Ponorka prozkoumala tajemné hlubiny Štěchovické nádrže

Specialista péče o zařízení vodních elektráren ČEZ Jiří Marceluch naposledy zkontroluje, že miniponorka na hladině štěchovické nádrže reaguje na povely ovládacího „joysticku“. Další pohybem prstu pak pošle modul o rozměrech 40 x 30 centimetrů pod vodní hladinu. S jasným úkolem. Vůbec poprvé prozkoumat jílové dno nádrže a vrátit se zpátky s cennými záběry jeho stavu.

„Věříme, že záběry z ponorky rozšíří naše vědomosti o stavu dna, vrstvě nánosů, ale i množství předmětů, které tam dole leží. Po vyhodnocení záběrů z ponorky budeme moudřejší,“ říká Róbert Heczko, vedoucí provozu vodních elektráren ČEZ.

Štěchovická přečerpávací elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na Homoli a v době jejího nedostatku naopak tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Ta po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu, a pomáhá tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera. Za ideálních podmínek projede 582metrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m3 vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m3/s. Komplexně zmodernizovaná byla v roce 1996.

Štěchovickou „baterii“ ČEZ zcela zmodernizoval v roce 1996, elektrárna ale zahájila provoz už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na celém světě. Její horní nádrž umístěná na kopci Homole nad Vltavou začala vznikat už v průběhu druhé světové války zcela v režii německé okupační správy. Ta jí dala do vínku mimo jiné i speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za 75 let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu, však nesmí být nikdy úplně vypuštěna. Energetici nyní využívají maximálního snížení hladiny v nádrži na zhruba jeden metr a provádějí detailní průzkum podvodního světa.

„Pro ponorku i lidi, kteří ji v kalné vodě řídí, je dobrým orientačním bodem plovoucí fotovoltaická instalace, která je na hladině horní nádrže v testovacím provozu od začátku letošního roku. Konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže a robotu tak pomáhá lépe určovat, ve které části nádrže se nachází,“ všímá si Roman Pospíšil, vedoucí provozu elektráren Štěchovice I a II.

Solární panely ušetří až 12 tisíc korun za rok. Slušet mohou i vaší střeše:

Experimentální fotovoltaika

Zmíněná plovoucí solární elektrárna je pilotní projekt tohoto typu v Česku. Ve Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

V létě se má pilotní instalace rozšířit do regulérní elektrárny využívající energii ze slunečního záření o výkonu 100 kWp. Celkově by horní nádrž mohla pojmout solární panely o výkonu až 2,5 MW. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE. Pro případné zařazení do výzev Modernizačního fondu má ČEZ připravené také další projekty plovoucích fotovoltaik.

Autor: Martin Prax (s využitím TZ ČEZ)

FOTO: ČEZ