoval Feller.

Až v následujících týdnech případ převzala hospodářská kriminálka. Obdržela výsledky genetických analýz ze vzorků krve a chlupů, které na místě činu zajistili zkušení terénní mapovatelé. Ačkoliv byl vzorek správně odebrán, ve vyšetřování by pravděpodobně neobstál, jelikož ho nezajistila a nezaprotokolovala úřední osoba. Výsledky následně potvrdily, že šlo skutečně o rysa, konkrétně samce ze zdejší česko-německo-rakouské populace. Policisté už ale nemohli zajistit další důkazy na místě a následně případ odložili s překvapivým odůvodněním, že se trestný čin nestal.

Slovenská zkušenost

Podle Hnutí Duha tento případ ukazuje na zásadní nedostatky, které obvykle znemožňují úspěšné vyšetření nelegálního lovu. Na místo činu nejsou voláni technici a vyšetřovatelé kriminální policie, nýbrž obvykle pracovníci z daného obvodu. „Není chybou policistů z obvodního oddělení, že neví, jak situaci řešit. Je systémovou chybou, že tento typ případů rovnou nepřevezmou speciálně vyškolení kriminalisté,” zdůrazňuje Feller. Po změně podle něj volají i sami policisté.

Na každém krajském policejním oddělení již nyní pracují lidé, kteří se zaměřují na „envirokriminalitu“. Jde o policisty z odboru hospodářské kriminality, pod něž spadá šetření z oblasti daní a poplatků, účetnictví, padělání peněz, směnek, šeků a platebních karet, korupce nebo praní špinavých peněz. Podle Michala Fellera z Hnutí Duha není možné předpokládat, že by se tito kriminalisté mohli více specializovat právě na envirokriminalitu.

Na Slovensku přitom už vyšetřovací útvar specializovaný výhradě na envirokriminalitu funguje. Na tamním policejním prezidiu má 19 členů, spolupracuje ale se specialisty v regionech. Vedle pytláctví chráněných druhů spadá do jeho kompetencí například poškozování životního prostředí, krádeže dřeva nebo vypouštění znečišťujících látek.

Tvoří ho tým speciálně školených vyšetřovatelů, kteří mají díky využití dostupných projektů z Evropské unie k dispozici také potřebné vybavení, jako jsou třeba terénní vozidla či čtyřkolky do špatně přístupného terénu, záznamová zařízení, fotoaparáty nebo přístroje pro noční vidění. Také objasněnost případů pytláctví (zahrnující pytláctví všech druhů živočichů, nejen zvláště chráněných) je na Slovensku podle statistik vyšší. Podle Hnutí Duha se tam v roce 2019-2020 podařilo vyšetřit 55 procent případů, zatímco v Česku to bylo jen zhruba 16 procent.

Pokuta za rysa v mrazáku

Jako příliš nízký označili ochránci přírody nedávný verdikt klatovského okresního soudu, který potrestal peněžitým trestem 90 tisíc korun předsedu tamního mysliveckého sdružení, u něhož celníci objevili v mrazáku mrtvého rysa a vycpaniny dalších chráněných živočichů. „Trest je naprosto neadekvátní,“ řekla například Tereza Mináriková ze spolku Alka Wildlife, který se zabývá výzkumem a ochranou volně žijících živočichů.

Ochránci přírody se pokusili přesvědčit státního zástupce, aby se proti rozsudku odvolal. „Uvedený trest a výše pokuty je v rozporu se snahami a prací státní i nevládní ochrany přírody na ochraně jedinců těchto zvláště chráněných živočichů. Pytláctví je pro populace chráněných druhů největším ohrožením a dlouhodobě se v České republice nedaří tuto kriminalitu objasňovat a odsoudit viníky, což zpětně posiluje pocit jejich absolutní anonymity a beztrestnosti,“ uvedl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí Duha. Okresní státní zastupitelství se ale neodvolalo.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Miroslav Kutal, Hnutí DUHA